Kapitola 39. - Příšel jsem, viděl jsem a nevěřil vlastním očím (část druhá)

21. listopadu 2014 v 11:31 | Denisa Kwapulińská, Etsuko a Argo |  Naruto: Charllee team




Někdo k večeru toho dne dne zaklepal na domovní dveře, a protože holky byly v pokoji musel jít otevřít Charllee. Jakmile však otevřel čekal ho nemalý šok, stál tam Orochimaru v kytičkované růžové zástěře s velkou prachovkou v ruce. ,,Co... eh?" zíral na něj překvapeně a nechápavě.

,,Já jsssem nový sssluha těch tří z divokého tria z Lissstové..." vysvětlil Oro a Charllee se zhroutil na zem.

,,Dobrá práce, už můžeš jít," snažila se ho Argo vypakovat.

,,Ale co ta léčba?" zarazil se.

,,Tady máš mastičku, po ní to zmizí," podala mu malou krabičku a Orochimaru se celý šťastný odplazil pryč.

,,Charllee, jsi v pořádku?" přihrnula se k němu děvčata. Opatrně otevřel oči.

,,Jsem v nebi?" šeptl tiše.

,,Říkej tomu jak chceš, ale všichni tvrdí, že je to Listová," uchechtla se Ayame.

,,Měl jsem strašlivou noční můru!" začal se zvedat ze země.

,,Fakt? Neviděl jsi tady někde našeho nového sluhu?" začala se Argo opatrně rozhlížet.

,,Neříkejte že to nebyl sen!" vyděsil se a začal prudce kmitat očima ze strany na stranu.

,,Ty jsi tak roztomilý, když jsi vyděšený," smála se Arwen.

,,Nedělejte si ze mě legraci. To bylo genjustu, že to bylo genjutsu!" vyhrkl k nim zoufale.

,,To byl originál," zakroutila hlavou, ale to už začal jejich sensei lítat po bytě, zatloukat všechna okna a východy. Pak k hlavním dveřím přisunul obrovský stůl z kuchyně a spokojeně se na něj usadil.

,,Tak, teď se sem už nikdo nedostane," usmál se a otřel si čelo.

,,Ahoj," pozdravil je Kakashi.

,,Kurva! Jak ses sem dostal!" vyděsil se Charllee.

,,Kurva se neříká," pousmál se, ,,ale pro tvou informaci jsi v kuchyni nechal otevřené okno," vysvětlil. ,,A víte co jsem cestou sem potkal? Vypadalo to jako Orochimaru v kytičkované zástěře..." zakroutil nechápavě hlavou.

,,Ty ses s nima domluvil?" zahleděl se na něj Charllee trochu nabroušeně.

,,Na čem?"

,,Neposlouchal jsi mě a nebo nevíš o čem je řeč?"

,,Z každého trochu," přiznal.

,,Mě z tebe jednoho dne asi klepne..." vzdychl unaveně.

,,No to je fajn, ale mohl byste to tady dát zase do pořádku, sensei?" probodla ho Ayame pohledem.

,,Nemohl! Co to pořád máte za blbý nápady?" zamračil se.

,,Jaké nápady?" podivila se Argo a Charllee nebezpečně zbrunátněl.

,,Klid, to chce klid Charllee - sensei..." zavětřila Arwen nebezpečí.

,,Jestli ještě jednou uvidím toho, toho týpka před svým prahem, tak vám slibuju že udělám takový bugr jaký jste ještě neviděly!" snažil se z toho opatrně vydýchat. ,,A vůbec Kakashi, co tu chceš?"

,,Já? No, přišel jsem jen na kus řeči..." vyklopil ze sebe s mírnými obtížemi a nepatrně pokukoval po Argo.

,,Dobře, pojď si sednout do kuchyně. Jaký si dáš čaj?" zeptal se ho a došoupal stůl zpět na svoje místo, holky je následovaly.

,,Tvojí specialitu, mimochodem, máš super bačkůrky..." uchechtl se při pohledu na jeho růžové papučky s králičí hlavou a dvěmi velkými ušisky. V kombinaci s jeho růžovým králíčím pyžamem vypadal jako velký růžový bonbónek.

,,Zmklni!" zrudl a začal připravovat čaj.

,,Jak jsi vůbec k takovému pyžamu přišel?" zajímal se Kakashi. ,,Nevypadáš na to, že by se ti líbila růžová..."

,,Žádný jiný s králíčkama neměli a zdrama jsem k tomu dárkem dostal ty stylové papuče..." pokrčil rameny.

,,Hmm..." zabručel, ale příliš mu nevěřil. ,,Doufám, že k tomu nemáš růžovou čepičku na spaní..." Charllee po něm vrhl vražedný pohled, poněkud prudčeji před něj položil hrnek s čajem a sedl si naproti.

,,Ne, to je to jediné co mi k tomu chybí..." zavrčel. Kakashi se trochu přidusil.

,,Netušil jsem že se ti líbí růžová..." přejel ho mírně pochybným pohledem.

,,Já taky ne, ale od té drobné aférky jsem si ji celkem oblíbil," přiznal a usrkl si čaje.

,,Vážně? A co sis ještě oblíbil?" promluvila k němu Argo přitepleným hlasem a opřela se o desku stolu.

,,Argo, nech toho!" okřikl ji pohoršeně.

,,No dobře..." vzdychla, ,,ty vždycky pokazíš každou legraci..." zamračila se a vytratila se do pokoje.

,,Tak my jdem taky a nedělejte moc velký hluk..." uchechtla se Ayame a dřív než Charlleemu došlo co tím doopravdy mínila, společně s Arwen zmizela v jejich útulné nořičce. Charllee a Kakashi pak spolu ještě nějakou hodinu rozmlouvali než se rozhodli jít také spát. Zhruba mezi půlnocí a jednou hodinou ranní se ale Arwen s děsivým výkřikem probudila a ke všemu ještě sletěla z postele.

,,Arwen?!" vzbudila se Ayame ihned, následována Argo, a rozsvítila lampičku. Arwen místo odpovědi znovu vyjekla, jako by jí světlo působilo bolest, zakryla si oči rukama a začala se nekontrolovatelně třást.

,,Arwen!" vrhly se k ní a snažily se ji ukonejšit, ale ona znovu zaječela a odmrštila je od sebe vlasy. To už se ale rozrazily dveře, v nich stál Charllee a jediným skokem byl u ní.

,,Klid..." objal ji, ,,to se ti jen něco zdálo. Uklidni se, už je to pryč..." šeptal ji uklidňujícím hlasem a pohlédl na Argo a Ayame, které se sbíraly ze země.

,,My za nic nemůžem, chtěly jsme ji utišit ale ona nás odhodila," vysvětlila Ayame zaraženě.

,,Arwen, copak se ti zdálo? Pověz nám to..." ptala se ji Argo tiše.

,,Ten... ten sen, st-stále se vrací," vzlykala.

,,Jaký sen?" nechápal Charllee, nikdy se mu s žádným nesvěřila.

,,Na... na zemi jsi, l-ležel ty," pohlédla na něj, ,,tě-těžce zraněný, my... my tam byly, byly taky a... a byl tam, i on..." znovu se hrozivě roztřásla.

,,Klid," konejšil ji opět, ,,kdo tam byl, Arwen, pověz mi to..."

,,J-já... já nevím, viděla jsem... viděla jen ty jeho, jeho úlisné žluté oči, nic víc... šel k tobě, my... my se nemohly... p-pohnout a... a... a on t-tě..." nakonec se znovu rozvzlykala.

,,Jsem tady, jsem tady a v pořádku..." usmál se na ni a jemně ji hladil po vlasech. Arwen pouze přikývla. Konejšil ji tak dlouho dokud se neuklidnila.

,,Dneska tady raději zůstanu s vámi," rozhodl se a uvelebil se na zemi. Arwen trvalo dlouho než usnula neklidným spánkem. Celý další den nebyly Ayame a Arwen ve své kůži, projevovala se na nich nervozita a oči jim zběsile tikaly ze strany na stranu. Při sebemenším cizím zvuku sebu divoce škubly, vypadalo to jako by trpěly nějakou paranoiou. I když se jich Charllee vyptával co se s nimi děje nebyly schopné mu odpovědět, jelikož si tím samy nebyly jisté. Jejich chování ale bylo opodstatněné, to však zjistily až příliš pozdě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama