Kapitola 36. - Uchihovské ego (část první)

23. srpna 2014 v 13:19 | Denisa Kwapulińská, Etsuko a Argo |  Naruto: Charllee team




,,Hmm... ahoj..." houkla Ayame nervózně, když k Itachimu doskočila.

,,Ahoj, co ty tady tak... sama?" ozval se taktéž nervózně.

,,Hmm... hledala jsem tě?"

,,Proč?" koukal se někam dolů a snažil se tvářit že ho spodní větve smrku neuvěřitelně zajímají.

,,Abych s tebou... hmmm... mluvila?" nadhodila a nastalo několik trapných minut ticha. ,,Jo!" vzpomněla si najednou, ,,mám ti něco vyřídit. Sasuke tě moc pozdravuje, chce tě zabít..." snažila se usmívat, ,,není to milé?"

,,Ani ne, tak ho taky pozdravuj..." odpověděl zasmušile. Pak se rozhostilo dalších několik sekund trapného ticha.

,,Trochu jsem si dělala starosti jestli jsem vás neutopila, v té jeskyni..." začala.

,,Tak tos byla ty?" podíval se na ni překvapeně, ,,já myslel, že Kisame zas blbl a přehnal to..."

,,Jo, tak to jsem byla já," přikývla, ,,začínám litovat toho, že jsem tam s tebou a Deiem nezůstala," zasnila se a začala se blaženě usmívat.

,,Jo já taky, ale Deidara překážel," lehce se na to zamračil.

,,Vážně? Mě ani ne..."

,,Jo, protože na tebe nesahal..."

,,No, a když už jsi tady, jak je to s tou tvou minulostí?" nadnesla opatrně.

,,Jakou minulostí?"

,,Tvou blbe! Minule jsem se tě ptala proč jsi to udělal, ale neodpověděl jsi mi. Chci to vědět, nechci si dělat falešné naděje. Věřím, že jsi k tomu měl nějaký závažný důvod, protože Itachi kterého jsem znala by něco takového bezdůvodně neudělal..." vysvětlila a její výraz se podstatně změnil.

,,Myslím, že teď na to není vhodná chvíle," snažil se tomuto tématu vyhnout.

,,Lakomče!" usykla.

,,Ayame, je to moc složité, a nechtěl bych tím někomu ublížit..." pokusil se jí od toho odradit.

,,A sakra!" plácla se do čela. ,,Neviděl jsi tady někde Deidaru?" zeptala se, její myšlenky se te´d toulaly zcela jinde.

,,Naposledy, když ho ta tvá vlna odplavila, proč?"

,,Ksakru! Tohle jsem mu asi neměla udělat, chudáček..."

,,Tak se měj, už musím..." chtěl se rozloučit protože ho tak trochu naštvalo že o něm začala mluvit.

,,... rodiče by se zlobili, co?" vyhrkla zcela neuvědomněle.

,,Co's řekla?" zarazil se mírně vražedně.

,,Nic, jen, můžu se ti podrbat ve vlasech?" usmála se.

,,E? No... tak jo..." souhlasil nakonec zaraženě.

,,Super!" zajásala, a poté mu několkrát projela rukou ve vlasech. Nakonec ho objala. ,,Chybíš mi," šeptla, ,,jo a víš, že se ti třepí konečky?"

,,Cože?"

,,Měl by sis zajít pro radu za Deiem, protože on má fakt bezva vlasy!" snažila se mu poradit.

,,Můžeš to zopakovat?" dožadoval se ještě pořád zaraženě.

,,Třepí se ti konečky..."

,,Ne, to předtím..." zakroutil hlavou. Ayame smutně vzdychla.

,,Předtím? Předtím jsem nic neříkala..."

,,Ale já jsem měl pocit, že..."

,,Tak to byl špatný pocit..." vymanila se z jeho sevření a odstoupila, tvářila se zcela nepřístupně.

,,Ayame, nebuď naštvaná. Prostě ti to dneska říct nemůžu, když počkáš..."

,,Počkám? A jak dlouho? Dalších pět let? Deset let? Dvacet let?" naštvala se doopravdy.

,,Byla to nutnost! Musel jsem to udělat!" obhajoval se. Hodně mu na ni záleželo a to jaký teď k němu zaujala postoj ho poněkud zraňovalo.

,,Nutnost? Proč jsi nezabil Sasukeho? A proč jsi nezabil i mě, měla bych klid a nemusela bych se kvůli tomu tolik trápit!"

,,Proč bych měl zabíjet Sasukeho? A proč tebe, když jsi s tím neměla nic společného?"

,,A proč ne? Když jsi to dokázal s Mikoto - san... byla to strašně milá žena, nechápu co ti provedla, že jsi ji zabil..."

,,Nezapomínej, že to byla moje máma, není to tak že bych ji neměl rád! Prostě nebylo zbytí, chápeš?"

,,Právě, že nechápu... Slíbili jsme si, že nebudeme mít žádná tajemství, já ti o svém démonovi řekla a potěšilo mě, že jsi to Akatsuki neprozradil, ale... ale to, že mi nechceš říct co za vyvražděním Uchiha klanu doopravdy stojí, mě fakt moc mrzí..." uhnula pohledem. Nechápala proč jí to nemůže říct. Myslela si že když jsou teď o samotě tak to nebude problém, jenže... zklamal ji.

,,Ksakru, Ayame, nebuď paličatá. Když říkám, že ti to teď nemůžu říct, tak to myslím vážně!" její paličatost ho začala dopalovat.

,,Já to taky myslela vážně! Doopravdy jsem tě měla moc ráda, věřila jsem ti a čím jsi se mi oplatil? Tím, že vyvraždíš celý svůj klan a utečeš pryč z vesnice, bez jediného vysvětlení! Co jsem si asi tehdy mohla myslet? Když jsem se dozvěděla pravdu, tak jsem tomu nemohla uvěřit, ale když mi to došlo, hrozně jsem se naštvala a měla jsem chuť tě zabít," propalovala ho pohledem. ,,Jsi idiot, opravdickej idiot! Nemůžeš alespoň na chvíli zahodit svoje Uchihovské ego? Alespoň na chvíli a podělit se o to břímě se mnou?" svěsila smutně hlavu a hypnotizovala větve pod sebou. Itachi otevřel ústa, ale vzápětí je zase zavřel, měl obrovskou chuť ji všechno říct, ale věděl, že zatím nenastal ten správný čas, ještě ne, bude ji muset zklamat a určitě ji tím zase ublíží...

,,Je mi to líto..." vydechl. Ayame zvedla hlavu a podívala se mu do očí.

,,Pak mně je to taky líto a myslím, že už si nemáme co říct. Bylo by lepší, bylo by lepší kdybychom se teď nějakou dobu neviděli..." ukončila jejich rozhovor a otočila se k odchodu.

,,Nevím jak jsi na tom se Sasukem ale postarej se mi o něj, ať neudělá nějakou hloupost..." řekl ještě, jen tiše vzdychla a vyrazila kupředu, potřebovala najít ostatní.

,,Asi jsem idiot...." povzdychl si Itachi a zmizel. Ayame je všechny našla na břehu nedalekého potoka, kde si chladili nohy a speciálně Naruto se v něm čvachtal.

,,Jéé... ty nejsi mrtvý?" pohlédla na Gaie, který seděl mezi ostatními.

,,Taky mě to zklamalo," řekla Argo utrápeně.

,,Ty vzteklá, pojď do vody!" pobízel ji Naruto.

,,Dej ji pokoj!" zamračila se na něj Sakura, protože nestála o problémy.

,,Tak... brzda je tady, můžeme jít," pobídla Argo všechny, to čekání ji lezlo na nervy.

,,Čekají nás ještě v průměru tři dny cesty," protáhl se Charllee a zabodl se do Ayame pohledem, který požadoval alespoň náznak toho o čem si s Itachim povídala. Odpověděla mu vražedným pohledem a tak mu bylo všechno ihed jasné a rozhodl se dál to nerozebírat.

,,Žádný problém..." máchla rukou jako by mezi ní a Charlleem žádná oční komunikace neproběhla. Třídenní běh byl přesně to co potřebovala aby se alespoň trohu uklidnila a vyčerpala přebytečný adrenalin v žilách.

,,Skutečně, žádný problém..." pravil Uzumaki nadmíru kysele.

,,To doopravdy není problém, jedině ty, Naruto, tam dojdeš za tři roky..." zasmála se mu Arwen škodolibě. Prostě nedokázala odolat si do něj pořádně nerejpnout.

,,Měli bychom jít..." souhlasil s Argo i Neji.

,,Jo..." všichni se postavili.

,,Tak, půjdeme tudy!" máchla bělovláska někam rukou a chystala se tam vyrazit.

,,Ne, tudy!" zarazil ji Charllee spěšně.

,,Jo jasně..." zabručela a nakonec se vydali tím správným směrem.

,,No skvělý, takhle s nima půjdeme týden," zabrblala Ayame, neboť ji špatná nálada vůbec nepřešla a tempo které udal tým sedm bylo nehorázně pomalé.

,,Počkej, říkali jste tři dny!" upozornil ji Naruto a všichni se jako na povel zastavili.

,,Ty tři dny znamenají tři dny a tři noci nonstop běhu pro Arwen, Ayame a Argo..." obrátil se k němu Charllee s vysvětlením.

,,A co vy, sensei?" zajímalo Sakuru.

,,Já obyčejně jezdím na Arwen..." odpověděl. Naruto se vzápětí hlasitě rozřechtal.

,,Nechtějte vědět jak to vyznělo!!!" slzel.

,,Ty jsi idiot..." zakroutil Charllee hlavou.

,,Blik!" uculila se na něj Arwen. Naruto se mezitím svalil na zem a tam nadále pokračoval ve svém nehorázném záchvatu smíchu, náhle se však nad ním objevila uslintaná vlčí tlama plná zubů, jedna ze slin mu skápla na obličej a v tu ránu se přestal smát.

,,Fuj! To je nechutný!" schovala se Sakura za Sasukeho.

,,Arwen, přestaň s tím!" okřikl Charllee vlka.

,,Promiň, ale já jsem stále tady..." ozvala se z úplně jiného místa.

,,Cože?" ohlédl se, aby se ujistil, že tam doopravdy stojí, ,,a kdo je potom tohle?" ukázal na chlupatou bestii.

,,Tak to nevím," zakroutila vážně hlavou.

,,Nechtěli byste mi pomoct?" zajíkl se Naruto hledíc do vlčí tlamy.

,,Zažeňte ho někdo..." pohlédl Charllee na lidi kolem, ale to už se vlk stačil vytratit. Arwen se nepozorovaně přešoupla k Ayame. ,,Skvělý..." šeptla uznale.

,,Zdařil se dobrý klon..." usmála se na ni.

,,Arwen? Ayame?" ozval se za nimi Kakashi, ,,nechte Naruta na pokoji..."

,,My nic neudělaly..." snažila se Arwen obhájit.

,,A ten klon? To bylo co?"

,,Zatracený sharinganský oko!" zasyčela tiše.

,,Co jsi říkala?"

,,Já? Nic... jen, že máte skvělý postřeh, Kakashi..." usmála se.

,,Ať se to víckrát neopakuje," varoval je.

,,Tak ať nemá blbý kecy..." zavrčela Ayame taktéž varovně.

,,Ještě že s tím nemám nic společného, tentokrát..." ulevilo se Argo, i když popravdě nevěděla o čem je řeč.

,,No, pro tebe to platí taky..." pohlédl i na ni, náhle provedla nečekanou bleskovou akci při které ho chytila za límec vesty.

,,Na mě si hubu neotvírej!" zamračila se na něj. Kakashi úspěšně zrudl, neboť jejich obličeje byly velmi blízko. ,,Nejsi nemocný?" znejistěla.

,,Ne..." rudl víc.

,,Víš to jistě?" chňapla ho za zápěstí, ,,zvýšil se ti tlak..."

,,A srdce mu taky tluče rychleji," poznamenala Arwen s úšklebkem.

,,Hmm... neměl bys mě, sebe rozčilovat..." pokývala hlavou a pustila ho.

,,Dobře, to už by stačilo jdeme do Konohy, potřebuju si odpočinout. Z toho nošení Gaie mám pochroumaný celý záda..."

,,No, sensei, o to se tu snažíme celou dobu, kdyby pořád někdo nefňukal a neměl blbý kecy..." vrhla Ayame zcela nevraživý pohled na Naruta.

,,Vztyk a jdeme, a nechci slyšet žádné stěžování!!" zavelel Charllee a vydali se kupředu směr Konoha, následováni svými doprovodnými skupinami...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama