Upíří deníky (část třetí)

19. ledna 2015 v 18:23 | Denisa Kwapulińská |  Knižní


Původní název: Vampire Diaries
Autor: L.J. Smith
Překladatel: Lucie Schürerová
Nakladatelství: Fragment
Žánr: urban-fantasy, Young-Adult, romantika, nadpřirozeno, tajemno, upíři, démoni, magie, andělé, vlkodlaci

Po dvou předchozích katastrofálních dílech jsem od této série víceméně už nic zajímavého neočekávala, proto jsem se taky do dalších dílů vrhla s velkou mírou pesimismu. Co říct? Ne že bych se dočkala něčeho co by se dalo označit za standart první čtveřice, ale na druhou stranu tu jakési mírné zlepšení přeci jen bylo. Autorka se pravděpodobně začala pomalu vracet ke svému vyprávěčskému stylu, takže i když mě téma ani děj mnohdy příliš nenadchly, knihy doslova ubíhají, což zkracovalo mou agónii. Takže i přes značnou míru nesmyslností se to jakž takž dá číst.




Zajetí

Původní název: The Return - Shadow Souls
Počet stran: 312
Datum vydání: 2011 v ČR (2010 v New Yorku)


Elena, Damon a Matt směřují k bráně do Temné dimenze, kde je vězněn Stefan. Cesta však nebude jednoduchá. Elena musí čelit nejen Damonově svůdnosti, ale i Mattovým pochybám a vlastnímu zoufalství. Mimoto je Temná dimenze svět zcela odlišný od toho co znají a platí tam zcela jiná pravidla. Jednotlivým oblastem vládnou bohatí upíři, démoni, vlkodlaci či jiné další nadpřirozené bytosti, a lidé povětšinou slouží jen jako otroci. Elena a její přítelkyně tedy budou muset vystupovat jako Damonovy kurtizány aby mohli uskutečnit svůj plán.


S charaktery postav je to jak s horskou dráhou, nikdy nevíte jaké to bude a každou chvíli jste nahoře nebo dole. Oproti předchozímu dílu je tu sice mírné zlepšení, ale ani to knize příliš nepomáhá. Elena je pořád hrozně otravná a pořád nejsem schopna uvěřit že už je dávno plnoletá, ani ten její pokus ospravedlnit to jak se na začátku chovala příliš neberu. Obzvlášť když to mezi ní a Damonem jiskří a slečna Gilbertová se ani moc nevzpouzí, chápu kdyby si nebyla jistá svou láskou ke Stefanovi, ale protože nám každou chvíli neopomene připomenout jak strašně vroucně ho miluje a že je její jediná láska, si tak trochu lže do kapes. Jak mi pak má být takhle falešná postava příjemná? Damon a Matt se mezi sebou neustále hašteří jako dva malí spratci, což je nepochopitelné vzhledem k závažnosti situace. Tím chci říct, kdyby vašemu příteli, bratrovi, kamarádce hrozilo, že zhyne krutou a bolestivou smrtí, tak byste ztráceli čas nějakými úplně zbytečnými hádkami? Copak nemůžou vzít rozum do hrsti a začít se chovat jako normální dospělí lidé? Hlavně Damon, který by vzhledem k tomu, jak je starý, měl nějaký ten rozum mít? Ne, ne a ještě jednou ne. Postavy se prostě nechovají logicky a nejspíš ani už nikdy nebudou. Zbytečně si věci komplikují, takže to tak pak i vypadá. Krom toho má Elena každou chvíli nějakou novou schopnost až se v tom člověk přestává orientovat. Pokud pominu její Křídla a to, že v upírech najednou probouzí nepotlačitelnou touhu, její slzy jakožto slzy panny uzdravují (WTF??) a aby toho nebylo málo naučí se ovládat Síly. Takže vlastně postupně získá schopnosti skoro srovnatelné s těmi upířími. Lepší smysly, jako zrak, sluch a reflexy. I když na druhou stranu, božská Elena přece musí mít své božské schopnosti aby jí všichni mohli uctívat, že?

Příběh samotný má tolik mezer, kiksů, nesmyslností a já nevím čeho ještě všeho, že to snad ani nelze všechno vypsat. Poměrně dlouhý jakože deníčkový úvod je zbytečně promrhán shrnutím věcí minulých, a ještě k tomu takovým stylem, že máte chuť jej autorce narvat do míst kam se to rozhodně nesluší. Místo toho aby se děj nějakým normálním způsobem posouval kupředu se hrdinové neustále zdržují nepodstatnými věcmi, takže než se k záchraně Stefana doplouží, uteče celá kniha a vám je jasné, že ani v další knize se k tomu jen tak nedostanou. Předvídatelnost je na tak vysoké míře, že pokud vás něco překvapí, tak spíš nemile a jste z toho spíš znechuceni než nadšeni. Jediným větším plus je tak to, že se to zase všechno rychle čte a rychle to ubíhá, i přes to, že vás to hodně nudí, nemáte rádi postavy, děj vám příjde nižádný a spousta věcí směšná, to přečtete dřív než se nadějete.


RAGE BONUS ANEB SEZNAM VĚCÍ PŘI KTERÝCH JSEM CHTĚLA ZABÍJET:
  1. Elenino: ,,Myslím, že není domýšlivé, když řeknu, že jsem krásná."
  2. Elenin deníčkový popis toho jak vypadá (Koho to proboha zajímá?), zároveň nám připomíná, že její oči mají barvu Lapis Lazuli (na tohle sousloví začínám být alergická)
  3. Elena si stěžuje, že tím, že nezabili Misao a Šiničiho se všechno zkomplikovalo (páni Sherlocku, to jsme netušili! Kdybyste to udělali, tak by nemohli v dalších dílech otravovat a Stefan by byl svobodný, jenže potom by si autorka musel víc namáhat šedé buňky mozkové)
  4. Elena se zmiňuje o odebrání Damonových vzpomínek (takže se zase může chovat jako naprostý debil, potlesk Smithová, fakt potlesk, když postava projde důležitým posuvem v charakteru tak ji jen tak vrátím zpátky)
  5. Bonnie a Meredith navštěvují Caroline a zcela ignorují stav její matky (no co, klidně může umřít, zchátrat, kdo ví co, vždyť je to vedlejší postava) a vůbec jejich návštěva neměla vůbec žádný důvod jen to, že jsme zjistili jak na tom Caroline je + stále z ní nedostali malacha (hodlají to vůbec někdy řešit?)
  6. mezi Elenou a Damonem se jednu noc něco stalo (100% to bude zcela triviální pitomost), ale všichni tomu přikládají strašnou míru důležitosti podtrženo tím, že Elena echt nechce říct o co šlo

Hodnocení: 3/10 (Andělíčku můj strážníčku...)



Osvobození

Původní název: The Return - Shadow Souls
Počet stran: 287
Datum vydání: 2011 v ČR (2010 v New Yorku)


Plánování ohledně vysvobození Stefana v Temné dimenzi pokračuje. Elena, Bonnie, Meredith a Damon pomohli otrokyni Ulmě získat její ztracený majetek a ta jim teď pomáhá najít oba liščí klíče. První by se měl nacházet v nástroji Stříbrného slavíka, což je velice známá umělkyně lady Fazina, a druhý byl měl být pohřbeny někde v sídle Bloddeuwedd, květinové dívky, která se o půl noci mění v sovu. Mezitím ve Fell's Church Matt s paní Flowersovou, s pomocí rodiny Saitoových a mladíka Tyrona zjišťují, že se situace ve městě zhoršuje a také co se stalo s šerifem Mossbergem.

Elena mi v Osvobození po dlouhé době příliš nevadila, jelikož se tenhle díl víc soustřeďuje na akci a děj, takže jsem schopna její excesy prominout. Bonnie s Meredith se vrátily ke svým vděčným úlohám křoví, nicméně vtipné je, že se Bonnie najednou tváří a chová jako by si za celou tu dobu nezvykla na to, že umí prorokovat a pokaždé je z toho vyoraná jako myš. A pak je tu Damonovo sebemrskačství, jeho pocity viny a tak podobně. Nesnáším když postava udělá něco čeho pak dalších x dnů/měsíců/let lituje a neopomíjí to neustále připomínat. Kdyby se o tom zmínil jednou, všechno se urovnalo a šlo by se dál, nevadilo by mi to, ale takhle to na mě působí, že nás autorka přímo tlačí do toho abychom ho litovali. Což u mě samozřejmě nefungovalo, nemám ráda, když se autor snaží takhle uměle hrát na city. Co mi však opravdu nešlo do hlavy bylo Tyronovo chování. Ten kluk se přidá do týmu s Mattem a Flowersovou, neví zhola nic o tom co se děje, co jsou to kitsune, malachové a vím já co, ale nejspíš ho to ani nezajímá, protože se na nic neptá. Je hezké, že chce pomáhat, ale že neprojeví zájem ani když ho chce něco sežrat, no to už je trochu úlet. Nejspíš je to ale tím, že je to jen vedlejší postava a ty v téhle sérii nikdy příliš hluboké nebyly, což je značná škoda. Kdysi si totiž Smithová s postavami trochu hrát uměla, ale nejspíš to za ta léta úplně zapomněla.

I když se tento díl jmenuje Osvobození, trvá to opravdu dlouho než se k samotnému činu děj dokope, je to především tím, že autorka umně zdržuje nepodstatnými věcmi. Například oba večírky natáhla na nesmyslně dlouhou dobu, obzvlášť když u každé dívky musela rozvést jaké má šaty, jak vypadá a tak podobně. Samozřejmě, že Elena měla pokaždé ty nejjednodušší ale vypadala nejnádherněji. A také, v případě, že chci někoho osvobodit z nějakého vězení, mi příjde zcela základní si o daném vězení co nejvíc zjistit, na tenhle průzkum však záchranná četa zcela zapomněla a hrozně se divila, když se někde v půlce dozvěděla, že mohou Stefana navštívit, což je ovšem zase autorčin záměr, který bije do očí až hrůza. Pokud dále pominu věci jako spousta opět hloupých rozhodnutí, neděsivost věcí, které by měly být děsivé, neschopnost ztotožnit se s postavami (zase), nudnost některých důležitých částí, mě opravdu rozesmála ta přehnaná dramatičnost při návštěvě Stefana. Jako vážně, mučili ho tím, že mu rozřezávali Elenin obrázek na kousky? Ale budiž, co mě mrzelo nejvíc je, že tahle kniha je opravdu lepší než předchozí a trochu na mě dýchá tou starou atmosférou. Byla o něco dynamičtější, zajímavější a měla nějaký ten smysl, proto jsem se docela těšila na únik, bohužel právě ten konec, který měl být nejlepší byl strašně nepřehledný. A to zamrzí.

Poznámka: Nevím jestli je to překladem a nebo je to tak i v původním znění, ale to jakým způsobem se tu pracuje s japonštinou ve mně vyvolává dojem, že si někdo nedělal o tomhle jazyku průzkum.

Hodnocení: 4/10




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama