Kapitola 14: Návrat domů

2. listopadu 2014 v 16:33 | Autor: Mrs.LillyHerondale-Shreave, Překladatel: Denisa Kwapulińská |  Neviditelní (Neviditelní 1)

Zůstal její domov stejný a nebo se změnil?


,,Tak co se stalo?" zeptala se když stoupala po schůdcích nahoru k jejich rodinnému domku na Manhattenu. Při cestě autem vdechovala nádherný svěží městský vzduch. Domy ve městě vypadaly tak jinak a přitom tak povědomě, a i oblečení které na sobě měli kolemjdoucí bylo trochu jiné. Bylo to jako by se octila v úplně jiném světě. Na sobě měla své oblíbené modré džíny, žlutou košili s volánky a béžové lodičky. Když se tak rozhlížela kolem, moderní šatník se jí zdál trochu divný, a lidé na ni legračně koukali. Měla snad něco s vlasy? Její otec zastrčil nějaký zvláštní druh karty do slotu a Esselle se zamračila.

,,Další futuristická věcička o které nevím," řekla. Henry vypadal jako by chtěl něco říct, ale zdálo se, že je mu to skoro nepříjemné a tak jen zatlačil do dveří a otevřel je. Světla uvnitř se rozsvítila když Esselle vstoupila. Chladný vzduch ji udeřil jako vánek a stále cítila tu starou vůni domova. I po 28 letech. Bylo to zvláštní když na to pomyslela. Po 28 letech. Znělo to tak neskutečně. Proboha vždyť i auta byla úplně jiná.

Když se světla rozsvítila Esselle očekávala, že uvidí příjemně béžové stěny a u dveří nádherný perský koberec s mahagonovým stolem. Srdce jí ale pokleslo. Všechno jen zářilo. Doslova se oslnivě třpytilo. Styl byl tak odlišný. I schodiště vypadalo jinak, mělo nádherné železné zábradlí jehož design ji připomínal složité linky na krajce. Povzdechla si. Potrvá ji pěkně dlouho než si na to zvykne a možná že se dřív spíš zbázní.

**********

Její matka opatrně zatlačila do dveří od jejího pokoje a otevřela je. Místnost voněla stejně jako když tam byla naposledy. ,,Všechno jsme nechali tak jak to bylo," řekla s úsměvem.

Esselle se pro sebe tiše usmála a vstoupila dovnitř, prsty jemně probírala šaty v šatníku. Obhlédla svou knihovnu, všechny její oblíbené knihy byly seřazeny tak jak je zanechala. Posadila se na postel, která byla nadýchaná jako vždy. Její krásné zrcadlo bylo stejné i když odraz se nepatrně změnil. Parfémy měla vkusně naaranžovány a pokoj voněl po růžích. Milovala růže. Přistoupila k nočnímu stolku a usmála se.

Uchopila zarámovanou fotku, kterou si nechala udělat na svých čtrnáctých narozeninách. Byla tam společně se Selenou. Na svých malinkých rozkošných párty kloboučcích měli peří a špulily do objektivu rty. To teď musí být naprosto mimo módu. Položila ji zpět. Vedle něj by nádherný perlově barevný rámeček. Srdce se jí rozbušilo když jej uchopila. Její neoblíbenjěší fotka. Mardrin ji na ní líbal na tvář zatímco se smála. V pozadí probíhala její narozeninová párty k sedmnáctinám. Musela to být jejich poslední společná fotka. Srdce jí pokleslo. Chtěla je tady mít všechny hned teď víc než cokoliv jiného na světě. Chtěla je obejmout, líbat a už nikdy nepustit. Vrátila fotku na místo.

,,Kde je?" zeptala se. Vivianne zakroutila hlavou.

,,Esselle, nemyslím si, že," začala, ale dcera ji zarazila.

,,Mami, je to moje nejlepší kamarádka! Musím ji vidět a promluvit si s ní!" vyhrkla.

,,Ty to nechápeš, Esselle. Bylo by to pro ní jako by viděla ducha!" opáčila. Esselle po ní vrhla obviňující pohled.

,,Co tím myslíš?" zeptala se.

,,Chci tím říct, že si všichni myslí, že jsi před 28 lety zemřela. Nikdo neví že jsme tě zmrazili. Bylo by to jen horší. Opravdu jim chceš způsobit šok?" zajímalo ji. Jenže na Esselle toho všechno bylo až moc. Bylo jí to jedno. Rozhodnutě zavrtěla hlavou.

,,Ne, kde je? Chci ji hned vidět!"

,,New York už není takový jak si ho pamatuješ. Teď jsi v něm cizinec," vysvětlila jí.

,,Prostě mi řekni kde je!" vyštěkla.

,,Nebude se ti líbit co zjistíš," řekla přísně.

,,Ach jo," povzdychla si. Vivianne se zhluboka nadechla a poté, po chvíli ticha, Esselle vyběhla z místnosti. Chystala se najít Selenu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama