Kapitola 6. - Původ vnitřního ohně

13. července 2014 v 17:56 | Denisa Kwapulińská |  Thor: Oheň a led




Těch několik dnů co strávila u Runy bylo opravdu úžasných. Učitelka to byla výborná a tak se s její pomocí učila základní kroky, vlastně to také bylo to jediné kam v šermu zatím došla. Jen samé obraty, otočky, kryty, úkroky a úskoky, tisíckrát po sobě aby si všechno pořádně vtloukla do hlavy. Ale to tempo ji vyhovovalo. Také si několikrát vyjely do okolí, Suzzane musela obdivovat jak nádherná místa se zde ukrývají. Ano i na Midagrdu se našla taková která vypadala jako vytržená z nějakého snu a která si vždycky přála navštívit, ale s Asgardem se nic rovnat nemohlo.

Zrovna byla na krátké projížďce s Oduwan, v části lesa poblíž maličké říčky. Místo bylo velice prosluněné, s koberci nádhených květin, a rostla tu krátká sytě zelená tráva do které měla chuť se svalit a užívat si pohled skrz koruny stromů. Idylka.

Pobídla klisnu do klusu a užívala si vítr pohrávající si s jejími vlasy. Když v tom se jí v cestě zničehonic objevil Loki. Vylekalo jí to a přitáhla otěže tak prudce až se Oduwan postavila na zadní. Málem jí sklouzla ze zadku kdyby se všudypřítomně nezachytila. Co je tohle sakra za nápady se jen tak zjevovat uprostřed cesty?


,,Promiň," šeptla k Oduwan když se uklidnila a věnovala narušiteli zamračený pohled. ,,Kde jste se tu kruci vzal?" vyštěkla a nepatrně se rozhlédla. Tušila že je to jen iluze, protože jinak by byl dávno zadupaný do země, netušila však jestli je schopen projektovat ji na velké vzdálenosti a nebo musí být někde poblíž. Upřímně doufala v tu první možnost. Loki si, jako by se nic nestalo, založil ruce za zády a věnoval ji lišácký úsměv.

,,Mám pro tebe něco co by tě mohlo zajímat," vysvětlil. Tázavě nadzvedla obočí.

,,Opravdu? Něco co zajímá mě a nebo vás?"

,,Proč ta podezřívavost?" zatvářil se tak nevinně, že by mu na to skoro skočila nebýt toho že ho znala až příliš dobře.

,,No já nevím, není to zas tak dávno co jste mě málem dvakrát zabil a vyhrožoval mi velice bolestivým a dlouhým mučením," propálila ho pohledem. Jelikož tu nebyl fyzicky přítomný byla odvážnější, přece jenom iluze vám může vyhrožovat jak chce ale to je asi tak všechno. Jestli ho její slova nějak popuzovala nedával to na sobě znát, udržoval si svůj obvyklý jsem-úžasný-všemocný-a-víš-co -mi-můžeš výraz.

,,Řekněme že jsem se nechal trochu unést, ale zpět k tomu proč jsem tady. Při své návštěvě tvého světa v době kdy nás shoda náhod svedla dohromady, a kdy se mi za tvé asistence podařilo nalézt Ildskaper, jsem zjistil že to pravděpodobně není jediný mocný artefakt který se tam ukrývá. Bohužel v té době nebyl čas na další průzkumy a hádám že jakékoliv delší setrvání na onom místě by vedlo ke konfrontaci s Thorovými midgardskými přáteli, což by vše jen zbytečně komplikovalo," povzdychl si. ,,Potřebuji aby ses vrátila zpět a něco o tom zjistila, popřípadě pokud se mé tušení potvrdí onen artefakt vyzvedla, jelikož by bylo lepší kdyby se nacházel v Asgardských rukou než v těch lidských," usmál se.

Teď ji dostal. Nemohla uvěřit tomu že ji zaujal, jenže přece o něčem takovém nemohl lhát, obzvlášť když ji nabízí že se bude moci vrátit zpět domů, jenže určitě je tu nějaký háček, přece to nedělá jen tak čistě ze své vlastní dobré vůle. To by spíš uvěřila tomu že Anthony Stark věnuje všechny své peníze na dobročinné účely a stáhne se do ústranní. Nemyslitelné!!

,,Proč tak najednou? Proč až teď? A proč si tam nezajdete sám?" položila pár otázek a čekala co jí na to odpoví.

,,To je jednoduché, nejsem sám kdo o tom rozhoduje. Najít Ildskaper byl úkol od Thora a svá zjištění jsem s ním musel prodiskutovat. Samozřejmě, někdo jako ty si myslí, že celé dny trávím nicneděláním, ale jsem králův porádce," vysvětlil, ,,na jeho vlastní žádost," dodal kysele. Suzz si zcela živě představila jak ho Thor celé dny s touhle drobnou prosbou pronásleduje, dokud to jeho ubohý bratr nevzdal. ,,A samozřejmě i tuto záležitost jsme museli prořešit a vzít v úvahu veškeré možnosti. Thor je král a má mnoho povinností, takže se potulovat po Midgardu a pátrat po něčem co je údajně ukryté někde v ledovci pro něj nepřipadá v úvahu. Jistěže bych mohl jít já ale jak už jsem se zmínil s jistými midgarďany si nejsem zrovna zadobře a nestojím o jejich pozornost. Jiní Asgarďané bohužel nemají se Zemí tolik zkušeností, takže se jako nejlepší možnost jevíš ty. Jistě budeš ráda když se tam budeš moci vrátit, nemám pravdu?" pousmál se a mírně naklonil hlavu. Měla chuť ho odmítnout ale možnost jít domů byla až příliš lákavá.

,,A co za to?" zkusila.

,,Nepokoušej se se mnou smlouvat," zašeptal a jeho výraz ztratil hranou nevinnost. ,,Ber a nebo nech být, nikdo tě-" nedokončil protože ho přerušilo Oduwanino varovné zaryčení. Zpoza ne příliš vzdálených skalisek se vyřítilo nějaké obrovské rohaté zvíře. Klisna pohotově uskočila, takže se tvorovy drápy zaryly do země a ne do nich. Ihned se po nich znovu ohnal a hrozivě zavrčel. Oduwan se rozběhla pryč, zatímco se jí Suzz držela doslova jako klíště. Nejspíš bude muset odložit pokračování v tom plnohodnotném rozhovoru na někdy jindy.

,,Hádám, že tohle je to před čím mě Runa varovala, že?" uchechtla se nervózně sama pro sebe když se ohlédla a zjistila že je tvor pronásleduje.



Runa byla v koňském přístřešku a zabývala se rutinním úklidem. Fyzická práce ji dodávala na klidu a také při ní mohla přemýšlet, další důvod proč žije sama na tak odlehlém místě a mimo palác.

,,Tebe jsem tu nečekala," řekla znenadání a otočila se.

,,Řekněme že ani já jsem s touto návštěvou nepočítal," pokrčil Loki rameny a přejel pohledem její načatou práci. Očividně její zálibě nerozuměl.

,,Opravdu?" řekla nezaujatě a oprášila se.

,,Dalo by se říci že zasáhly nečekané události, například Ujørner při mém krátkém rozhovoru s Hildgger," vysvětlil s klidem který s danou situací příliš nekorenspondoval.

,,Ujørner?" zamračila se.

,,Velice statný a zdravý kus, nebude snadné se ho zbavit," usmál se. ,,Och, pojedeš za ní?" řekl jakoby překvapeně když začala sedlat svého koně. Vrhla po něm další zamračený pohled.

,,Kdyby jsi jí místo těch hloupostí pomohl," řekla káravě.

,,Vůbec jsem se nemusel obtěžovat s tím se tady ukazovat," odsekl uraženě a rozplynul se. Runa zakroutila hlavou a když konečně skončila s veškerou nutnou přípravou, vyšvihla se na Bändua a rozjela se za Hildgger. I přes to že byla s Oduwan nechtěla nic riskovat. Zhruba v polovině cesty ji konečně spatřila, i jejího pronásledovatele který byl sice značně pozadu ale urputile se jí držel. Tasila meč a popohnala svého hřebce.

,,Vraťte se do domu, obstarám to!" křikla na ně když je míjela a pak zaútočila. Ujørner okamžitě soustředil svou pozornost na ni. Snažil se ji seknout drápy, a oháněl se jak svým ocasem tak i nebezpečnými čelistmi. Suzzane by jí sice ráda pomohla, ale protože věděla že na to její schopnosti nestačí a jen by se jí pletla pod nohy, pokračovala dál. Daleko se ale nedostaly protože se z hustého křoví vyřítila další rohatá a zubatá bestie. Oduwan se prudce obrátila a vystřelila na druhou stranu, cestu jí ale zastoupila třetí z těch potvor. Nejspíš lovili společně. Uskočila, doslova protancovala kolem jeho máchajícího ocasu a proběhla kolem Runy a prvního ujørnra.

,,Jsou tři!" upozornila ji Suzzane.

,,Vidím," procedila Runa skrze zuby a zatímco dodělávala toho s kterým bojovala, přemýšlela jak těm zbylým zabránit v útoku. Sama jen s mečem na to stačit nebude, nejspíš ji nezbyde nic jiného než... Suzzane náhle vykřikla, protože se při dalším uhybném manévru neudržela a sklouzla z koňského hřbetu na zem, naštěstí se pohotově překulila a postavila na nohy. A pak se stalo hned několik věcí najednou.

Runa proklála svého ujørnra a vyrazila jejím směrem, Oduwan vyděšeně zařičela, Suzz se sehnula před ocasem který ji tak nebezpečně prosvištěl nad hlavou ale už neměla místo k tomu by se vyhnula třetí potvoře, která se na ni řítila s otevřenou tlamou. Zatajila vyděšeně dech a pak ujørner vzplanul. Zvíře děsivě zařvalo a svalilo se na zem, hrabalo nohama a skučelo bolestí, což vyděsilo posledního z druhů který odpelášil pryč. Nevěřícně to sledovala, nechápala. Pohlédla na Runu ale i ta se tvářila trochu zaskočeně. Zvedla ruce a zaznamenala ty divné rudé čáry a kruhy na své kůži. Takže to byla ona? Zapálila ho? Jako třeba tehdy ten dům? Udělalo se jí špatně a úpění toho tvora ji příliš nepomáhalo, možná jí to pronásledovalo a chtělo jí to sežrat ale bylo to jen zvíře. Řídilo se instinkty.

,,Uklidni se," vzpamatovala se Runa a seskočila na zem, byť znala Lokiho hypotézu stejně jí to překvapilo, ,,dýchej zhluboka. Hildgger, poslouchej mě. Na nic nemysli a dýchej," opakovala pořád dokola a začala se k ní pomalu přibližovat. Suzzane si pravděpodobně neuvědomovala že tráva kolem ní vzplanula drobnými plamínky. Pokud by se vymknula kontrole mohla by si i ublížit.

,,D-dobře," vykoktala šokovaně. Výdech a nádech, výdech a nádech. Nedovolila si myslet na ten zážitek v hořícím domě. Soustředila se jen na dýchání. Nádech a výdech. Cítila jak se její tep zpomaluje a adrenalin pomalu vyprchává. Znaky na její kůži zbledly až nakonec zmizely docela. Žuchla sebou na zem a pozorovala doutnající tělo ujørnra před sebou. Oheň pohasl aniž by si všimla kdy.

,,Co jsem?" pohlédla na Runu bolestně. Ta si povzdychla, po tomhle už se nedalo o ničem pochybovat a bylo by neuvážené to před Hildgger nadále tajit.

,,Člověk, ale jen z jedné poloviny," vysvětlila a sedla si vedle ní. Suzzane opatrně přikývla.

,,J-já, věděla jsem že jsem jiná, tedy Loki mi řekl že jsem. Ale, ale nikdy bych nečekala tohle, ani nevím jak jsem to udělala..." koktala překotně. ,,Má to něco společného s tou druhou polovinou?" zeptala se nejistě.

,,Logi," řekla Runa a zahleděla se dopředu. ,,Víš proč své poslední roky trávil na Midgardu? Protože si tvůj svět zamiloval. Tak moc, že jeho láska zahrnula i jednu ženu," pohlédla jí významně do očí. Suzzane se zarazila.

,,Počkat, chcete říct, že jsem... Logiho... dcera?" vydechla. Znělo to absurdně. Šíleně. Ale na druhou stranu by to dávalo strašlivý smysl. Ohnivý obr, ohnivé schopnosti. Otec kterého nikdo nepoznala, o kterém matka nikdy nemluvila.

,,Vypadá to tak," přikývla. ,,Byla by to až příliš velká shoda okolností, že v místě kde ukryl Ildskaper žil někdo jako ty."

,,Ohnivý obr," zvedla ruku a pečlivě si ji prohlížela jakoby se o něčem ujišťovala. ,,Proč, proč se moje schopnosti neobjevily dřív? Chci říct, na Zemi jsem si nikdy nevšimla těch rudých znaků."

,,To bude pravděpodobně díky Ildskaperu. Předtím byl chráněný, jeho moc na tebe nedosáhla, ale teď už není," vysvětlila.

,,Můj otec," řekla dutě. ,,Víte jak umřel? Co se s ním stalo?" vyhrkla.

,,Bohužel ne, to zůstává záhadou," Runa se nepatrně zamračila jako kdyby jí to dělalo starosti, ale pak zavrtěla hlavou a usmála se na ni. ,,Měly bychom se vrátit, potřebuješ si odpočinout. Udělám ti čaj a něco k jídlu.

,,Jo, dobře, to zní skvěle," souhlasila nepřítomně a zvedla se. Tam doma, na vesnici, trpěla a netušila proč. A pak si příjde Loki a obrátí její život naruby, život který byl vlastně jedná velká lež. Mátožně doklopýtala až k Oduwan, která jí jemně drcla do ramene jako kdyby jí chtěla povzbudit, to nepatrné gesto jí lehce zlepšilo náladu. Pousmála se a vyhoupla se jí na hřbet. Dobrá, mohlo to být i horší, kdyby zjistila že je dcerou Tonyho Starka asi by rovnou spáchala sebevraždu.

,,Mimochodem, co po tobě Loki chtěl?" zeptala se jí Runa náhle.

,,No jo," vzpomněla si. ,,Mám úkol, od Thora, na Midgardu," zamyslela se. ,,Asi bych se měla vrátit do paláce a zbytek pořešíme tam," vidina domova, i při tom všem co se stalo, zahnalo veškeré její chmury. A nikdo neříkal za jak dlouho jim to má přinést, neuškodilo by jí kdyby si udělala malý výlet. Podívat se někam kde by nemusela myslet na všechno Asgardské a tak, kde by mohla úplně vypnout. Třeba na Tahiti, kouzelné místo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama