Kapitola 10. - Scepter a Štít

14. července 2014 v 9:26 | Denisa Kwapulińská |  Thor: Oheň a led





Jelikož se rozhodla odejít už po obědě měla před sebou ještě spoustu vyřizování. V první řadě se ji podařilo najít Silgrid a uklidnit ji, stačilo jen pár vlídných slov a krátká zmínka o Lokiho zlepšené náladě. Pak musela zajít za Thorem pro oficiální dovolení, nebo něco na ten způsob.

,,Jak se cítíš?" zeptal se ji, jakmile si vyžádal soukromí.

,,No, jsem v pohodě dalo by se říci," odpověděla trochu nejistě protože netušila kam svými slovy míří. Dokonce se zdálo že nad něčím uvažuje.

,,Omlouvám se za to jak jsem k tobě byl včerejšího dne hrubý. Za nic jsi nemohla," vysvětlil trochu zahanbeně a sesedl z trůnu. ,,Loki je pro mě... důležitý," sestoupal po schůdcích až k ní a usmál se. ,,Čeho si žádáš?"

,,Já..." fakt, že se samotný král Asgardu cítí kvůli ní provinile, ji na chvíli sebral slova z úst. ,,Tedy, no..." nadechla se. ,,Potřebuji se vrátit zpátky na Midgard," začala. ,,Loki mi už všechno důležité vysvětlil, tedy ohledně té, ehm, mise," ztišila nervózně hlas. Thora poněkud překvapilo že s návratem tak spěchá ale nepokoušel se jí to nijak rozmluvit.

,,Dobrá, to nebude problém. Zařídím vše potřebné," usmíval se stále.

,,Děkuji," pouklonila se, ale zdálo se že ještě neskončila.

,,Ano?" všiml si její nepatrné nervozity.

,,Vadilo by kdybych se tam nějakou dobu zdržela? Vím že s Múspelany toho mám spoustu nevyřízeného, a Sturlovi jsem slíbila že se k nim přijedu podívat do vesnice, ale Migard mi hodně chybí," ošila se mírně.

,,V pořádku," rozesmál se, ,,s tím si nemusíš dělat starosti. Ten úkol tolik nespěchá protože se artefakt nachází na těžce dostupném místě, můžeš na Midgardu pobýt jak dlouho budeš chtít," poplácl ji zvesela po rameni. Přikývla. ,,A zmiňoval se ti už Loki o té tajné společnosti říkající si Štít? Protože je možné že na ně narazíš."

,,Myslíte Shield? Ano, něco mi o nich říkal."

,,Skvělé! Sděl jim mé nejupřímnější pozdravy pokud je potkáš."

,,Ano, určitě," znovu přikývla. Thor ji pak ještě udělil několik přátelských rad a uvolnil dva členy palácových stráží aby ji doprovodili do skladu kde si měla dojít pro Ildskaper. Tam zjistila že i jako poloviční Múspelan zdaleka nedosahuje jejich síly, sekera na ni byla nepříjemně těžká. Štěstí že ji neplánuje používat.

Zpátky ve svých komnatách snědla nějaké to jídlo a pak se radila se Silgrid jak to s brněním a Ildskaperem vyřešit.

,,Prostě něco ubereme, ne?" nadnesla opatrně když pozorovala hromádku černého kovu kterou si bude muset obléci. ,,Tak třeba ta helma,"ukázala na něco s komplexně zatočenými jakoby beranními rohy, ,,je strašně nepraktická a stejně nemám v úmyslu bojovat," pokrčila rameny. Silgrid si to všechno prohlížela, bylo očividné že přemýšlí.

,,Dobrá," přikývla nakonec. Suzz ji musela v duchu pogratulovat. Vynechala spoustu částí ale i přes to byl konečný výsledek velice účelný, a pořád v tom vypadala dost děsivě. Ildskaper skončil upevněn v řemeni na zádech nejen kvůli své váze, ale hlavně kvůli tomu že bude mít ruce plné Scepteru. Její vzhled plně odpovídal asgardským účelům, což ji v případě že narazí na Shield určitě hodně pomůže.

,,Páni," vydechla a opatrně si sedla na postel. ,,Nejsem tu kdovíjak dlouho ale připadám si jako úplně někdo jiný," zakroutila hlavou a jemně stiskla ruku v rukavici. Zaskřípělo to. Silgrid se rozesmála.

,,To proto, že jsi objevila své pravé já. Když jsi přišla byla jsi člověk, ale teď odjíždíš jako múspelan."

,,Múspelan, jo. Jestli mě tam u nás někdo uvidí, tak se nejspíš s křikem rozběhne pryč. Ale ne že by to bylo špatný, protože lidi strašně rádi strkají nos do věcí do kterých jim nic není."

,,Zvědavost je dána všem inteligentním bytostem."

,,Ano, kde bych byla teď kdybych nebyla tak děsně zvědavá a vykašlala se na toho podivnýho chlápka co mě tam doma jen tak zničehonic oslovil??" pronesla zamyšleně s nádechem sarkasmu.

,,Pravděpodobně pořád tam," neodpustila si rýpnout. Suzz se musela ušklíbnout. Silgrid měla pravdu, možná si pořád stěžovala, ale to že měla možnost poznat Asgard a dozvědět se o sobě celou pravdu, že poznala tolik zajímavých lidí, by nikdy za nic nevyměnila. A to i když do toho započítala Lokiho.

,,Dobrá, začínám být sentimentální," vstala a s jistou opatrností uchopila Scepter. ,,Jsem ráda že jsem měla možnost poznat někoho takového jako jsi ty Silgrid," usmála se. ,,Hodně jsi mi pomohla."

,,Bylo mi potěšením," oplatila ji úsměv.

,,Zase se uvidíme," rozloučila se a vydala se do stájí. Rázovala si to chodbou když v tom...

,,Stát!" ozvalo se za ní. Ten hlas poznávala i když neměla příliš mnoho možností jej zaslechnout. Nelíbilo se jí to, netušila co zrovna tahle osoba po ní může chtít. Nikdy se o ní příliš nezajímal. Otočila se.

,,Co si přejete, všeotče?" zeptala se ho poté co se mu hluboce uklonila.

,,Potřebuji si promluvit," řekl a vykročil směrem k ní. Už jen z tónu hlasu poznala, že tady není žádný prostor pro námitky. Možná už nebyl král ale jeho slovo pořád mělo váhu. Počkala tak aby mohla kráčet po jeho boku.

,,Mohla bych vědět o čem chcete mluvit?" zeptala se po chvíli nevlídného ticha.

Odin se náhle zastavil, takže málem škobrtla jak se mu snažila přizpůsobit, a zahnul do vedlejší chodby. Té méně používané. Mlčky došel asi tak do poloviny a pak se na ni obrátil.

,,Vím, že trávíš mnoho času s Lokim," prohlížel si ji. Hodnotil ji.

,,Ráda bych se vás pokusila vyvést z omylu," odvětila mnohem ostřeji než zamýšlela. ,,Loki tráví mnoho času se mnou. V tom je rozdíl. Já jeho společnost nevyhledávám."

,,V tom případě," jeho hlas zazněl zlověstněji. Jako by ji z něčeho podezíral. ,,By jsi dozajista oznámila cokoliv nepodloženého co by měl v úmyslu," drtil ji pohledem svého jediného oka. Suzzane se zhrozila. Ví snad že má Loki něco v úmyslu, tuší snad že ona něco ví? Nebo je to prostě jen ta jeho pověstná podezřívavost? Uvědomila si že se začíná potit.

,,Samozřejmě, že bych cokoliv podezřelého oznámila!!" vyhrkla ublíženě a doufala že je dostatečně přesvědčivá. Odin nevypadal na to že by jí to zbaštil, ale pravděpodobně neměl žádné pádné důkazy. ,,Jak vás mohlo jen napadnout, že-"

,,Loki je mistr manipulací," přerušil ji. ,,Dokázal by tě oklamat, ale každý dělá chyby," pokračoval a pořád se do ní vpaloval pohledem. Suzzane náhle pochopila o co mu jde. Chce aby na něj donášela! Tohle bylo šílený! Společně s Runou si slíbily že o podezření nikomu nic neřeknou a teď ji Odin naznačuje že by pro něj měla slídit. Ani on pravděpodobně nevěděl co všechno Loki dělá, kde se pohybuje a tak. Jenže on až podezřele moc času trávil s ní tak proč toho nevyužít, že? Nejspíš si ji do téhle doby nevšímal jen proto aby nevzbudil podezření, ale jakmile byl Loki indisponován hned využil situace. I po rozhovoru s Runou nic zásadního proti Odinovi neměla, prostě si jen myslela že jako otec udělal nějakou tu chybu, ale tohle se ji nelíbilo. Jestli byl pořád takový, tak se nedivila že z Lokiho vyrostlo to co z něj je teď. Odin ho možná nikdy neměl pořádně rád.

,,Ano," řekla s trochu zúženým hrdlem. Fajn, takže teď je dvojitý nebo dokonce trojitý agent? Začínala v tom mít zmatky. A opravdu, opravdu moc se těšila až se vrátí mezi normální lidi.

,,Pokud budeš mít podezření tak se přijď svěřit mě. Thor je sice dobrý král, ale je příliš dobrosrdečný a důvěřivý," usmál se spokojeně. ,,A teď už běž, tvé povinnosti na tebe čekají," pokynul ji. Znovu se mu uklonila a odpelášila pryč. Asgard byl kouzelné místo, ale nic nikdy není takové jak se na první pohled zdá. Každý královský dvůr má své královské problémy a intriky.

Celou cestu do stájí byla myšlenkami úplně mimo, takže ji nevýslovně potěšilo když ji podkoní zavedl k Oduwan. Klisna zafrkala v jakési obdobě pozdravu a Suzzan jí to oplatila objetím její mohutné šíje.

,,Je fajn tě zase vidět, mrzí mě že jsem tě zanedbávala, ale hodně se toho stalo," zašeptala ji. Oduwan do ni drcla čenichem což mělo patrně znamenat že je ji odpuštěno. I když spolu stráví jen tu krátkou cestu k Bifrostu, rozhodně to bude stát za to.

,,Slečno?" ozval se mladý podkoní nesměle a tak na něj s úsměvem pohlédla.

,,Copak?" zeptala se.

,,Lady Runa vám posílá své omluvy za to že se s vámi nemůže osobně rozloučit, a také vám přeje hodně štěstí," vychrlil zajíkavě.

,,Dobře, tak ji u mě pozdravujte," přikývla a zajímalo ji co asi tak dělá, ale pak si vzpomněla ještě na někoho. ,,Znáte Erika?"

,,A," mladík pod jejím upřeným pohledem zčervenal, ,,kterého Erika máte na mysli?"

Suzz si trapně uvědomila že toho o Erikovi příliš neví, například ani to jaká je jeho zdejší obdoba přijmení. ,,No," zrudla rozpaky, ,,on... má dlouhé hnědé vlasy, zelené oči a jizvu přes oko," vykoktala.

,,To bude Erik Arnaldurson! Co mu mám vyřídit?"

,,Sdělte mu mé pozdravy, a že se těším až se zase uvidíme," vyšvihla se do sedla. Teprve teď si uvědomila že ji Scepter překáží a bude se tedy muset držet jen jednou rukou, ale nějak se s tím poprala, krom toho se Oduwan prakticky řídila sama.
….........................

,,Vidím že tady někdo pořádně řádil," přejela Runa pohledem kompletně zdemolovaný pokoj. ,,To by do tebe na první pohled pravděpodobně nikdo neřekl. Vždycky jsi tak chladně klidný, no většinou," opravila se.

,,Už mě tyhle návštěvy začínají unavovat. Kdo příjde příště? Americký prezident?" zabručel Loki otráveně.

,,Krom toho vypadáš příšerně," zhodnotila jeho stav.

,,Vzhledem k tomu že jsem téměř umřel k tomu mám snad právo," snažil se ji svým jízlivým tónem vypudit. Jako by to na Runu někdy působilo...

,,Hildgger mi povídala-" začala náhle vážně ale byla nekompromisně přerušena.

,,No jistě! Že já čekal něco jiného! Samozřejmě že všechno vyžvanila!" zakroutil hlavou. Toho že jeho kouzlo zmizelo si samozřejmě už stačil všimnout. ,,A ty jsi ji doopravdy věřila! Myslíš si že bych ji chtěl doopravdy zabít?" smál se. ,,Je naivní a všemu uvěří, tak jsem ji trochu postrašil," pokrčil nevinně rameny.

,,V tom případě máš opravdu dost zvláštní smysl pro humor," opáčila.

,,Co to slyším?" zastavil se náhle. ,,Nedůvěra? Opravdu z tvého hlasu číší nedůvěra? Nebyla jsi to právě ty kdo mě přesvědčoval o tom že mi věří?" zamračil se na ni.

,,Ale Loki," povzdychla si. Upřímně, nevěděla co si má myslet.

,,Jistěže mi nedůvěřuješ," pokračoval ve svém, ,,nikdo mi nedůvěřuje. Možná tak akorát Thor, ale ten byl vždycky hlupák," odfrkl si.

,,Víš, že to není pravda," zdůraznila a ještě jednou ho přejela pohledem. ,,Pojď sem, ošetřím tě," ukázala na postel.

,,Ne!" vyhrkl a couvl do stínu, takže z něj byl vidět jen obrys a rudé jotunské oči. ,,Není to hrozné, zahojí se to samo... časem..." Runa z jeho hlasu vycítila náznak paniky a strachu, nechtěl aby se ho dotýkala.

,,Mě neoblafneš," řekla pevně, ,,možná vypadáš už jakž takž v pořádku, ale nejsi. Stále pociťuješ účinky. Tvá magie zeslábla, nemám pravdu? Proto se nedokážeš zbavit téhle podoby, a ten záchvat vzteku tě pěkně unavil, viď? Sotva stojíš na nohou..." pokračovala neoblomně.

,,Lidé z vašeho řemesla jsou nechutně všímaví," ucedil skrz zaťaté zuby a přesunul se k posteli. Runa si s úsměvem sedla vedle něj a vytáhla drobounkou dřevěnou krabičku, odšroubovala víčko a okolí ihned nasáklo bylinnou vůní její masti.

,,Budu dávat pozor," ujistila ho a dala se se vší opatrnosti do práce. Loki útrpně hleděl před sebe.

,,Mám strach," zašeptal znenadání tiše. ,,Mám strach, že, že takhle zůstanu navěky," sklopil pohled na své ruce. ,,To bych nepřežil, nedokázal bych to," jeho hlas se třásl silnými emocemi. Zdálo se, že tento incident kromě organismu rozhodil i jeho sebevědomí.

Valkýra se hlavou jemně opřela o jeho rameno. ,,Na tom čí krev ti koluje v žilách přece nesejde. Nejsi o nic menším Asgarďanem než všichni ostatní. Kolik lidí ti to ještě musí dokázat abys to pochopil?"

,,Vím," hlesl, ,,já to vím, ale ví to i ti ostatní?"
….......................

Suzzane se s dalším objetím s Oduwan rozloučila, a se smutným povzdechem sledovala jak se po mostě úprkem vrací zpět. Všechno jí tu bude chybět. Naposledy přejela obzor pohledem a pak se otočila k obrovské zlaté kupoli, u jejichž vchodu stál Heimdall, a která ukrývala zařízení jež ji vrátí domů.

,,Zdravím tě, Hildgger Logidotter. Nechť se štěstí provází při tvé cestě za úkolem od Mocného Thora," pronesl hluboce a kývl hlavou na znamení mírné úklony.

,,Také tě zdravím, Heimdalle," oplatila mu a následovala ho dovnitř. ,,Je doopravdy pravda, že vidíš a víš úplně o všem?" zeptala se zvědavě. Od svého příchodu k Bifrostu nezavítala, a netušila jestli je možné na Heimdalla narazit i někde jinde než tady.

,,Ne, ani já svým zrakem neobsáhnu vše. Jsou místa i osoby které mému zraku unikají, ale ano o většině z nich vím," odpověděl. Suzzane tenhle obr připadal dost zvláštní. To jakým způsobem vystupoval a jak mluvil. Nejspíš měl hodně času na přemýšlení.

,,A co Loki?" odvážila se.

,,Je jako voda v bystřině. Neuchopitelný, nepředvídatelný, proměnlivý," měla pocit jako by ji svým pohledem vyděl až na dno duše. ,,Nepřináleží mi však radit ti jak onu bystřinu proměnit v klidnou a průzračnou hladinu jezera."

,,Ach," zmohla se jen a měla co dělat aby si to dokázala přebrat. Tenhle Heimdall je vážně dost divný patron.


,,Pokud jsi připravena..." pokynul ji a sám vystoupal do vyvýšeného středu Bifrostu, kam zarazil svůj meč. Stroj se dal do pohybu a Suzz sledovala jak se vnitřek kupole přeskupuje. A pak se před ní objevil průchod a prostě jí to bez varování vcuclo.

S hlasitým žuchnutím dopadla na zem. Cestování skrz Asgardskou technologii bylo divné, na druhou stranu si to zatím zkusila jen dvakrát a třeba tomu ještě příjde na chuť.

,,No alespoň jsem zase zpět," zamumlala si pro sebe a rozhlédla se. Byla poblíž lesa skrz který to bylo nějaký ten kus do její vesnice, ale strážce mostu pravděpodobně uznal, že ji prostě jen tak zničehonic teleportovat na to malé náměstíčko by způsobilo šílený rozruch. Což byla chytrá úvaha.

Pořád tu bylo spoustu sněhu a zima, nicméně ona žádné nepohodlí necítila. Netušila jestli za to může brnění, fakt že je poloviční ohnivý obr a nebo magie v Ildskaperu či Scepteru, nicméně to přišlo náramně vhod. Jelikož nijak nespěchala, cesta k domovu ji trvala pár hodin, ale nějak zásadně se přiblížit k vesnici ji nakonec stejně nebylo dopřáno. Jakmile totiž vyšla z lesa všimla si obrovského půlkruhu z aut a vojáků, která ji blokovala cestu. Všichni na ni mířili zbraněmi s prsty na spouštích připraveni při jakémkoliv náznaku nebezpečí střílet. Typla je na agenty S.H.I.E.L.D.u, což se jí vzápětí potvrdilo jakmile se pozorněji zahleděla na obrovská černá auta na jejichž bocích byla jejich typická signatura. Profil orla v kruhu, nebo tak něco. Doufala že se jí podaří je ukecat, protože Scepter v jejích rukou jim určitě nepřínášel žádné příjemné vzpomínky. Ba právě naopak.

Z půlkruhu se krátce na to odpojila skupinka čtyř osob, dvou vojáků a dvou agentů. Oprava jednoho agenta a jedny rusovlasé agentky. Suzz si připadala čím dál tím nervóznější. Bála se že jakýkoliv sebemenší pohyb může způsobit že nějaký idiot s lehkými prsty po ní začne střílet a rozpoutá chaos. Rozhodně se nechtěla nechat zastřelit, i když bylo by možné aby ji lidské zbraně ublížili? Netušila na jak moc její odolnost vzrostla ale zkoušet to zatím nechtěla, i když to asi pořád bylo lepší než Loki za zády. Čtveřice se zastavila v bezpečné vzdálenosti. Pravděpodobně až doteď seděli někde v teploučku protože měli své tlusté zimní kabáty rozevřené. Agent, co vypadal jako obyčejný kravaťak který sem čirou náhodou zabloudil, si sundal černé brýle.

,,Agent Coulson," představil se, ,,a toto je agentka Romanovová. Mohla byste odložit své zbraně?" řekl, ale jako otázka to rozhodně neznělo. Byl to rozkaz. Během celé té doby nespouštěl ze Scepteru oči, vlastně by se dalo říct že po něm vrhal dost značně ošklivé pohledy. Suzzane mu to nezazlívala, vzhledem k tomu že díky němu a Lokiho mírné pomoci skoro umřel, čímž se jí dotyčný samozřejmě neopomněl pochlubit.

,,Dobře, pokud mi tedy zaručíte, že mě nerozstřílíte na kaši," vrhla letmý pohled po vojácích a opatrně upustila Scepter do sněhu, pak to samé udělala i s Ildskaperem. Nemohlo ji ujít že oba agenty poněkud překvapil její akcent který ani v nejmenším nezněl Asgardsky. Snad ji uvěří o to jednodušeji.

,,Mimochodem, ta sekera je děsně těžká," dodala když se oba vojáci z doprovodu vrhli k jejím upuštěným zbraním. Jeden z nich ukořistil Scepter a na druhého, chudáka, zbyl Ildskaper. Neměl žádnou šanci jej zvednout, maximálně ho tak mohl táhnout za sebou a to pravděpodobně jen milimetr po milimetru. Vzápětí si to uvědomil a tak zůstal stát po jejím boku a výhružně ji mířil na žaludek. Suzz si oddechla když si uvědomila, že je přece jenom silnější než obyčejný člověk. Ona Ildskaper uzvednout dokázala i když s mírnými obtížemi.

,,Kdo jste a za jakým účelem jste sem přišla?" zeptal se jí Coulson s lehce výhružným tónem.

,,Suzzane Hildgger," odpověděla popravdě, ,,a ten účel, no to je poněkud složitější."

,,Poslal vás Loki?" zahleděla se jí agentka dlouze do očí. Určitě ji chtěla rozrušit a zmást. O ní ji toho Loki napovídal docela hodně. Obzvlášť ji kladl na srdce ať se před ní má na pozoru. Zajímalo ji kde k takovým informacím ten modrooký bastard přišel, a to jakože fakt.

,,Dalo by se říct," řekla nakonec. ,,Ale Thor k tomu měl také své slovo," dodala ještě, jinak by se asi ocitla v děsném maléru. Už jenom při zmínce o Lokim se všechny tváře nebezpečně napjaly.

,,Dobrá, půjdete s námi," opět rozkaz, který agent doprovodil posunkem na jednu menší dodávku. Povzdychla si, z tohohle se prostě nevyvleče a vážně, opravdu vážně nechtěla zkoušet svou odolnost vůdči zbraním. Jenže pokud s ní bude chtít mluvit velitel Fury, jako že určitě ano, tak ji nejspíš jen tak odejít nenechají. Vskutku, jak mohla Lokimu uvěřit že všechno proběhne hladce?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama