Kapitola 31. - Argo Kazimiri (část první)

16. srpna 2014 v 11:00 | Denisa Kwapulińská, Etsuko a Argo |  Naruto: Charllee team




,,Charllee!!" ozvalo se dvojhlasně, vzápětí se u nich obě dívky objevily a zhrozily se nad Charlleeho celkovým stavem.

,,Co jsi mu to ksakru udělal?" zavrčela Ayame na Peina a vrhla po něm extrémně vražedný pohled.

,,Je po všem, boj skončil..." odpověděl Charllee místo něj.

,,Cože? Jak po všem? Jak skončil?" nechápala Arwen.

,,To ho klidně necháš aby získal naše démony?" přidala se k ní Ayame, jeho slova ji pěkně naštvala.

,,Ticho!" okřikl je až sebou obě trhly. ,,Za prvé: jsou v přesile a i když jste silné nedokázaly byste jim čelit donekonečna, za druhé: Argo je mimo a je dost možné, že by na vás i zaútočila, čímž by vás ještě víc oslabila, nakonec by se ve vás mohli také probudit démoni a to by byl konec, no a za třetí: já sám vám už pomoct nemůžu, je mi to líto, ale zdá se, že jsme prohráli..." uhl nakonec pohledem.

,,Nemůžu uvěřit že to říkáš, prvně Ayame a pak ty, co to s váma dneska všema je?" hleděla na něj Arwen nevěřícně, prostě to nechápala a nejspíš to ani pochopit nechtěla.

,,Arwen, znám vás tři už hodně dlouho a poznám když se s vámi něco děje. Víš, že by stačila ještě chvíle boje a ty ani Ayame byste nedokázaly zabránit řádění svých démonů. Chakra Bílé kočky je provokuje a oni chtějí ven, sama určitě cítíš že slábneš stejně tak Ayame," snažil se ji domluvit. Arwen na něj jen tupě zírala, odmítala si přiznat že se budou muset vzdát, protože to slovo neměla ve slovníku ani v povaze.

,,Charllee - san má pravdu..." pohlédl na ni Pein.

,,Co máme tedy dělat, Charllee - sensei?" zeptala se ho naprosto ignorujíc Peinova slova.

,,Prosím, zastavte Argo, nechci aby si ublížila nebo aby ji ublížila Akatsuki. Pak se podvolte Peinovu přání..." vzdychl smutně.

,,Ano," hlesla dutě.

,,Jak chcete sensei..." přikývla Ayame a také z toho nebyla příliš nadšená. ,,A ještě něco," zarazila se, ,,uděláme to," pohlédla na Peina, ,,ale Charllee s tím nemá nic společného, a tak..."

,,Slibuju, že mu už nic neudělám..." přerušil ji.

,,Hmmm..." přejela pohledem z něj na Charlleeho a pak mlčky kývla na Arwen. Obě dvě zamířily k místu odkud vycítily přítomnost své společnice.

,,Možná by se to dalo ještě nějak zařídit, když teď ten mamlas očekává že se... vzdáme," řekla Arwen tiše přičemž poslední slovo doslova zavrčela.

,,Taky mě to napadlo, ale..."

,,Ale?" přerušila ji.

,,Myslím, že by Pein nebyl natolik naivní aby nám stoprocentně uvěřil že se o nic nepokusíme, pokud bychom začly blbnout mohl by Charlleeho klidně i zabít," pokrčila rameny. ,,Obávám se že protentokrát..." dál však už neměla sílu větu dokončit.

,,Se vším co jsme prožily, co jsme dokázaly!" třásla se Arwen hněvem a místy ji začala prosakovat černá chakra, z čehož Akatsuki lehce znervózněla.

,,Pamatuješ co nám Charllee sensei řekl?" pohlédla na ni Ayame důležitě.

,,Ať se podvolíme Peinovu přání," odpověděla ji nevrle.

,,Ale ne," uchechtla se lehce, ,,že naděje umírá poslední."

,,Takže až po mě," odsekla naštvaně, což druhou černovlásku vůbec neodradilo.

,,Ta moje slabá chvilka byla pěkně hloupá, úplně jsem zapomněla na to nejdůležitější," začala. ,,Ať jsme se pokaždé nacházely v sebevážnější situaci vždycky jsme se z ní dostaly, takže nás nezastaví ani Akatsuki i když jich je deset. Máme přece něco co oni nikdy mít nebudou. Nás drží pohromadě přátelství, láska a to že jsme jako rodina, je drží jen Peinovy nicotné sliby, podceňují nás," usmála se na ni povzbudivě. Arwen musela přiznat její pravdu, jedna prohraná bitva ještě neznamená prohranou válku.

,,Jo, učení Charlleeho - sensei," přikývla a vykouzlila slabý úsměv.

,,Přesně, naše situace není tak beznadějná jak se zdá. Určitě ještě něco vymyslíme," chytila se Ayame nové naděje.

,,Díky, Pein se ještě bude divit," přikývla, ,,a teď musíme udělat to co po nás Charllee chce," kývla před sebe. Prošly několika stromy a naskytl se jim v celku zajímavý pohled. Zetsu ležel na zemi, mohutně sebou házel a Argo s jakýmsi zklamáním ožužlávala jeho ruku.

,,Já myslela, že Argo zeleninu nesnáší..." zamyselala se Arwen s úšklebkem, tenhle čin ji dost podstatně zlepšil náladu.

,,No jo, ale zelenina sebou na talíři většinou takhle nehází," pokrčila Ayame rameny, ,,je mi to až líto přerušit tuhle bezva podívanou..."

,,Jo, dokázala bych se na tohle dívat hodiny, ale představ si místo Zetsua Peina..."

,,Dokonalost sama..." souhlasila, ,,dobře... ty ji zaměstnej a pokus se ji znehybnit, já na ni zaútočím zezadu..." kývla na ni a zmizela. Arwen se prudce přemístila před Argo, čímž upoutala její pozornost. Zetsu využil toho že se jeho paže konečně uvolnila a přesunul se na mnohem bezpečnější místo. Argo zle zavrčela a vystartovala po ní, ale z boku ji zasáhl mohutný proud vody, odklonil ji z původního směru a švihl s ní o menší skálu. Chvíli rozčíleně prskala než se pořádně vzpamatovala, a pak se přikrčila k útoku. Měla v úmyslu zaútočit na Ayame která byla momentálně nekrytá, ale ze všech stran se vynořily vlasy a chytily ji do velmi pevného sevření. Zuřivě sebou mlela a snažila se vyprostit, bylo to však zcela marné. ,,Máme ji," oddychla si.

,,No to je skvělé, ale zkus něco rychle vymyslet," snažila se ji Arwen popohnat, ,,v tomhle stavu je její chakra dost nestabilní a já nevím jak dlouho ji ještě udržím než se můj démon prokouše ven," byla očividně vystresovaná.

,,Jestli nezabere tohle, tak už nic..." zamračila se Ayame, provedla několik pečetí a začala na ni v krátkých intervalech vysílat velké proudy vody. Argo ucítila jak vdechuje vodu, bílá chakra se začala vytrácet. Snažila se nadechnout. Zorničky se ji rozšířily...

Krátce ostříhaný muž s rudými vlasy se posadil pod strom u břehu řeky Mortis. ,,Kohopak to máme na tom stromě," vzhlédl do koruny, kde se krčila malá holčička. ,,Jestlipak to není bílé koťátko," zvedl se a opřel se o kmen.

Dítě začalo výhružně chrčet a prskat.

,,Ale, ale, snad mi neublížíš," sáhl si do kapsy, dítě se po něm ohnalo. ,,Nemusíš hned vytahovat drápky, jsem příbuzný," vytáhl menší křišťál omotaný stříbrnným drátkem a holčička se uklidnila. ,,Víš, kdo jsem?" zeptal se jí.

,,Kch... kch.. kcha... ka... zj... zvj... zi... m... mhi... rgh...rvh...ri," vykoktala těžce.

,,Máš hlad?" ušklíbl se posměšně a vytáhl syrovou rybu. Holčička hbitě sešplhala ze stromu. ,,Na," podal ji rybu a ta se do ní s chutí zakousla. ,,Jsem Frey Kazimiri, jak se jmenuješ?" zajímalo ho.

Dítě polklo: ,,Ar... arh... arh... cho."

,,Argo? Hm, bratříček ti dal část svého jména," usmál se. ,,Je zajímavé, že na druhé předjaří tak špatně mluvíš," uchechtl se vzápětí. Argo se zamračila a hodila po něm jeden zkamenů na břehu. Trefila ho těsně nad oko. ,Kurva!!" chytil se za zranění.

,,Hm, khu... kurva," vyrazila ze sebe s hloupoučkým úsměvem.

,,To neříkej!" vyjekl.

,,Kurva," řekla bezchybně.

,,Brácha bude naštvaný..."

,,Kurva... kurva," pokračovala v papouškování.

,,Neříkej to."

,,Kurva."

,,Řeknu ti tajemství, chceš?" snažil se ji upoutat něčím jiným. Dívenka zbystřila a kývla na souhlas. ,,Víš, že se kočky bojí vody?" usmál se, Argo se na něj nechápavě podívala. Pomalu se přiblížila k okraji břehu a zahleděla se na hladinu. ,,Ty se nebojíš. Víš, proč se kočky bojí vody?"

,,Gh... vr... n..." snažila se najít správný výraz pro nesouhlas, ale brzy to vzdala a tak jen zakroutila hlavou.

,,Ukážu ti to," podal ji ruku a zavedl jí do jedné třetiny řeky. Voda byla chladná a hluboká. ,,Kočky se bojí vody... protože neumí plavat," ušklíbl se a strhl ji pod hladinu. Držel ji za krk, aby nemohla kousat. Divoce kolem sebe kopala a drásala Freyovu ruku. Nepovolil. Voda okolo ní byla světlá jako silná káva. Cítila jak se ji do plic dostávala voda. Přestala se bránit. Její tělo se uklidnilo. Nemohla dýchat a chtělo se ji spát. Náhle ve vodě postřehla světlo. Bylo stejné jako světlo duší bohů jen mělo namodralou barvu a s ní tisíce tváří těch co zemřeli. Namodralá záře se ji omotala kolem ramen a stahovala ji ke dnu, už necítila strýcovu ruku na krku. Viděla tolik tváří. Ucítila dno. Voda prudce schladla. Namodralá záře se rychle pohybovala. Obalovala její tělo. Náhle se záře rozprchla, tváře zmizely. Voda zesvětlala. Argo ucítila tlak na ramenou. Byla nad hladinou, viděla otce. Zhluboka se nadechla...

Argo prudce otevřela oči a nadechla se, ale vzápětí začala prskat neboť se ji do plic dostala voda.

,,Ayame to stačí!!!" zakřičela Arwen jakmile si toho všimla. Ayame po ní přestala pálit vodu a zavrávorala. Cítila se strašlivě unaveně a nejen kvůli tomu, že skoro celý den probojovala s Akatuski, ale hlavně proto že všechny své síly používala na to aby potlačila svého démona. Arwen opatrně položila Argo na zem, i ona byla nesmírně vyčerpaná. Konečně bylo po všem. Z mraků se spustil déšť. Argo ležela v bezvědomí a mokrá na zemi. Arwen ani nezaregistrovala že prší, pouze Ayame pohlédla na oblohu a pak sklouzla očima k Argo.

,,Asi se nám to podařilo..." zašeptala.

,,Musím se vyspat..." zamumlala Arwen a zcela vyčerpaně padla na zem.

,,Do hajzlu s Akatsuki..." špitla Ayame tiše a také omdlela. Dřív než mohla dopadnout na zem ji do své náruče zachytil Itachi. Pein pohlédl na Charlleeho, který byl v bezvědomí díky ztrátě velkého množství krve. Kdyby nebyl tak tvrdohlavý mohl odejít bez újmy, ale zanechat ho jen tak tady nemůže.

,,Bereme je všechny sebou," rozhlédl se naposledy a bez dalších řečí společně s Konan vykročil směrem k jejich skrýši. Kisame si znovu a otráveně přehodil Charlleeho přes záda, s Itachim, který držel Ayame v náruči a s některými dalšími členy, se vydali za nimi.

,,OK! Tak já si vezmu tu druhou tmavovlásku..." sehl se Hidan k Arwen.

,,Na to zapomeň!" zavrčel Kakuzu a vznikla mezi nimi krátká rvačka. Na základnu se vrátili celí pomlácení a s mírným opožděním (zvítězil Hidan díky své nesmrtelnosti).

,,Co se..." podivila se Konan nad jejich šrámy, mnohými drobnými rankami a jinými zraněními.

,,Vzbudila se!" zalhal Kakuzu.

,,Jo, jasně...."

,,Fakt!" trval na svém.

,,Dobrá práce, účel naší mise byl splněn. Teď je jen musíme dočasně zavřít než znovu načerpám dostatek chakry, a pak jim odebereme démony," zavelel Pein jakmile dorazili do skrýše.

,,Máme je zavřít samostatně nebo dohromady?" zeptal se Sasori držící Argo.

,,Dohromady, nebudu plýtvat chakrou!" odsekl mu leader a odpochodoval do svého soukromého pokoje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama