Vyhlídka na věčnost (stará recenze)

17. listopadu 2014 v 12:25 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Původní název:
Autor: Jiří Kulhánek
Nakladatelství: CREW
Překladatel:
Počet stran: 535 stran
Datum vydání: 2011
Žánr: akce, nadpřirozeno, démoni, zombie
Můj stav: Vlastním

Hned na úvod jsme vhozeni doprostřed děje, který nechápeme, nevíme jestli se takhle bude ubírat celá kniha, nevíme o co se tam jedná a ani neznáme postavy. Věřte, že význam prvních stránek pochopíte až po přečtení zhruba ¾ knihy. Ale teď už pořádně.

Jan Sandberg nás provází světem který připomíná noční můru. Mrtví se prochází ulicemi v tzv. Zónách a společnost jim dělají démoničtí nacisté z dob dávno minulých. Lidé mají velmi těžký život, nikdy si nemohou být jistí kdo z jejich milovaných se k nim přidá, a kdy se Zóny, za jejichž hranicemi vliv těchto monster slábne, rozšíří. A za jakýchsi nevysvětlitelných důvodů tři nejvýznamější nacisté své doby, společně se svými různorodými nohsledy, pasou právě po Janovi. Ten se během svého útěku dostane až do i agentku Konrádovou. Společně pak čelí nebezpečnému nepříteli, kdy si Jan musí uvědomit, že mu nezbývá nic jiného než napravit svou chybu z minulosti, která dovedla svět až na pokraj zničení.

Postavy mají uvěřitelný charakter a dokáží zaujmout, ať už se jedná o hlavního hrdinu Jana, jehož minulost a činy jsou zpočátku zahaleny tajemstvím, kdy je nám s pomocí kratších i delších flashbaků objasňováno jakou má spojitost s mrtvými a nacisty. Nebo o dívenku Fionu, která sice nemá v příběhu nějak zásadní roli a může tak působit zbytečně, ale osobně jsem si ji velice oblíbila. Samozřejmě se zde objevují i postavy z Janovy minulosti, například tři jeho společníci (Alice, Henry, Padre) se kterými si doslova prošel peklem. Vcelku za to si ale myslím, že postavám nelze nic vyčíst, je sice pravda že Jan je velmi podobný předchozím hrdinům z Kulhánkových knih, ale právě kvůli tomu se mi jeho knihy líbí. Hrdinové jsou to toiž velice sympatičtí a nikdy nenudí.

Co mě překvapilo (zpočátku nemile, ale pak jsem se smířila) je jistá návaznost na předchozí knihu Noční klub, a to hlavně ve výskytu postav. Některé se zde bohužel jen velmi krátce mihnou, jiných si užijete zdostatek.

Celkově mi tato kniha příjde jako vyvážený střed mezi mým oblíbeným Stronciem a méně oblíbeným Nočním klubem. Stroncium bylo plné černého až morbidního humoru, Noční klub byl zase velice akční záležitost. Vyhlídka na věčnost je sice akční ale kombinuje to s pořádnou dávkou humoru.

Hodnocení: 9/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama