Kapitola 17. - Voda z ničeho? Ani náhodou! (část první)

2. srpna 2014 v 11:30 | Denisa Kwapulińská, Etsuko a Argo |  Naruto: Charllee team




Nastalo ráno v Písečné. Ayame, Arwen i Argo posnídaly pečivo, které si předešlého dne stačily koupit, zabalily se do plášťů, nasadily si klobouky a vydaly se do ulic. Vesnice se začala teprve probouzet, ale obchodníci už dlouho od rána poskakovali kolem svých krámků. Brzy se na ulicích začali rojit lidé, někteří se za neznámými cizinci zvědavě otáčeli jiní jen nezaujatě prošli kolem.

Zatímco se Argo krátce zastavila u jednoho z krámků, který ji nadmíru zaujal, Ayame s Arwen šly napřed a brzy se jí stratily v davu, což ji ale starost nedělalo, protože je dokázala vystopovat podle nezaměnitelného pachu. Ještě naposledy prohlédla vitrínu a vydala se po jejích stopách.

Byla zabraná do myšlenek, když v tom do někoho vrazila, nebo spíš on do ní. Oba to naštěstí ustáli, Argo se jen oklepala a urovnala si plášť i klobouk. Rudovlasý mladík, Gaara, škaredě zavrčel a chytil se za hlavu. Lidé okolo najednou ustoupili, jako by byli nějak domluveni. Měli z něj panický strach a nechtěli riskovat že si je vybere za svůj další cíl.

,,Dávej pozor, kam šlapeš!" zvedl prudce hlavu a zarazil se. Jediné co na postavě před sebou zpod okraje klobouku spatřil byly jasně modré oči. Oči, které se ho nebály a usmívaly se na něj.

Ty oči... Už je kdysi viděl. Zapátral v paměti a nakonec našel odpověď. Patřily jedné z té trojice dívek u kterých cítil přítomnost démonů.

Oba dva na sebe dlouho hleděli. Někteří zvědavci se zastavili, pozorovali je a začali přemýšlet o tom jestli Gaara onoho tajemného cizince zabije. Ostatně nebylo by to poprvé co by někoho veřejně připravil o život. K jejich překvapení cizinec pouze lehce kývl hlavou na pozdrav a poté všem zmizel z očí. Gaara zůstal stále překvapeně stát uprostřed ulice.

,,Gaaro, co se stalo?" ozval se za ním Temařin hlas. Právě přišla a překvapilo jí v jakém stavu svého většinou špatně naladěného bratříčka našla.

,,Nic..." zabručel a začal pomalu odcházet pryč.

,,Kam jdeš?" zeptal se ho Kankuro.

,,Jdu se projít... a zabiju každého, kdo mě bude sledovat..." řekl mrazivě, takže si to bratr raději rozmyslel. Gaara se jim rychle ztratil z očí a oba starší sourozenci si šli raději svou vlastní cestou.

........................

,,Ten mladý démoník nás sleduje," šeptla Ayame s úsměvem.

,,Co uděláme?" zajímala se Argo.

,,Co bychom dělaly? Vždyť on je tak trochu náš příbuzný," pohlédla na ni.

,,Jestli to bereš takhle, tak je náš příbuzný i Naruto..." zamyslela se Arwen a vzápětí po ní vrhla značně škodolibý úsměv.

,,Ne! Naruto ne, Naruto je pouze omyl, hříčka přírody, nepřepokládaná mutace, mimozemská forma života, prostě cokoliv jen ne náš příbuzný!" rozzlobila se. Arwen pouze přikývla a všechny tři náhle zmizely Gaarovi z očí.

Okamžitě se vydal se po jejich stopě. Došel až na písečnou planinu daleko od vesnice, kde se začaly objevovat písovcové skály a v dáli se dokonce tyčily tmavé štíty vysokých hor. Nepatrné známky něčí přítomnosti ho dovedly až k menšímu uskupení skal, kde ve stínu pod jedním převisem seděly na mohutných balvanech ony tři tajemné a přesto známé postavy. Pomalu se přiblížil a srdce mu začalo bít o něco rychleji.

,,Rády tě opět vidíme," ozval se hlas jedné z nich. Už dlouho jej neslyšel, a popravdě ani nepočítal s tím že ho kdy v životě ještě uslyší.

,,Za tu dobu jsi docela vyrostl a taky..." Argo drbla Ayame do žeber, ,,... no jo, rády tě vidíme..." zabručela ke konci a mnula si místo poznamenané šťouchanecem.

,,Co vy tady?" zeptal se a udělal několik nesmělých kroků směrem k nim, protože měl pocit, že stále spí a, že tohle všechno je jen pouhý sen, ze kterého se nechce probudit.

,,Jsme tu na dovolené," sundala si Arwen klobouk a Gaarovy se rozzářily oči. Arwen, to jméno si dobře pamatoval, vypadala téměř tak jak kdysi, možná jen trochu vyrostla.

,,Na dovolené?" zopakoval překvapeně.

,,Potřebovaly jsme si odpočinout, však to znáš..." usmála se Ayame.

Ayame, ta se taky skoro nezměnila, pomyslel si. ,,Copak? Už zjistili, že v sobě máte démony?" rýpnul si, ani nevěděl kde se to v něm bere. Ale holky si z jeho pošťuchování hlavu nedělaly a jen se smály. Radost kterou četly v jeho očích z tohoto opětovného setkání je těšila.

,,Ty nás máš přečtené..." přikývla a stále se usmívala. Její úsměv si také pamatoval. Uklidňoval a hřál zároveň.





,,Mimochodem... vždycky mě to zajímalo, to s tou tykví i spíš?" zeptala se Argo. Gaara se na ni lehce zamračil a s potěšením zjistil, že ani ona se nezměnila.

,,Velevážený mladý pán, syn veleváženého lorda Kazekage se mračí, to bude vážné," dusila se Ayame smíchy, takže se zamračil ještě víc. Uvnitř byl však rád, holky neztratily nic ze své trhlé povahy a vtipu, na ně se prostě nešlo zlobit. Takže i když se mračil jeho oči ho stejně prozradily. Byla to obrovská radost kterou v životě zažil jen jednou a teď má možnost si to zopakovat.

,,Holky nechte toho a pojďme trénovat, kvůli tomu jsme sem přece přišly," připomněla jim Arwen.

,,Tak to můžeme přizvat i pískomila," navrhla Argo a pohlédla na Gaaru.

,,Argo, pískomil je taková malá myšička s malým chundelatým ocáskem... Vypadá snad on jako malá myšička?" řekla nesouhlasně Ayame a ukázala na něj.

,,Bylo to myšleno obrazně..." ohradila se.

,,No, já vám nevím, ale typla bych si, že ocásek má..." dumala Arwen tiše.

,,Arwen přestaň... je to ještě dítě, nemůžeš před ním takhle mluvit!" napomenula ji Ayame a vzápětí všechny tři uskočily před Gaarovým pískem.

,,No tak, uklidni se, tvůj boj je předem prohraný..." mrkla na něj provokativně.

,,Ale teď vážně, Gaaro, chceš si s námi zatrénovat?" zeptala se ho Arwen. Překvapeně na ni pohlédl a trochu znejistěl. Nepřišlo mu to jako příliš dobrý nápad, mohl by jim v lepším případě jen ublížit ale to stejně nechtěl.

,,Já to mám sakra blbý na takovým suchým, vyprahlým, zapískovaným místě, kde mám asi ksakru vzít vodu? Myslíte, že bych mohla použít tu z jejich pitného zdroje?" zapřemýšlela Ayame nahlas.

,,Ne!!!" ozvalo se trojhlasně.

,,No, dobře, dobře..." vzdychla.

,,Zdá se, že je rozhodnuto. Ayame, ty půjdeš se mnou a budeš zkoušet vytvořit vodu bez zdroje," začala Argo.

,,To se ti lehko řekne," zamračila se na ni.

,,Tak a ty budeš bojovat se mnou," pohlédla Arwen na Gaaru, který měl ne zrovna nadšený výraz. ,,Nemusíš mít strach, s tvým démon si když už tak nějak poradím. Ale kdyby ses cítil nesvůj nebo měl nějaké špatné tušení stačí říct a hned přestaneme, jo?"

Gaara je všechny tři přejel pohledem a nakonec přikývl. Arwen tedy odložila klobouk a plášť na jeden z balvanů a společně se vydali do nedaleké ne příliš hluboké propasti, kde byli skryti před nežádoucíma, pátravýma očima.

Když se Gaara postavil naproti ní musela se lehce pousmát, ona toho o jeho schopnostech věděla hodně, kdežto on o jejích nevěděl zhola nic.

,,Začneme?" zeptal se.

,,Klidně," pokrčila rameny a bleskově vyrazila kupředu. Ocitla se za ním, ale jakmile se písek začal mírně zvedat odskočila.

,,Jsi rychlá," musel uznat a tentokrát se již dal písek doopravdy do pohybu. Arwen zareagovala, vyskočila do vzduchu a pomocí chakry se zachytila o skálu. Pak začala hbitě přeskakovat mezi oběmi stěnami propasti, přičemž ji písečná chapadla nemilosrdně pronásledovala. Sotva doskočila na nějakou římsu musela se okamžitě odrazit k jiné, protože byla krátce na to zničena.

,,Jak dlouho tady hodláš poskakovat?" zeptal se ji.

,,Nevím, zatím mě to pořád baví," usmála se. Ze všech stran se na ni vyřítila písečná chapadla, díky svým reflexům se jim dokázala vyhýbat, ale tentokrát bylo víc než očividné že se ji snaží zlikvidovat všechny únikové cesty. Byla v pasti. Vlasy se jí ihned prodloužily a celou ji obalily, takže ji před Gaarovým pískem ochránily.

,,Mám tě!" usmál se vítězně, v tom se však skrz jeho techniku proti němu vyřítilo cosi černého. Písek kolem něj se začal automaticky zvedat aby ho ochránil, jenže černé chuchvalce pronikly dovnitř a pokoušely se jeho štít zničit.

,,Co to?" nechápal.

,,To je v pořádku," uslyšel poblíž Arwenin hlas a vzápětí si ji všiml jak je částečně překrytá onimi vlákny, ,,tohle je schopnost mého démona," usmála se.

,,Tvého démona?" zopakoval úžasle.

,,Jo, jsem pod jeho ochranou, takže neumím ninjutsu ani genjutsu, jen taijutsu," vysvětlila.

,,Máš dost podobnou techniku jako já," zamyslel se.

,,To mám," přikývla souhlasně.

,,A jaký že je to démon?"

,,Dlouhosrstý černý vlk."

,,Legenda ze západu," zašeptal.

,,Co všechno o něm víš?" zaujalo ji.

,,Hm... Dlouhosrstý černý vlk pochází z daleké země za hranicí Země Větru. Slyšel jsem že je ke svým nepřátelům obzvlášť krutý ale jinchuurikiho si pečlivě střeží."

,,Aha, to by některé věci vysvětlovalo," zamyslela se.

,,Bohužel víc toho nevím, všechny informace o něm se podávaly pouze ústně, spousta věcí je tak mylných či vědomě přibarvených a přehnaných."

,,To je možné," souhlasila.

,,Tak co, jdem pokračovat?" usmál se na ni.

,,Pokud chceš," pokrčila rameny, ani ho nemusela pobízet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama