Otec Goriot

26. ledna 2015 v 20:03 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Původní název: Père Goriot
Autor: Honoré de Balzac
Překladatel: Božena Zímová
Nakladatelství: Mladá fronta (edice Máj)
Počet stran: 219
Datum vydání: 1970 v ČR (1834 ve Francii)
Žánr: klasika, drama


Student Evžen Rastignac se zamiluje do bankéřovy ženy baronky de Nucingen, nicméně aby pronikl do vyšších kruhů musí projevit neuvěřitelnou píli, sehnat množství peněz a také něčí přímluvu. Shodou okolností přebývá v malém penzionátu společně s Goriotem, otcem baronky a kněžny de Restaud. Otec Goriot však žije poměrně zchudle a to především proto, že by se kvůli svým dcerám celičký rozdal a všeho se vzdal jen aby se měly dobře. Evžen postupně nejen proniká mezi smetánku, ale zároveň si i uvědomuje hrůzu a necitelnost společnosti, Goriota je mu líto a snaží se mu všemožně pomoci.


Postavy tohoto díla jsou neuvěřitelně komplexní a dokáží zaujmout svými životními příběhy, rozhodně patří mezi to co tuto knihu vyzdvihuje. Ať už se jedná o střet názorů postav, toho v jakém odlišném prostředí vyrůstaly a nebo z jaké vrstvy pochází, vše poukazuje na tehdejší myšlení lidí, jak společnost v Paříži fungovala a jak uvažovala. Rastignac je v tomto městě nový, přičemž pochází z vesnice, takže občas nedokáže pochopit krutost lidí, jak nevšímaví dokáží být ke tragédii a jak se vyžívají v trápení ostatních. I když on sám je ochoten všeho jen proto, aby se dostal ke své vyvolené, přece jen nějaké zábrany má a užírá se svým svědomím. Už jenom tím, že byl jedinou osobou, která se o Goriota tolik starala mi byl velice sympatický. A pak je tu jeho opak Vautrin, který působí sympaticky, světácky a na každý problém má nějaké řešení. Pokouší se Evženovi pomoci, ale z jeho hlediska je hned jasné, že nic nebude zadarmo, že za pomoc se tvrdě platí a následky mohou být strašlivé. Samotný Goriot je ukázkou neuvěřitelného otcovství, tak všeobjímající lásky, že by pro své dcery klidně žil i ve špíně a o hladu, že by i zemřel, jen kdyby věděl, že jim to pomůže. Na druhou stranu je svým přístupem rozmazlil a ony se tak k němu i chovaly. Pokaždé když potřebovaly peníze, věděly, že jim je otec dá, protože jim je schopen všechno odpustit. Z obou dcer mi Delfína byla rozhodně sympatičtější, protože nějakou tu starost projevila, o svého otce se starala a peníze od něj neždímala tak jako její sestra. Na druhou stranu obě dcery se sice bohatě vdaly ale ani jedna nebyla šťastná, z čehož vyplývalo jejich utrácení.

Co se týče stylu, zpočátku není lehké se prokousat značně popisným začátkem, protože sloh je dost rozvláčnělý a tuhý, ale pak se příběh opravdu slušně rozjede. I když autor dost často odbíhá od tématu a všemožně kličkuje, neměla jsem problém se v tom vyznat. Naopak se mi jeho styl i způsob dost líbil.

Co dodat? Goriota mi bylo neuvěřitelně líto a jeho příběh mě téměř dohnal k slzám, a vzhledem k tomu, že mě jen tak něco nedojme to už o něčem svědčí. Kniha je rozhodně neuvěřitelně silným emocionálním zážitkem, zobrazuje jakýsi boj s větrnými mlýny, boj s mašinérii krutého světa. Je jen na každém jak se s tím vyrovná.

Hodnocení: 9/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Myanmar Myanmar | Web | 29. ledna 2015 v 23:01 | Reagovat

Ačkoli mám klasiku ráda, k téhle knize jsem se zatím nedostala. Tvá recenze mě přesvědčila, že to musím napravit :) Moc pěkně napsáno!

2 Denisa Kwapulińská Denisa Kwapulińská | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 7:38 | Reagovat

[1]: To jsem moc ráda, Goriot si rozhodně zaslouží být čten...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama