Kapitola 51. - Vesnice ukrytá v mlze

13. února 2015 v 20:10 | Denisa Kwapulińská, Etsuko a Argo |  Naruto: Charllee team


,,Au! Co se děje?" zabručel Kabuto rozespale když ho Arwen/vlk konečně probudila.

,,Odcházíme," vysvětlila mu se svým vlčím úsměvem, ,,a tentokrát pojedeš s Ayame." Bylo znatelně vidět jak si oddychl a jelikož byli všichni už nachystaní mohli se opět vydat na cestu. Yakushi si ji tentokrát mohl lépe vychutnávat protože už nebyl přehozen přes hřbet jako nějaké zavazadlo na druhou stranu vlci v čele s Arwen nasadili neuvěřitelně divoké a rychlé tempo takže měli všichni co dělat aby se udrželi.

,,Zastavte!" vyhrkla Kurenai a vlci ustali ve svém úprku. ,,Proč tak ženete? To z nás chcete vytřást duši?" zajímalo ji a v jejím hlase byly znát lehké stopy rozčílení, při takovém tempu bylo už jenom se udržet obtížné i když to trochu chápala. A to si myslela že rychleji běžet nemohou.

,,Víte že už jsme přesně na hranici Země Vody?" rozhlížela se Tatsuka. ,,Do vesnice jsou to zhruba ještě tři dny, ale pokud takhle poběžíme přes noc mohli bychom tam být už ráno," usmívala se nadšeně, cestovala docela dlouho a už se nemohla dočkat až se vrátí domů.

,,Myslím že to mají holky v plánu," řekl Shino suše.

,,M-my pojedeme celou noc?" vyděsila se Hinata, nebyla si jistá jestli by to v té rychlosti byla schopna absolvovat.

,,Jo, pojedeme," přikývla Argo.

,,Ale vždyť nemáme šanci to přežít, setřesou nás jako nic!" panikařil Kiba a Akamaru souhlasně zaňafal.

,,Panebože, vždyť tohle nemůže Arwen vydržet!" zhrozila se Kurenai.

,,Nebojte se, ale když bude noc opravdu by bylo lepší trochu zpomalit," souhlasila Argo.

,,Proč? Máš strach?" rýpl si Kabuto.

,,Ne, ale nedá se při tom spát," objasnila mu. Arwen/vlk jemně zavrčela a celá skupina se dala znovu do běhu, běželi tak dlouho dokud se nezačalo podstatně stmívat pak na přání Argo zvolnili tempo a vybírali ty nejlepší cestičky aby pasažéři, které sprint vysílil a teď už spali, nebyli nenadálými a náhlými skoky probuzeni nebo aby nespadli. Když se ráno cestující probudili vlci leželi ve stínu stromu a bděli.

,,Kde to jsme?" zívla Yuuhi a promnula si rozespale oči, ostatní členové jejího týmu se zrovna vrhali na čerstvě udělanou snídani.

,,Doma," zašeptala Tatsuka když pohlédla na místo které se pod nimi rozprostíralo. Byli na menším kopci a v údolí z mlžného oparu vykukovala Kirigakure. ,,Tohle je ten nejnádhernější výhled," vysvětlila s povzdechem a do očí se ji vehnaly slzy, při ranní mlze působila vesnice až pohádkovým dojmem. ,,Jak se ti sem podařilo dostat?" pohlédla na Arwen, která se už vrátila do lidské podoby, a snažila se zastavit proud radostných slz.




,,To byl nejspíš šestý smysl," usmála se tajuplně, ve skutečnosti ji však navigoval démon.

,,No to je fajn že jsme tady," zabručela Argo, ,,a Kabuto jestli budeš dělat problémy osobně tě předhodím Tatsuce a Ayame," varovala ho s nebezpečným tónem. Yakushi naprázdno polkl, vrhl krátký pohled na zmiňovaná děvčata která ho přejela psychopaticky úchylnými pohledy, a několikrát horečně přikývl. Udělá cokoliv jen ať se už nikdy nedostane do jejich rukou. Když byli všichni po jídle děvčata se zabalila do plášťů a společně následovali Tatsuku do Kiri. Prošli hlavní branou a samozřejmě že hned upoutali pozornost nejen strážných ale i kolemjdoucích obyvatel. Tatsuka která šla v čele se na všechny kolem usmívala, zdravila je a někteří ji v odpověď mávali na pozdrav, zdálo se že je celkem oblíbená a známá. Když se dostali až do klidnější části Tatsuka se zastavila jako by ji něco znenadání přikovalo k místu.

,,Stalo se něco?" vyhrkl Kiba a nejistě se začal rozhlížet.

,,ANBU," zasyčela Ayame nepřátelsky při pohledu na dva muže stojící u velkých vrat jednoho domu. Tatsuka se vzápětí vzpamatovala a spěšně se k nim vydala, zbytek ji obezřetně následoval.

,,Co se tu stalo?" zeptala se vyděšeně když celá skupinka vběhla do dvora a spatřila obrovskou spoušť, vypadalo to jako bu tu proběhl nějaký souboj.

,,Konoha! Co tu chcete?" sebrali se ANBU z prvotního překvapení, obklopili celou výpravu a tasili katany. Děvčata a tým Kurenai se připravili k obraně kdyby náhodou ti blbci zaútočili.

,,Vzdejte to chlapci, byli byste mrtví dřív než byste si to stačili uvědomit," zavrčela Argo a mírně se přikrčila připravená vystartovat.

"Dost! Nechte toho!" zařvala Tatsuka, "oni jsou tu se mnou, zachránili mě!"

"Zachránili? Ne, náhodou unesli?" zavrčel jeden z ANBU a nepříjemně si všechny konožské přeměřil pohledem.

,,A teď se určitě snaží dostat dovnitř!" vyhrkl druhý.

,,No jasně, teď jste nás fakt dostali," povzdychla si Ayame ironicky.

"Ne zachránili. Ona," Tatsuka ukázala na Argo, "porazila skupinu dvaceti nepřátelských ninju i sanina Orochimara a ta," ukázala na Arwen, "zničila gigantického orochimarova hada jednou rukou," přeháněla, ale ve skutečnosti byla velmi blízko k pravdě. ANBU se na sebe zmateně podívali a mírně se stáhli, přesto byli neustále v pozoru. "Tak a teď mi konečně povězte, co tady sakra děláte."

"Tatsuka-sama, váš otec byl unesen. Před třemi dny. Už po něm pátrají, ale zatím bez úspěchu," vysvětlil ji jeden z nich poněkud nešťastně. Bylo to pro ní jako by do ní uhodil blesk, chvíli na něj jen valila oči ale pak ze sebe přece jen dostala nějaká slova.

"Víte vůbec kdo ho unesl?" zeptala se slabě.

"Ne, omlouváme se," zakroutil nešťastně hlavou a oba se znovu přesunuli k hlavním vratům. Tatsuka těžce dosedla na schůdky vedoucí k verandě a bezmocně skryla hlavu v dlaních.

"C-co teď?" odvážila se Hinata pípnout.

"Pomůžeme ji," rozhodla Kurenai, přece jenom sem přišli pro důležitý balíček a teď zjistili že tvůrce toho co v něm je byl unesen.

"No jo, ale jak?" zamyslel se Kiba a pozoroval v jak dezolátním stavu sídlo je, ti co to udělali určitě nebudou žádná slabá liga, dokázali se vetřít do vesnice, způsobit tu takové škody, unést pana Kanayamu a nikdo si jich při tom nevšiml.

"Arwen, Argo," zavolala je Ayame, všechny poodstoupily kousek stranou a několik chvil si spolu něco důležitě špitaly.

"Dobře," přikývly nakonec.

,,Tatsuko, mohla by jsi nám půjčit nějaký kus oděvu tvého otce?" zeptala se jí Arwen.

,,Klidně ale proč?" nějak to nechápala.

,,Pomůžeme s hledáním tak si pospěš," pobídla ji Argo, nakonec tedy přece jen vešla do domu a za chvíli se vrátila s jedním z otcových košil.

,,Pořád to ale nechápu," kroutila hlavou když ji předala Ayame i oba ANBU se tvářili značně zmateně.

,,Neboj, pochopíš," usmála se na ni, ,,Kibo," oslovila mladíka a podala mu oděv, ,,hledej!"

,,No výtečně," zajásal, ,,konečně něco pro nás Akamaru!" nechal svého psa očichat košili a pak se pustili do stopování.

,,To je zbytečné. Jestli ho doteď nenašli ANBU tak ho nenajdete ani vy, krom toho tady skoro pořád prší. Pochybuji že ho ten pes vystopuje," začala Tatsuka pesimisticky.

,,Nadeje umírá poslední, navíc Akamaru není jen tak obyčejný pes ale ninja-pes což je úplně jiná kategorie," usmála se Arwen povzbudivě, vzápětí na to Akamaru cosi zaňafal a rozběhl se severním směrem pryč z vesnice.

,,Za ním!" vykřikl Kiba a všichni se dali do běhu.

,,Poběž!" pobídla Argo Tatsuku, ta je rychle doběhla a společně zamířili do lesa ve kterém se skrývalo menší uskupení skal.

,,Ayame...ehm...proč ná vede Akamaru a ne Arwen?" zeptala se Hinata skromně, přece jen věděla že čich vlčího démona je lepší než Akamarův.

,,Kdyby se proměnila uprostřed vesnice tak vyvolá válku," odpověděla ji, bohužel Divoké trio z Listové bylo celosvětově známo.

,,V-válku?" zakoktala se.

,,Až tak daleko sahá strach z Divokého tria," pokrčila nenuceně rameny.

,,Jo a ještě dál než si vy mimoni dokážete představit," prskla Argo podrážděně. Celá skupinka se nakonec poblíž skalisek všemožně skryla a pozorovala plácek s jeskyní kde bylo hodně maskovaných neidentifikovatelných ninjů.

,,Tak tady rozhodně nehledali," zavrčela Tatsuka a chtěla pokračovat kupředu zachránit svého otce ale děvčata ji zadržela.

,,Neblázni, tím že tam teď jen tak vtrhneš mu rozhodně nepomůžeš, spíš jeho život ohrozíš," řekla Arwen důrazně ale pak se zarazila. ,,Slyšíte to?" napnula sluch a všichni ji napodobili. Skrze větve stromů k nim dolehly slabé zvuky bitevní vřavy, všichni se nepozorovaně přesunuli blíže ke zdroji a naskytl se jim neočekávaný výjev. Do děvčat jakoby uhodil hrom. ,,To ne!" vyjekla. S celou tlupou nepřátel bojoval jeden jediný shinobi.

,,Sakra, jak to stihl?" nechápala Argo a pozorovala muže velmi nehezkým pohledem.

,,To teď neřešme, musíme si pohnout dokud je zabavil," řekla Ayame a zamířila zpátky k místu poblíž jeskyně, všichni ji samozřejmě následovali. ,,Shino?" pohlédla na něj a kývla na skupinu mužů co strážili vchod. Shino přikývl na srozumněnou a vypustil celkem velký roj brouků, po chvíli vyšli ze svých úkrytů, překročili ležící těla a zamířili do útrob jeskyně kde na ně na konci čekal spoutaný muž.

,,Otče!" vyhrkla Tatsuka a rozběhla se k němu.

,,Zlatíčko, proboha co tady děláš? Uteč, jestli se vrátí tak tě zabijí!" vyděsil se.

,,Nebojte se Torisuke - sama, o ty už je postaráno," usmála se na něj Kurenai a osvobodila ho z pout, jakmile se tak stalo skočila mu Tatsuka do náruče.

,,Bála jsem se o tebe," neměla daleko k slzám.

,,Jsem v pořádku," zašeptal a usmál se na ni.

,,Nechci rušit vaše dojemné a určitě velmi důležité setkání ale nejspíš bychom měli jít," ozvala se Ayame mírně netrpělivě.

,,Dobře, jdeme," přikývl, skupina prošla jeskyní ale jakmile se ocitla na denním světle zůstala překvapeně stát. Před nimi, tak jako před malou chvílí v lese, se doslova konal masakr.

,,Hm, Argo asi máš konkurenci," poznamenala Arwen při sledování ninjů v přesile jejichž šance se jevila jako nulová.

,,Neblbni, on to neumí tak efektivně jako ona," nesouhlasila Ayame když ji minula něčí urvaná hlava.

,,Je jako malý dítě, všude nadělá bordel," povzdychla si Argo při pohledu na tu spoušť. Všude byly rozházené kusy mrtvol, obrovská spousta krve a i poslední únosci se měnili v hromadu masa a kostí.

,,Kdyby se to někdo pokoušel složit asi by mu to trvalo pěkně dloho," podotkla Kurenai zaraženě, zatímco Kiba a Shino mírně zbledli a Hinata uhýbala pohledem.

,,Jakto že jste mi nepřišly pomoct?" ozvalo se naštvaně a to už si to k nim rázoval Mishi Mishi celý od krve. (Etsuko: ,,Škoda že nebyla jeho.")

,,Když jsme viděly jak ti to jde nechtěly jsme tě rušit," odpověděla mu Ayame nevinně.

"Co kdybychom si tě spletly s nepřítelem?" zavrčela Arwen tiše.

,,Mohly jsme," zašeptala Argo.

,,Příště," mrkla na ni Ayame a Mishi po nich střelil vražedným pohledem který značil že si to s nimi za ten útěk určitě vyřídí, pak ale pohlédl na otce Tatsuky.

,,Dobrý den, jsem Mishi Mishi, sensei..." chtěl dokončit ale byl přerušen Arwen, kterou prostě štval fakt že někdo tak tupý a nepříjemný disponuje schopností zlikvidovat takovouto jednotku skoro stejně rychle a efektně jako ony.

,,Samozvaný sensei který s námi nemá nic společného a jsme nuceny trpět jeho přítomností," pronesla jedovatě.

,,Arwen!" okřikl ji, ,,Omlouvám se, jste Kanayama - san?" zeptal se.

,,Ano jsem," přikývl Torisuke který byl z celé té situace trochu zmaten.

,,Hokage - sama nás poslal pro jistý balíček," začal ale byl umlčen mužovým mávnutím ruky.

,,Zásilka pro Hokageho je připravená, právě kvůli ní mě tady drželi, ale jsem unavený a rád bych se vrátil domů a odpočal si," vysvětlil.

,,Tak tedy pokud dovolíte," ozvala se Ayame a s Argo ho vyhouply na hřbet velkého černého vlka.

,,Co to?" chytil se překvapeně srsti.

,,To nic tatínku," usadila se za něj Tatsuka, ,,jen si to užívej jelikož něco takového nejspíš už nikdy nezažiješ," usmívala se.

,,Hm, je to jen můj pocit a nebo nám někdo chybí?" řekla Argo zamyšleně a prohlížela si obličeje všech přítomných.

,,No, když to teď zmiňuješ," přikývla Kurenai.

,,KABUTO!!!!!!" zaječela Ayame s Tatsukou nešťastně.

,,Ten prevít!!" zabručela Tatsuka. ,,A já se s ním tak pracně chytala!"

,,Zase jeden z těch tvých nedobrovolně dobrovolných snoubenců?" nadzvedl Torisuke jedno obočí.

,,Ale tatínku," rozesmála se nervózně, ,,nechtěl jsi jít domů?" snažila se to zamluvit.

,,Taková příležitost a já ji promeškala," zahuhlala Ayame když sklesle dřepěla a kreslila kolečka do hlíny. ,,Třeba se mi už nikdy nenaskytne," pronesla zoufale.

,,Věř mi že s našim štěstím na Orochimara ho určitě ještě potkáme," vzdychla Argo ne zrovna nadšeně.

,,Ach, ano! To je pravda!" vyskočila s novým elánem na nohy. ,,Tak jdeme!" zavelela. Za chvíli byli zpátky ve vesnici a svým příjezdem jednotky ANBU doslova šokovali. Prvním šokem byl značně podezřelý shinobi který vypadal jako kdyby se vrátil z výletního masakru, druhým byl obrovský černý vlk a tím třetím byl zdravý a živý Kanayama Torisuke - san.

,,Myslím že můžete odvolat pátrání," usmála se Tatsuka na jednoho z členů který na celé procesí civěl s otevřenými ústy což ovšem nebylo přes masku vidět.

,,Em, uch, j-jistě... ano, hned," vykoktal když se vzpamatoval a šel tuto novinu oznámit veliteli a také Mizukagemu.

,,Teda, nevěděla jsem že lze cestovat i takhle jemně," zakroutila hlavou a pomohla svému otci sesednout z vlka když dorazili ke svému sídlu, samozřejmě vzhledem k jeho stáří a zdraví byla obvyklá rychlost podstatně snížena. ,,Pane, hm, Mishi Mishi," pohlédla na něj, ,,myslím že byste se měl jít trochu zkulturnit jelikož svým poněkud neotřelým zjevem děsíte vesničany," řekla, několikrát tleskla a na to příběhla služebná. ,,Oveď ho do lázní," nakázala ji a tak Mishimu nezbylo nic jiného než se ji podřídit.

,,A c-co ten vlk?" zajímal se pan Kanayama, tak nějak mu nebylo jasné co si s ním počne.

,,Jaký?" podivila se děvčata, po psovité šelmě nebylo ani památky.

,,Říkal jste že jste unaven, vaše sídlo sice není v nejvhodnějším stavu ale určitě si najdete místo k tomu abyste si někde lehl," usmála se na něj Ayame a zároveň mu tím naznačila ať si s tím vlkem nedělá starosti a že to stejně není podstatné.

,,To je pravda," přikývl a fakt že strávil několik dní v zajetí byl na něm opravdu vidět. Rozloučil se s Tatsukou a odebral se s pomocí další služky k odpočinku (Nagadir: ,,Hehe teď jsem si uvědomila jak to vyznívá a ne opravdu ho ta služka neodkrouhla," XD).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama