Temný anděl

12. ledna 2015 v 18:51 | Denisa Kwapulińská |  Knižní


Původní název: The Darkangel
Autor: Meredith Ann Piercová
Překladatel: Dana Stuchlá
Nakladatelství: CooBoo
Žánr: fantasy, Young-Adult, sci-fi, upíři, andělé, magie, romantika, nadpřirozeno

Série, od které jsem očekávala něco naprosto jiného, něco víc andělského, ale ani tak nemohu říct, že bych byla zklamaná. Překvapená, to ano, ale zklamaná, to rozhodně ne. Autorka totiž předvedla zcela netypickou představu okřídlených bytostí. Ikarové, vampýři, kteří se živí dušemi a mají několik párů temných křídel. Všeobecně mi ta spousta originálních nápadů připadala opravdu dost svěží oproti dešní Young-Adult literatuře. Možná je to i tím, že je tato trilogie sepsána o několik desítek let dřív než vůbec tento trend vznikl.

Další věc, která nejspíš některé zarazí a mnohé asi i odradí, je poměrně jednoduchý styl vypravování, občas působící až dětsky jednoduše. Ale vzhledem ke skoro hororovému nádechu bych to za dětské příliš neoznačovala.




Temný anděl

Původní název: The Darkangel
Počet stran: 198
Datum vydání: 2011 v ČR (1982 v New Yorku)


Aeriel se společně se svou paní a přítelkyní Edouin vydávají na kopec trhat květiny z jejichž nektaru se vyrábí svatební nápoj. Edouin si však vyhlédne ikar a unese ji, aby se z ní mohla stát jeho nevěsta. Když se Aeriel vrací zpět, nikdo jejímu vyprávění příliš nevěří a někteří ji dokonce podezřívají z toho, že svou paní shodila z útesu. Ze strachu, že by ji mohli prodat na trh s otroky, a že není nikdo, kdo by její přítelkyni pomohl, se sama vydává zpět na kopec s odhodláním ikara zabít. Ten ji však unese do svého hradu, kde se má starat o jeho bývalé nevěsty, ubohé přízraky bez duše. Aeriel se s pomocí kouzelníka Talba rozhodne dívčí duše osvobodit.

Aeriel je poměrně zajímavou hlavní hrdinkou, nechybí ji odvaha, ale má své slabé chvilky, kdy o sobě pochybuje a není si jistá tím co dělá. O to víc mi připadá realnější. Samotný ikar je sice zlý, a má potěšení z utrpení ostatních, nicméně i on má v sobě něco dobrého, takže čtenář doufá v jeho vykoupení. Nicméně postavy nejsou nijak zvlášť hluboce vykresleny, ale vzhledem k jednoduchosti stylu a silnému příběhu mi to ani příliš nevadilo. Jsou sympatické a zaujmou, jejich charakter se nemění podle autorova přání a ani nejsou otravné.

Temného anděla není lehké zařadit. Jednoduchý styl vypravování, důraz na děj a výskyt prvků, které uvidíme spíš v pohádkách pro děti je zasazen do světa plného stvůr a zlovolných, násilných bytostí, kde funguje otroctví. I přes to, že je kniha provázana množstvím neoriginálních prvků, její pojetí i různé nápady působí dost svěže a neotřele, a není těžké se ponořit do děje. S každou přečtenou stránkou jsem napjatě čekala co bude dál. Vytknout mohu jen občasnou předvídatelnost a fakt, že nám o světě, jeho fungování nebo minulosti nebylo nic moc vysvětleno.

Hodnocení: 9/10



Přes moře písku

Původní název: A Gathering of Gargoyles
Počet stran: 254
Datum vydání: 2012 v ČR (1982 v New Yorku)


Poté co se Aeriel podařilo osvobodit prince Irrylatha na ní čeká nové poslání. Musí nalézt zbývající ochránce aby společně s Irrylathovými sourozenci mohli bojovat proti bílé čarodějce a ikarům. Vydává se přes Moře písku a ještě dál, odolává čarodějčiným nástrahám a získává si nové přátele.


V této části Aeriel pomalu dospívá s tím jak překonává různá nebezpečí, je také o něco sebevědomější a odhodlanější, ale i tak se trápí tím, že jí Irrylath nevěnuje pozornost jakou by si zasloužila. Krom ní se oběvují další postavy. Nat a Galnor, potulní kejklíři, kteří společně s ní překročí Ďáblův průsmyk. Erin, dívka, kterou zachránila před ikarem nebo princ Roshka. Co se tedy postav týče, nachází se jich zde spousta a jsou velice rozmanité. Bohužel mi v tomto díle Aeriel přišla o dost naivnější a někdy i hloupější než v Temném andělovi. Skutečnosti, které nám autorka předkládá a které jsou doslova do očí bijící a každému musí okamžitě dojít (např. o čem se mluví v proroctví), hlavní hrdinka naprosto nechápe a musí se k tomu doploužit skrz celou knihu. Celkově vzato se to netýká jen inteligence postav, ale i některých dějových zvratů, které jsou nám předkládány jako něco naprosto nečekaného či udivujícího, i když já jsem to například věděla už hned na začátku, což opravdu může někoho značně otrávit.

V druhém díle se konečně pustíme do většího objevování, které mi v jedničce tak chybělo. Autorka vymyslela velice zajímavý svět, ve kterém se prolínají fantasy prvky se science-fiction. Ne vždy tenhle mix funguje, ale v téhle trilogii je to zvládnuto velice dobře. S každým střípečkem informací chápeme víc a víc abychom se nakonec dopátrali nečekaného zjištění. Bohužel Přes moře písku je o něco tlustší než první díl, a abych pravdu řekla, zdá se mi to zbytečné. Děj působí protahovaně a někdy až úmorně, kdyby autorka vypustila některé části při putování, bylo by to mnohem kompaktnější a rychleji by to odsýpalo, takhle jsem občas jen protočila očima nad tím, kde se Aeriel zase až nesmyslně zdržela. Naštěstí si to autorka vyžehlila dobře zvládnutým koncem, který mě natěšil na poslední díl a trošičku jsem si u něj posteskla, že celá kniha nebyla právě taková.

Hodnocení: 7/10



Ravennina perla

Původní název: The Pearl of the Soul of the World
Počet stran: 215
Datum vydání: 2013 v ČR (2008 v New Yorku)


Po událostech předešlé knihy přeskočíme do podzemí, kde Aeriel bloudí se ztrátou paměti způsobenou bílou čarodějnicí. S pomocí podzemního národa permoníků se jí nakonec i přes různé nástrahy podaří doputovat do jednoho ze sídel Prastrarých, Ravennina města, kde hledá pomoc. Tam se od samotné Ravenny dozvídá příběh o Prastarých, o svém světě i o bílé čarodějnici, Oriencor. Její cesta ale není u konce, dostává se až do Oriencořina hradu v jezeře. Irrylath mezitím vyrazil do boje proti ikarům, doprovází jej nejen jeho rodina ale i celá armáda různých bojovníků. Pomalu se schyluje k ohromné bitvě.

Po nepříliš šťastném druhém díle přichází Ravennina perla aby všechno napravila. Už hned ze začátku vás děj dokáže chytnout, protože se o důvodu Aerieliny ztráty paměti dovídáme zpětně, a abych pravdu řekla byl to velice dobře zvolený tah. Autorka nejspíš chytila druhý dech, protože tenhle díl mě prostě bavil. Postavy už nebyly tolik naivní a děj tak předvídatelný. Další nové postavy jsou opět sympatické a probouzejí ve vás touhu vědět co s nimi bude dál. Trojice permoníků se skvěle doplňovala a samotná Ravenna je případ sám za sebe. To, že nám také konečně bylo vysvětleno to důležité o světě kde se příběh nachází, o Prastrarých a Oriencor, tomu značně napomáhá. Všechno totiž dává mnohem větší smysl a lépe to do sebe zapadá. I styl se zlepšil, je rozhodně poutavější, napínavější a líbí se mi jakým způsobem autorka popisuje další nové lokace. Části v ledovém zámku bílé čarodějky patří dle mého mezi to nejlepší z celé trilogie, jak dějově tak i popisně. A i když je konec takový ne příliš uspokojující, nedá se říct, že by to byl přímo happyend, jsem s touto trilogií spokojená. Bylo to něco zcela jiného, osvěžujícího, fantaskního a občas i děsivého.

Hodnocení: 8/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama