Původní verze, část pátá

12. září 2014 v 12:30 | Denisa Kwapulińská |  Yu Yu Hakusho: Odhalení


Kurama rychle uskočil ale koule ho kupodivu pronásledovala, všiml si toho až příliš pozdě, narazila do něj a explodovala. Yuri se hlasitě rozesmál, líbilo se mu jak trpí. Kurama od něj odskočil a chytil se za poraněný bok, který silně krvácel. Byl teď velmi rozzuřený a ke všemu mu v těle stoupl adrenalin. Nedokázal se ubránit své přeměně. V mírném vánku se jeho vlasy zavlnili a nabyly stříbrné barvy. Změnil se do své podoby Youko. Sajuri se usmála, to byl ten Kurama kterého znala!

,,Konečně se setkávám s pravým Youko - Kuramou, doufám, že do našeho boje vložíš veškerou svou sílu!" pousmál se Yuri.

Youko se místo odpovědi škodolibě usmál a vyvolal obrovskou rostlinu, která měla ovíjivé šlahouny. Ta ihned zaútočila, popínavé větve se rychle plazili po zemi. Yuri se jich snažil zbavit Ohnivou koulí, ale další šlahouny se mu začaly omotávat kolem kotníků a sunout se pomalu nahoru. Zamrzl na místě a když se mu jeden tlustý stonek omotal kolem pasu, nebyl schopen skoro žádného pohybu. Začal sebou cukat, ale jen se mu přitížilo, protože rostlina ho stiskla a jemu neproudil do plic skoro žádný vzduch.

,,To ti nepomůže, je velmi pevná. Oživil jsem ji z popínavky. Tahle květinka dokáže během pár let usmrtit silný a vytrvalý strom. Pomalu mu ubírá živiny a vysává z něj energii, strom zahyne a nezbyde po něm nic, jen prázdné místo. Pokud sebou nebudeš moc škubat, možná ti neublíží," řekl Youko poslední větu obzvlášť mrazivým tónem. V Sajuri začalo hlodat svědomí, doufala že se Yuri vzdá. Nechtěla aby umřel, když za ni protrpěl kdovíjakou cestu a ona si na něj ani nevzpomene… Bohužel doufala zbytečně. Yuri totiž začal soustřeďovat energii a větve omotané kolem jeho těla vzplály jasným ohněm. Kurama se zamračil něco takového od něj nečekal. I přes silnou auru bylo vidět, ze Yurimu ze zad vyrostla obrovská a černá křídla, tvořena malými pírky. Jeho pravá ruka se prodloužila a změnila se v dračí pařát.

Sajuri udiveně zamrkala, konečně si začínala vzpomínat.

Youko pobídl svou rostlinu a ta neuvěřitelnou rychlostí vyrazila směrem k jeho protivníkovi. Yuri napřáhl levou ruku a vyslal proud duchovní energie smíchané z démonickou, šlahouny svíjející se na zemi uhořely.

,,Viděli jste to?" vyhrkl překvapeně Yusuke.

,,Co?" nechápal Kuwabara.

,,Zkombinoval duchovní a démonickou sílu! To ale dokáže jen přízrak s lidskými předky nebo člověk s přízračími předky!!"

,,Chceš říct, že…" to už ale Kazumův hlas zanikl v mohutné explozi Kuramovy květiny. Sajuri na to vyděšeně hleděla a pak ji před očima proběhla jedna velmi důležitá vzpomínka, teď už věděla kdo Yuri je. Youko vyskočil z prachu, který zvířil výbuch a vyhýbal se koulím, které po něm Yuri znovu začal pálit.

,,Youko, Yuri!! Přestaňte!!!" zakřičela Sajuri a oba ztuhli na místě. ,,Tohle není správné, přestaňte…" pokračovala. Kurama a Yuri se na sebe nechápavě podívali, pak od sebe odstoupili a udiveně na ni zírali.

,,Yuri, uvědom si, že jsem Kuramu dobrých dvacet let neviděla. Naše láska teď už nic neznamená… Kuramo, netušila jsem že přistoupíš na takovou hru!"

,,Takže mám pořád šanci?" zeptal se nadšeně Yuri.

,,Promiň, ale skoro vůbec tě neznám, nedokážu k tobě něco cítit," zakroutila hlavou, Yuri sklopil zrak a smutně si povzdechl.

,,Jak jste se vůbec poznali?" začalo Yusukeho zajímat. Sajuri tázavě pohlédla na Yuriho a ten přikývl, souhlasil s tím, aby vše vysvětlila.

,,Dobře… Bylo to asi před 590 lety. Zrovna jsem lovila v lese, když jsem uslyšela vlčí vrčení a dětské vzlyky. Rozhodla jsem se podívat na to, co se tam děje. Brzy jsem uviděla skupinku bílých vlků a malého, asi desetiletého chlapce. Počínal si velice statečně, ale myslím, že by vyhladovělým šelmám nedokázal vzdorovat dlouho. Abych pravdu řekla, chtěla jsem se vrátit ke svému původnímu plánu, ale něco ve mně se pohnulo. Připomnělo mi to mé mládí, když jsem taky musela bojovat sama, ale proti lidem. Nějak se mi ho zželelo a tak jsem ho zachránila, stačilo jen dát vlkům na vědomí kdo jsem a pelášili odtamtud jak nejrychleji mohli," usmála se pobaveně.

,,Měl jsem z ní strach, vypadala tak děsivě, ale pak se na mě usmála a já jsem nedokázal odolat. Byla tma, ztratil jsem se v lese, nevěděl jsem kudy se dostanu domů a ke všemu jsem byl strašlivě unavený. Nabídla se, že mě odnese do mé vesnice, šťastnou souhrou náhod ji znala," pokračoval Yuri.

,,Jeho matka byla velice milá žena. Také mě udivilo, že se jako jedna z mála lidí ve vesnici nebála mé přítomnosti. Pozvala mě do svého domu a vysvětlila mi, že její syn je napůl přízrak, jehož otcem byl dračí přízrak, který ale zahynul, když chránil vesnici a své nejbližší. Také jsem se dozvěděla, že Yuri své schopnosti ztrácí každou noc a vrací se mu zase před rozbřeskem."

,,Byl jsem ji velmi vděčný, několik dnů pobyla se mnou ve vesnici, spatřila dokonce i mou pravou podobu. Měl jsem ji velmi rád, ale ona byla o tolik starší, nedokázal jsem ji to říct…"

,,Odešla jsem a nikdy jsem se nevrátila, netušila jsem, že se do mě to dítě zamilovalo," pokrčila rameny.

,,Nikdy jsem na tebe nedokázal zapomenout, slíbil jsem si, že až vyrostu najdu tě a vyznám ti svou lásku…"

,,Páni!!! Ty ses do ní zabouchl a přitom ti bylo jen deset???" divil se Yusuke.

,,Na věku nezáleží!" odsekl Yuri uraženě.

,,Ještě něco bych chtěl vědět... Jak jsi dokázal Sajuri poznat, když teď vypadá úplně jinak?" zeptal se ho Kuwabara.

,,Jednoduše… Vždycky voněla jasmínem, měla ho ráda… Na to nikdy nezapomenu…"

,,Měl by ses vrátit zpátky a žít svůj vlastní život, beze mě."

,,To nemohu. Slíbil jsem si, že v zápase s Youkem vyhraju a nebo zemřu. Proto musíme náš boj dokončit," zajiskřilo mu nebezpečně v očích.

,,Yuri, to ne!" vyhrkla, ale on ji neposlouchal. Vypálil po svém sokovi další kouli, ten uskočil, ale Yuri mu zmizel ze zorného pole. Dostal se přímo za něj, lehce se dotkl jeho zad a vykřikl ,,Oslabení!,, Youko se zachvěl a zkřivil obličej bolestí, během pár vteřin tu místo něj stál starý Kurama.

,,Co jsi mu to provedl?" vykřikla Sajuri společně s Yusukem a Kuwabarou.

,,Oslabil jsem ho. Tenhle trik jsem se naučil speciálně kvůli němu, minimalizoval jsem jeho síly," vysvětlil prostě. Kurama se zamračil, teď už se nedokáže přeměnit do podoby Youka a využít svou moc na maximum.

,,Kuramo, nech toho. Nemusíš s ním bojovat! Vzdej se!" naléhala Sajuri zoufale.

,,Nemůžu, bojuju o tebe," řekl a otočil se, z očí mu sršelo odhodlání.

,,Hloupost!!!" vyhrkla.

,,Zdá se, že se nám to nějak vymyká z rukou," zamračil se Hiei.

Yuri začal soustřeďovat velkou část své energie, v rukou se mu zformovala mohutná, plápolající, rudá koule, kterou mrštil po Kuramovi. Ten se v rychlosti dotkl země a vykřikl ,,Stěna!,, z toho místa ihned vyrašil bambus do výšky několika metrů a vytvořil tak téměř neproniknutelnou obranu. Ale část zesílené Ohnivé koule stěnou stejně prošla a odmrštila Kuramu několik metrů dozadu.

,,Nechte toho!" vykřikla Sajuri, chtěla se k nim rozběhnou, ale Hiei ji zarazil ,,Záleží to jen a jen na nich…"

,,Můžem to nějak ukončit?" zeptal se Kuwabara Yusukeho.

,,Jo klidně, pokud zabiješ Yuriho. Ale mám takový dojem, že to si Sajuri nepřeje," odbyl ho. Kurama se opatrně postavil. Prach kolem něj se konečně rozestoupil, z rány na hlavě se mu řinula čerstvá krev, ale bylo to jen zanedbatelné zranění oproti poškozenému boku z předchozího střetu. Cítil se ale už dost malátně, ztratil příliš mnoho krve. Yuri se škodolibě zachechtal a připravoval si další kouli. Kurama se zhluboka nadechl, napadla ho už jen jediná věc, bude to muset risknout. Začal se pomalu belhat k Yurimu, každý krok byl namáhavý, ale věděl, že to musí vydržet, potřeboval se dostat do jeho blízkosti. Všichni kdo jejich souboj sledovali ztuhli, vypadalo to jako by se Kurama dočista zbláznil.

,,Přicházíš si pro smrt?" ušklíbl se na něj Yuri. Kurama se usmál, byl teď tak blízko, že cítil jak z koule kterou drží Yuri v rukou sálá teplo. ,,Možná, že by smrt byla vysvobozením…" řekl šeptem.

,,Jsi hlupák!! Rozluč se ze životem!" vykřikl a mrštil koulí. Ta zamířila obrovskou rychlostí na svůj cíl, ale těsně před tím, než se ho dotkla, obklopilo Kuramu tmavě růžové světlo a ze země vyrašil v kruhu kolem něj další bambus. Yuri se zasmál, nedokázal pochopit jak může být ten legendární taktik Kurama tak hloupý, bylo přece jasné, že ho ten trik nezachrání ani teď. Kdyby tušil jak se mýlil…

Byla to otázka několika vteřin, jakmile Kurama nechal vyrůst bambus připravil se na to nejsložitější co by mohl v tomhle těle udělat. Yuriho koule se dotkla Kuramovy obranné stěny a vybuchla. ,,NE!!!" vykřikla Sajuri a klesla na kolena. Yusuke, Kuwabara a Hiei opět nedokázali uvěřit vlastním očím. Yuri se nedokázal udržet a šíleně se rozchechtal, porazil ho! Porazil nejobávanějšího banditu Zásvětí!! Ale pak se zarazil, vzduch smíšený s prachem se naplnil záblesky. Ne! To není možné!! Nemohl to přežít!! pomyslel si vyděšeně. Sajuri pozvedla hlavu i ona to ucítila.

Dým se pomalu vytrácel, brzy Yuri spatřil tmavou siluetu a hned na to se před ním objevil Kurama. Jeho vlasy měly prazvláštní barvu, byla to směsice bílé a rudé, jako by se zčásti proměnil. Na zem dopadlo několik kapek jeho krve, ihned zazářila a vyrašila tam drobná rostlinka. Yuri před ním poplašeně couval. Kurama nechal na své dílo dopadat další kapky rudé tekutiny. Rostlina přiživována jeho vlastní krví zázračně rostla a brzy byla vyšší než on. Yuri vyděšeně vyjekl a zakopl. Kurama klesl vyčerpaně na kolena, zem byla zmáčena jeho krví a rostlina z ní dále čerpala energii k růstu. Po chvíli na ni vyrašili malé pupeny, které se rozevřely v nádherné fialové květy. Byla to velmi okouzlující rostlina. Yuri se vzápětí vzpamatoval, vyskočil na nohy, ale květy na něj vystřelily spršku jedovatých trnů a on vzápětí klesl na zem. Namaru k němu přiběhl a začal mu s kňučením olizovat tvář. Květina se krátce na to zachvěla a začala uvadat, během pár vteřin po ní zbyly jen zčernalé listy. Kurama vzdychl, bylo mu líto, že nedokázal tuhle krásu udržet déle.

Sajuri se vzpamatovala jako první, vyskočila na nohy a přiběhla ke Kuramovi. ,,Jsi v pořádku?" zeptala se ho (pozn. autora: Já vím, já vím… Kurama sotva žije a tahle otázka zní fakt debilně…).

,,Hodně mě to vyčerpalo, ale určitě to přežiju," řekl slabým, sotva slyšitelným hlasem, jakmile to dořekl nahrnuli se k nim i ostatní.

,,Co to bylo za kytku?" vyhrkl Kuwabara s úžasem.

,,Roste v temné části Zásvětí, živí se krví a její trny jsou prudce jedovaté," vysvětlil mu trošku namáhavě.

,,Prudce jedovaté?" vyjekla Botan a zadívala se na ležícího Yuriho.

,,Nic se mu nestalo jen ho to uspalo."

,,Ale jaktože? Vždyť jsi před chvíli říkal že je jedovatá!" nechápal Kuwabara.

,,To ano, ale Yuri je drak a ti jsou proti jedům částečně imunní. Dokonce i proti tomu nejsilnějšímu, který dokážu vyrobit, protože obyčejné rostliny, které používám by na něj nestačily. Za chvíli by se ale měl probrat."

,,Nedokážu pochopit jak můžeš takhle riskovat," zakroutil Hiei hlavou.

,,To už jsem hold já," usmál se na něj Kurama.

,,Víš co mi ale nejde do hlavy, jak jsi přežil výbuch té pitomé Ohnivé koule," uvažoval Yusuke.

,,Jednoduše. Jakmile jsem nechal vyrůst bambusovou bariéru, tak jsem vyskočil do její koruny a výbuch mě zas tak moc nezasáhl."

,,Teda já zírám!" kroutil nad tím nevěřícně hlavou.

,,A co se ti to stalo s vlasama?" prohlížel si ho zkoumavě Kazu.

,,No, abych pravdu řekl…"

,,Je to vedlejší účinek Oslabení. Kurama je velmi silný přízrak, takže když se v něm nahromadila energie přeměnil se jen částečně. Za pár hodin kouzlo pomine a s ním i jeho účinek. Gratuluju ti k výhře," posadil se Yuri namáhavě a pohladil svého psího miláčka.

,,Byl jsi velmi dobrý soupeř," řekl Kurama uznale a Sajuri mu pomohla vstát. Yuri se také mátožně postavil a oba dva si potřásli rukama.

,,Bylo to od vás hloupé," řekla Sajuri nabručeně.

,,Promiň..." vydechli oba unisono.

,,Hlavně že ani jeden z vás není mrtvý," usmála se.

,,Výborně!! Nebezpečí jsme zažehnali a teď by ses měl vrátit tam odkud jsi přišel," řekl Koenma směrem k Yurimu.

,,Pokud vím, tak ty jsi nic nezažehnával," odfrkl si Yusuke uraženě.

,,Speciální jednotky už jsou na cestě," ignoroval jeho poznámku.

,,To je pravda, vrátím se domů a začnu nový život, doufám, že se vám dvěma bude dařit dobře," mrkl Yuri na Kuramu a Sajuri šibalsky. Vzápětí se vedle nich objevili dva uniformovaní muži a vytvořili průchod do Zásvětí. Yuri k němu přistoupil a hlasitě se nadechl, ale pak ho kdosi uchopil. Nechápavě se otočil a ocitl se v záplavě modrých vlasů. Sajuri přitiskla své rty na jeho a pak se zase rychle odtáhla. ,,To je na památku, tak aby sis to nevykládal špatně," mrkla na něj a Yuri zrudl. Kurama se na něj usmál a Yuri i Namaru nakonec zmizeli v tunelu, který se za nimi ihned zavřel.

Sajuri si úlevou oddychla a obrátila se na Kuramu, probodla ho velmi nepříjemným pohledem. ,,Mladíku, velice jste mě zklamal, jak si to hodláte odčinit?" řekla vážným tónem.

,,Omlouvám se ti, nechtěl jsem tě ztrapnit. Choval jsem se neuvážlivě."

,,A myslíte si, že to omluvou odčiníte?"

,,Máš pravdu na tohle omluvy nestačí..." sklopil zrak.

,,A proto musí přijít na řadu činy!"

Kurama při jejich slovech zrudl. ,,Trochu mě překvapilo to, co jsi Yurimu tvrdila o našem vztahu..."

,,Trochu jsem mu zalhala…" usmála se na něj rošťácky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama