Téma 1. - Místo, které miluješ

8. srpna 2014 v 12:10 | Denisa Kwapulińská |  Creative Writing Challenge

Těch míst asi bude víc, a zajímalo by mě jestli to můžu zkombinovat. Krom toho, jakým způsobem to můžu psát? Jestli je to jedno, šlo by situovat má dvě oblíbená místa do jednoho krátkého příběhu?


Londýn a pohovka (či křeslo)
Já vím, divná kombinace, ale pochopíte proč.

Krátká povídka
Giselle se zívnutím vstala a jako vždy vyhlédla z okna. Tentokrát ji ale čekala jen mlha. Tak hustá, že nebylo prakticky vidět ani na krok a vypadalo to, jako by její dům obklopovala jen bílá nicota. V Londýně to byla vzácná věc i když si spousta cizinců myslela opak.

Doloudala se až do kuchyně kde si dala smažená vajíčka a poté, co se převlékla a zkulturnila, se vydala k metru. Mlha už mezitím stačila řádně zřídnout a dodávala tak okolí spíš snový nádech.

Cesta do centra trvala jen půl hodiny, a během té doby si četla Terryho Pratchetta. Když konečně dorazila na místo určení, vytáhla mobil a zaesemeskovala své kamarádce s kterou tu měla mít sraz. Chvíli jim trvalo než se v té hordě přesouvajících se lidí našly, ale jakmile se přivítaly, vyrazily na nákupy. Oxford Street byla celosvětově známá ulice plná těch nejúžasnějších obchodů, každý si tu mohl něco vybrat. Obě ale spíš než oblečení chodily kupovat knihy a komiksy. To byla jejich vášeň.

S plnými taškami čtiva si vyrazily k Hyde Parku, koupily si něco lehkého k jídlu a posedávajíc se mezi sousty bavily o různých věcech. Pak se rozloučily.

Když se Giselle vrátila, urovnala knihy a komiksy do poliček, už jenom pohled na to jak má všechno urovnané a roztříděné ji zlepšoval náladu.

Londýn milovala. Žila tu jen pár let, ale v žádném podobném městě ještě nikdy nebyla. Lidé tu byli příjemní a vždycky ochotní pomoci.

Nakonec si vybrala jednu z nových knížek a usadila se na pohovku. Místo, které milovala. Místo, kde mohla zažívat nepřeberné množství různých dobrodružství. Místo, kde se mohla bát a kde mohla plakat. Místo, kde četla.


A moje slovo k tomu
V Londýně jsem byla loni od října až do konce prosince, tedy tři měsíce, a nemůžu si stěžovat. Trochu jsem se obávala jak se mi tam bude líbit a tak, ale město je to nádherné. Všude spousta zeleně (oproti jiným tak obrovským městům), nádherné historické budovy, super obchody a především milí lidé. To, že vám obyvatelé sami od sebe nabízejí pomoc mě prostě velice překvapilo, obzvlášť když tady v Česku musíte pomalu umírat aby si vás někdo všiml (a ani to není jistota). Když vidí, že se rozhlížíte víc než je obvyklé, zeptají se vás jestli něco nehledáte; pokud taháte těžký kufr, muži se pomalu perou o to aby vám pomohli (no dobře, já vím že přeháním, ale je příjemné, když vám nějaký chlap sám od sebe pomůže s kuframa, tady u nás se mi to ještě nikdy nestalo). Už jenom kvůli těm příjemným lidem bych se tam chtěla jednou vrátit a možná pobýt o něco déle.

Pohovku (či křeslo) zmiňuji z toho důvodu, že je to místo kde pravidelně čtu své knihy, a nořím se do světů fantazie a science-fiction (hororů, thrillerů a detektivek, no prostě všeho). Místo kde si můžu odpočinout od všech svých problémů a kde si příjemně zarelaxuji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama