Duben 2015

Etiketa a špionáž

30. dubna 2015 v 19:50 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Původní název: Etiquette & Espionage
Autor: Gail Carrigerová
Překladatel: Pavla Kubešová
Série: Trochu jiný penzionát, 1/4?
Počet stránek: 284
Datum vydání: 2014 v ČR (2013 v U.S.A.)
Nakladatelství: CooBoo
Typ: Tvrdá vazba
Žánr:Young-adult, urban-fantasy, sci-fi, steampunk, vlkodlaci, upíři


Být dámou není lehké, obzvlášť když vyrůstáte jako nejmladší dcera a spíš než etiketa a vyšívání vás baví lezení po stromech a šerm s bratry. Doporučení do penzionátu mademoiselle Geraldiny právě proto přišlo dokonale vhod. Rodiče se tak mohou zbavit vzpurné dcery která se jim nakonec vrátí jako vysněná dokonale vychovaná dáma. Co si o tom myslí samotná Sofronie tak nějak nikoho nezajímá. Naštěstí je penzionát zcela jiný než by mladou dívku kdy napadlo. Nejen že se jedná o poněkud výstřední místo ale ani způsob výuky není tak zcela běžný. Penzionát je totiž místem kde se školí špionky, a tak se vedle správných úklon a způsobného omdlévání učí jak ve správnou chvíli přilákat pozornost, jak se ji naopak vyhnout, jak využít zcela nečekané zbraně jako například vějíř a tak podobně. Sofronii se tak otevírá zcela nový svět ve kterém může konečně naplno využít svého potenciálu.

Styl vypravování je plynulý a jednoduchý, ale mě osobně až tak úplně nesedl. Občas se mi zdál plýtký a nemastný/neslaný, někdy jsem měla problém se díky němu v příběhu vyznat. Nejsem si jistá jestli k tomu jistým dílem přispěl i překlad nebo ne, protože originál bohužel nemám po ruce a nemůžu to posoudit, ale knížka se mi opravdu nečetla dobře. Na druhou stranu se v knize objevuje velice příjemný humor a spousta originálních nápadů, které si mě dokázaly získat (stroje, jak funguje upíří společnost nebo ta vlkodlačí atd.) a udělaly pro mě knihu velmi zajímavou. Co mi vadilo asi nejvíc bylo to jakým způsobem se autorka zhostila vyučování. Školní prostředí v knihách miluju, hlavně kvůli tomu, že je mou srdcovkou Harry Potter a proto jsem v tomhle ohledu měla asi příliš velká očekávání. V téhle knize mi to přišlo neuvěřitelně odbyté a jednotlivé hodiny mě nebavily tolik jak jsem doufala.

Problém jsem měla i s postavami, zdálo se mi, že jim není dán dostatečný důraz. Nebyly vyloženě prázdné ale spíš takové jakoby nedotažené a povětšinou jsem nebyla schopna s nimi jejich příběh prožívat (což je pro mě velmi důležité). Hlavní hrdinka působila na svůj věk docela vyspěle a její osobnost se mi opravdu zamlouvala, byla správňácky iniciativní ale občas v kontrastu s tím i trošičku naivní. Vedlejší postavy se mi pak zdály nedostatečně rozvinuté a to byla škoda, protože spousta z nich měla obrovský potenciál. Od mnohých učitelů až po Sofroniny kamarádky. Mimochodem, většina jmen je neuvěřitelně absurdních (Dimity Plumleigh-Teignmott) a věřím, že se některým nad nimi doslova zavařil mozek, jak se snažili přijít na správnou výslovnost.

Příběh začíná docela zhurta bez žádného vážnějšího vysvětlování, což nemusí každému sedět. Já sice nutně nevyžaduju ty nejmenší podrobnosti o fungování knižního světa, ale trocha toho backgroundu v příběhu nikdy neuškodí a tady ho právě docela dost chybí. Steampunková Anglie v Etiketě je spíš jen tak načtrnuta, i přes to že jsou na každém kroku roztodivné stroje a prostředí mi přišlo hodně kulisovité. Jednoduše řečeno mě do sebe kniha nedokázala vtáhnout. Děj byl na mě mnohdy zbytečně natahován a působil velmi vláčným dojmem. Vlastně velkou část jsem četla jen ze setrvačnosti a až teprve ke konci jsem zjistila, že mě to trochu chytilo.

Závěrem. Kniha rozhodně nabízí netradiční pohled na výchovu mladých dam v zajímavém prostředí a nějaké ty originální nápady. Nemůžu říct, že by mě to nudilo ale určitě to nebyla ani žádná excelentní bomba, nicméně jsem si jistá, že se pustím do druhého dílu.

Hodnocení: 70/10
Hodnocení obálky: 5/5

Jurský svět (Jurassic World)

28. dubna 2015 v 17:12 | Denisa Kwapulińská |  Trailerování

Jurský park miluju, první film bych mohla opakovat dokola a dokolečka a stejně by mě nenudil, to se ale bohužel už nedá říct o pokračováních. Takže když jsem se dozvěděla, že má být další film a shlédla trailer dostavily se spíš obavy než nadšení. Obavy, že půjde jen o další prachprosté šťavení známé značky, protože já osobně nemám moc ráda, když se dobrému filmu zbytečně přidávají pokračování a co hůř, tyto pokračování většinou za moc nestojí. Je pravda, že tentokrát půjde už o fungující park, je v něm vidět spousta lidí, a nějaké ty vymakané dinosauří atrakce ale bojím se jak na tom tenhle film bude příběhově. Bude to snůška blbostí a nebo naopak příjde s něčím nečekaným, zajímavým a tak dechberoucím jako jednička? Nejvíc se asi těším na Chrise Pratta, protože je to sympaťák i když ve filmu spíš vypadá jako adept na dalšího Indiana Jonese, ale nechám se překvapit.
I když ono je jasné že tématicky to bude staré dobré téma: nezahrávej si s přírodou, ona by si pak mohla začít hrát s tebou a nemuselo by to dopadnout dobře... Takže už v tomhle je to jasné jak facka, no uvidíme, uvidíme...

Unboxing 4

28. dubna 2015 v 16:55 | Denisa Kwapulińská |  Unboxing
Zdravím,
tenhle balíček jsem si osobně vyzvedávala v Zásilkovně a jedná se o dvě knížky, které jsem si objednávala na buxu. Jedna je úspěšnou novinkou, která mě hodně zaujala a ta druhá prvním dílem knihy kterou už mám, takže je jasné, že jsem si ji musela pořídit. Ale teď už k rozbalování!


Tenhle typ balíčků opravdu moc nemusím, protože jsou strašně neskladné a teď si představte, že jsem se s tím musela tahat přes celé město a autobusem až domů.


Co týden vzal a dal (4)

27. dubna 2015 v 19:22 | Denisa Kwapulińská |  Co týden dal a vzal

Pondělí (20.4. 2015)

Dneska jsem dočetla první díl Peachville High Demons série, Beautiful Demons. Stáhla jsem si ji společně ještě s dlašími dvěmi knihami, které byly k dispozici zdarma. Celá série má šest dílů a myslím, že je to neuvěřitelně výhodné nechat několik úvodních knih zdarma, protože první díl mě natolik nadchl, že o koupení celé série vážně uvažuju. Jen doufám, že to nebude mít sestupnou kvalitu, protože se mi to opravdu dost líbilo.

Jinak, nevím jestli jste si toho všimli, ale noviny Dnes přišly, vzhledem k tomu, že se blíží premiéra filmu Avengers: Age of Ultron, s denním vydáváním plagátů k tomuto filmu (po dobu jednoho týdne). A já si jako správný fanoušek běžela do obchodu jeden výtisk koupit, i přes to, že tyhle noviny vůbec nečtu, ale víte co? Ty palgáty za to stojí. Dneska to byl Tony Stark s Ultronem a teda Ultron vypadá naprosto úžasně. Uvažuju o zakoupení rámečku abych si je mohla na zeď pověsit aniž bych je poškodila a taky abych je mohla dle nálady bez problémů obměňovat XD Nejsem si jistá jestli to do premiéry ve zdraví přežiju, i když není vůbec jisté jestli budu mít na kino čas, ale co, stejně plánuju koupit DVD a úplně nejlepší by bylo nějaké souhrnné, které by obsahovalo oba filmy a spoustu bonusů =)

Na blogu jsem zveřejnila svou recenzi na bestovní knihu Kostičas, která jse skvělým úvodem do zajímavé série.


Úterý (21.4. 2015)

Dneska jsem se vydala do města a to z pracovních důvodů, tedy šla jsem na pohovor do Lídlu. Pořádnou práci sháním už dost dlouho, protože jsem zatím měla jen brigády nebo částečný úvazek a to je s prominutím dost na houbeles. Takže mezitím co jsem čekala na telefonát jsem si zašla koupit další díl Dnes, tentokrát s plagátem Black Widow a Hulkem. Natashe to na něm neuvěřitelně sekne a já ji mám jako charakter dost ráda, je to prostě ženská která umí pořádně nakopávat zadky. No, naštěstí se očekávaný hovor dostavil a já zjistila že mě berou, takže huráá, nastane hromada nejrůznějšího zařizování. Už se nemůžu dočkat až začnu ořádně vydělávat, je toho tolik na co si potřebuju našetřit! Na další kurz angličtiny, protože mám jen papír s P.E.T.kou a chtěla bych alespoň F.C.E.čko, a samozřejmě si chci dodělat školu. Uvažuju o dálkovém na pedagogické fakultě v Olomouci, učitelkou jsem vždycky chtěla být, jen si ještě pořád nejsem jistá oborem.

No a když jsem čekala na autobus jedna paní omdlela. Byla to docela hrůza, protože byla už starší a u takových lidí nikdy nevíte jestli je to infarkt, mozková mrtvice a nebo prostě jen obyčejné zatočení hlavy. Takže zatímco ji chumel paní pokládal na lavičku já se zhostila volání záchranky (protože upřímně, nikdo se k tomu neměl). Uf, neumíte si představit jak vystresovaná jsem byla, protože jsem tohle ještě nikdy neabsolvovala. Naštěstí se paní vzpamatovala, takže potom co jsem se s pomoci paní u telefonu ujistila, že nepotřebuje pomoc, jsme to nakonec odvolali a všechno dobře dopadlo, ale vážnení, klepala jsem se ještě půl hodiny potom. Sice jsem si nakonec připadala trochu hloupě, že jsem je zbytečně otravovala, ale pořád lepší než kdyby to někdo nechal jen tak. Ta dnešní všeobecná ignorace je hnus.

Večer jsem začala číst druhý díl Peachville High Demons, Inner Demons. Uvidím jaké to bude, protože konec prvního dílu mě strašně navnadil na další a já chci vážně vědět jak se to všechno vyvrbí.


Středa (22.4. 2015)

Pokračuje vyřizování náležitostí ve městě. Krom toho jsem si koupila další noviny s dalším superním plagátkem, tentokrát duo Thor a Hawkeye. Opravdu nevím která strana se mi zamlouvá víc, asi budu mít s tím věšením dilema XD No ale mimo novin jsem nedolala a koupila další knihy, když už se mi daří jakž takž držet v knihovně tak stačí zalézt do knihkupectví a je to se mnou marné, hrůza! Odnesla jsem si rovnou tři knihy. Úzkou knížečku Ďáblík od Mikaela Niemiho, což vypadá na dětskou knížku, ale uvidím, téma vypadá zajímě, českou detektivku Gilgul, která má ale úplně nádhernou obálku a nakonec i Destrukční deník, do kterého jsem se samozřejmě doma hned pustila a výtvory se neopomněla pochlubit na blogu.

Jinak jsem dočetla Miluj bližního svého, což je kniha s neuvěřitelným tématem a doporučuji všem přečíst a začala s Etiketou a špionáží od Gail Carrigerové.


Čtvrtek (23.4. 2015)

Další výlet do města, tentokrát především kvůli vrácení knížek z knihovny, ale znáte to zase jsem se neudržela, naštěstí to byly jen dva kusy, což je asi můj minimální rekord a krom toho jen komiksy. Gantz 2 a šestý díl Vějíře.

A ano předposlední plagát se Scarlet Witch a Rogeresem. Musím říct, že Scarlet Witch na něm vypadá dokonale, cítím další oblíbenou ženskou hrdinku!

Jinak jsem napsala recenzi na první díl Zakázané hry: Lovec od L.J. Smith a knížka mě mile překvapila, rozhodně se nekonaly žádné příšerné Upíří deníky.


Pátek (24.4. 2015)

Poslední plagát!! Fury s Quicksilverem. Bože ty Pietrovy modré oči mě neuvěřitelně uchvátily, proč mají všichni mí oblíbenci (Loki, Thor, Sherlock, Quicksilver...) modrý oči?

Dočtena Etiketa a špionáž a jsem z ní trošičku zklamaná, stylem mi mco nesedla a všeobecně mě zaujala spíš až ke konci, ale zas až tak špatná kniha to není. A šestý díl Vějíře. Tyhlety volumka s českými mangoidními i nemangoidními komisy jsou různé. Některé se mi líbily víc jiné míň a šestka patří spíš k tomu lepšímu průměru a i když se mi ne všechny příběhy líbily, co se kresby týče jednoznačně nejlepší ze všech vydaných dílů a určitě stojí za přečtení.


Sobota (25.4. 2015)

Den plný čtení, i když to bývají většinou úplně všechny XD

Dočetla jsem Bitter Demons, druhý díl Peachville High Demons a zdál se mi o něco slabší než jednička, takový méně plynulý a jakoby mu chyběl elán. Jen doufám, že je to tzv. Prokletí druhých dílů a že další budou jen lepší a lepší, protože mě to i tak dost baví a otázek mám pořád víc než dost, takže je jasné, že na ně chci znát odpovědi.

Dnes jsem se po delší době vrhla i na mangy a to pokračování celé velké Big Three! Bleach: Aizen se po tom útoku konečně probral, teda, že se ten Quincy nestyděl útočit na nemohoucího XD a zdá se, že Ichigovi jen tak hned neodpustí to, že ho porazil. No jestli se z toho křesla dostane, začne pořádná švanda XD No a na konci kapitoly jsem měla chuť skákat až do stropu, protože Grimmjow!!!! Teda já jsem na něj natěšená už setsakra dlouho a konečně se objevil, doufám, že to bude mít smysl a Kubo to nějak nezazdí, ale dva mí nejoblíbenější charaktery opět pospolu? Asi umřu štěstím XD Naruto spinoff o sedmém hokage: Ok má to být jen malý asi desetikapitolový kraťas ale to je jedno, protože nostalgie... Sice mi vadí, že nová generace jsou prakticky klony těch starých (s malými vyjímkami), takže to trochu skřípe ale Sarada (ježiš to je fakt jméno hodný potlesku XD) mě jako charakter zaujala asi nejvíce a opravdu se na další díl těším. Jinak zdá se že Naruto a Sasuke jako otcové dost pokulhávají, jo rodičovství není med... One Piece: Trololololol! Ten Luffyho nový Gear, to se prostě nedá slovy popsat XD Zprvu jsem byla zklamaná, protože to prostě vypadá děsně, ale no, potom co začal Doffymu slušně dávat jsem změnila názor, protože jeho nové útoky jsou jednoduše cool. A strašně jsem se u téhle kapitoly nasmála, chudáček plameňáček, asi už doskotačil XD

Jinak jsem se pustila do druhého dílu Trochu jiný penzionát: Úklony a úklady a zdá se mi to trošku lepší než jednička, ale uvidím, jsem teprve na začátku.

Na blogu mi přibylo nové Bylo nebylo.


Neděle (26.4. 2015)

Dneska nic moc. Strašně jsem se flákala na youtube a opět stahovala hromadu e-booků, jako bych jich neměla už tak dost.

Tack & Field - Running Up That Hill

27. dubna 2015 v 17:23 | Denisa Kwapulińská |  Hudba/O.S.T. = vše co mě inspiruje
*feeeels*
Oh it does, it does!!



Beautiful Demons

27. dubna 2015 v 17:14 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Původní název:
Autor: Sarra Cannon
Překladatel:
Série: Peachville High Demons, 1/6
Počet stránek: 253
Datum vydání: 2010 v U.S.A.
Nakladatelství: Dead River Books
Typ: e-book
Žánr: urban fantasy, nadpřirozeno, Young-adult, tajemno, magie


Harper Madisonová to nemá v životě lehké. Její matka se jí vzdala a tak už odmalička putuje z jedné pěstounské rodiny do druhé. To, že ovládá zvláštní síly díky nimž dokáže manipulovat předměty na dálku tomu taky moc nenapomáhá, neumí je totiž ovládat a pokaždé když se naštve ztratí kontrolu. Což je taky důvod proč nikde dlouho nevydržela. Vzhledem k těmto problémům dostává poslední šanci a je odvezena do ubytovny Shadowford pro problematické dívky v malém městečku Peachville. Ale už od první chvíle Harper cítí že s domem kde má bydlet není něco v pořádku a nejenom s ním, celý Pechville skrývá velké tajemství.

Kniha je vypravována v první osobě jednoduchým a nenáročným jazykem, který ale vůbec nepůsobí primitivně. Autorka se nikde zbytečně nezdržuje ani čtenáře nezatěžuje zdlouhavými či nudnými opisy každé maličkosti, právě naopak. Vše je velice čtivé a svižné, knížku jsem doslova hltala a ubíhala mi neuvěřitelným tempem. Svým stylem mi právě tak trochu připomíná Smithovou, jejíž knihy se také velice dobře čtou. A co mě zaujalo hned zkraje jsou názvy kapitol, které jsou vlastně součástí textu dané kapitoly. Mám pocit, že jsem se s něčím podobným ještě nesetkala a byl to takový zajímavý drobný detail, protože zpočátku nevíte co název znamená nebo v jakém kontextu je, ale po přečtení to začne dávat smysl a to je prostě neuvěřitelně skvělé.

Tahle kniha se co se postav týče soustředí hlavně na Harper, ale není divu když je to vypravováno z jejího úhlu pohledu. Některým vedlejším postavám se dostává víc prostoru než jiným a i když jsem se třeba o některých nedověděla tolik kolik bych chtěla a zdály se mi tak trochu upozaděny, příběhu to zas až tak neuškodilo, protože je sám o sobě natolik zajímavý, že si případných nedostatků postav spíš ani nevšimnete. Kniha je totiž založena spíš na tajuplném příběhu než na postavách. Souhrně se mi ale nejvíc líbila jejich nepředvídtelnost, to že mě postavy dokázaly překvapit a to, že jsem se mnohdy v jejich odhadu zmílila. V Beautiful Demons totiž nikdo není takový jaký se zdá.

Harper byla jako hlavní hrdinka neuvěřitelně příjemná holka. To čím vším si prošla neznamenalo, že by se musela neustále litovat, spíš se jen snažila zapadnout a najít si nějaké přátele, popřípadě vyřešit záhadu města. Neměla jsem ji za zlé že se občas chovala sobecky, ale prostě jen chtěla zjistit kam doopravdy patří a ovládnout své nebezpečné schopnosti. A i přes to, že nepatřila mezi nejvypracovanější charaktery jsem se s ní dokázala ztotožnit a proto mě její příběh tak chytil. Co se jejich schopností týče, samozřejmě mě potěšilo, že nepatřila mezi ty postavy, které je zničehonic objeví, ale už s nimi nějakou dobu žila což se na ni určitým způsobem podepsalo. Zbylé tři dívčí obyvatelky Shadowfordu jsem měla zpočátku dost problém rozlišit a zapamatovala jsem si jen Agnes, protože je to ten typ holky co je neuvěřitelně hyperaktivní a ukecaný, což někomu může lézt na nervy. Ostatní dvě mi strašně splývaly a po většinu knihy jsem nevěděla která je která. Co mi vadilo dál byl fakt, že prakticky neexistovala interakce mezi Harper a dalšími postavami ve škole či někde jinde. Znala jen úzký okruh lidí a pokud už se nějaká nová postava objevila tak to bylo spíš jen hodně velké a zbytečné křoví. Ze sociálního hlediska to moc uvěřitelně nepůsobilo. Tím nechci samozřejmě říct, že by nutně musela znát všechny lidi ve městě, ale ani jedna zmínka o lidech se kterými chodí do školy, na hodiny, učitelé co ji vyučují mimo ty které mají důležitou roli v příběhu? Prostě počet charakterů mi přišel opravdu dost omezený (na rozdíl od takového Pottera kde pomalu znáte půlku školy i když ty postavy pro příběh důležité nejsou ale působí to mnohem živěji).

Samozřejmě i tady se vyskytuje romantika, bez ní by to prostě nebylo young-adult, ale autorka to dokázala naprosto skvěle zakomponovat do příběhu, dokonale to okořenit, takže mi tenhle milostný trojůhelník vůbec nevadil a já si ho naopak vychutnávala (chápete? já a vychutnávat? milostný trojúhelník???). Hrdinka totiž není rozpolcená z vlastní vůle ale dohnaly jí k tomu okolnosti a vzhledem k tomu, že má asi milión dalších starostí na nějaké to sladké rozplývání příliš času nezbylo.

Skládání příběhu, to jak se všechno na sebe vrší, jak se čtenářům vyjevují nové a nové skutečnosti ale zároveň vyvstávají stále nové otázky, to je nejsilnější stránkou této knihy. Chcete vědět proč se tak děje a co se vlastně děje a děj se rozhodně nedá předvídat, alespoň já jsem skončila několikrát natolik překvapená, že jsem si musela některé věci přečíst raději dvakrát. V průběhu čtení mi některé věci nesedly, nad některými jsem kroutila hlavou a některé považovala za díry v příběhu, ale pak jsem četla dál a ve světle nových událostí to nakonec všechno dávalo smysl. Celá tahle provázanost a zároveň mysteričnost jsou zvládnuty na jedničku a drží příběh pohromadě, já sama jsem byla natolik zaujatá a napnutá, že jsem Beautiful Demons skoro nedokázala odložit. Na některé otázky se odpoví, ale spíš se jejich počet zdvojnásobí a vy víte že v dalších dílech toho zase pochopíte o něco víc a proto po nich okamžitě sáhnete, protože to napětí nedokážete vydržet.

Závěrem. Brilantně poskládaný příběh který vás chytí a už nepustí, protože prostě musíte vědět o co tam jde a jak to všechno skončí.

Hodnocení: 80/100
Hodnocení obálky: 2/5

Bylo nebylo 12

25. dubna 2015 v 16:09 | Denisa Kwapulińská |  Bylo nebylo

Takové zajímavé meme, kdy zvěřejňujete první větu knihy, kterou právě čtete. Narazila jsem na něj na blogu Kathsworldofbooks a rozhodla jsem se, že ho budu zveřejňovat každou sobotu.


,,Slečno Temminnicková."


No, zdá se, že se Sofronie zase do něčeho namočila, proč mě to nepřekvapuje? XD

Starší kousky

24. dubna 2015 v 18:00 | Denisa Kwapulińská |  Moje záložky
Když už jsem minule zvěřejňovala ty nádherné záložky co jsem vyhrála, nafotila jsem i ty zbývalé co mám doma. Tři z těchto záložek vlastním nejdéle. Harry Potter je samozřejmě jasný a přišel společně s knihou a doteď si pamatuju jak jsem z ní byla nadšená. Nádherný sibiřský tygr byl koupen někdy krátce poté, protože mě magnetické záložky uchvátily. Kdy jsem si pořídila koně to už si přesně nepamatuju, ale zas až tak dávno to nebylo =) No a Walking Dead záložka ke mě připutovala společně s prvním dílem komiksu v Pevnosti. Už i na téhle fotce je vidět, že je velice používaná, slouží totiž jako moje hlavní záložka, takže má chuděrka různě ohnuté konce a rohy a přemýšlím, že bych ji měla vyměnit, protože si ji nechci zničit.
Celkově mám záložek docela dost a většinu z nich ani nepoužívám a spíš si je schovávám, ale tahleta čtveřice je opravdu hodně využívaná, má takové malé osobní privilegium =)


Knihovna 7

24. dubna 2015 v 16:38 | Denisa Kwapulińská |  Pravidelné návštěvy knihovny
Zdar,
včera jsem šla něco zařizovat do města a tak jsem sebou samozřejmě vzala plnou tašku knih na vrácení do knihovny. Opět jsem byla rozhodnuta, že jenom vracím a nic nepůjčuju, ale no však to znáte =) Naštěstí jsem si neodnesla knížky, ale jen jsem popřemýšlela o komiksech, do kterých bych se už konečně měla pustit, protože se mi doma hromadí.

Vybrala jsem si druhý díl mangy Gantz, protože jedničku vlastním (díky časopisu Pevnost) a kdybych měla dělat recenze jen po jednom dílu asi bych se brzy zbláznila. Samozřejmě jsem si neodpustila nahlédnout dovnitř i když jsem ještě nezačala číst a kresba je teda dokonale brutální a nemůžu se dočkat až se do tohohle pustím. Pak můžu konečně frčet na obě japonská filmová zpracování s mým oblíbeným hercem, juchú!!
Následoval šestý díl Vějíře, sbírky komiksů (především manga stylu) od českých autorů. Všechny předchozí díly vlastním a i když se mi některé líbily míň než druhé už i kvůli některým příběhům a nádherné kresbě to stojí za to. I tady se nemůžu dočkat až si to přečtu. Zvláštní, že krátkou literární tvorbu moc nemusím, ale co se týče komiksů to je něco zcela jiného a spousta z nich mě dokáže okouzlit...


No a to je vše, jak už jsem říkala, musím se mírnit a tak se to snažím horko-těžko dodržovat...

Lovec

23. dubna 2015 v 18:59 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Původní název: The Forbidden Game - The Hunter
Autor: L.J. Smith
Překladatel: Zdík Dušek
Série: Zakázaná hra, 1/3
Počet stránek: 224
Datum vydání: 2015 v ČR (1994 v U.S.A.)
Nakladatelství: Fragment
Typ: Měkká vazba
Žánr:urban fantasy, nadpřirozeno, démoni, Young-adult, tajemno, horor


Na oslavu narozenin svého kluka hledá Jenny něco netypického, nějakou hru, která by všechny uchvátila a proto je ochotna jít až do podezřelé čvrti aby ji našla. Tam ji v jednom naprosto přehlédnutelném obchůdku nabídne nadpozemsky krásný mladík Julián to, co si žádá. Jenže tahle hra splňuje její přání možná až moc doslovně. Uniknout z ní nebude lehké, a krom toho jim je v patách nebezpečný Stínový muž.

Od Smithové jsem zatím přečetla jen Upíří Deníky, které pro mě rozhodně nebyly to pravé ořechové, ale i přes to, že jsem tu zdlouhavou sérii doslova s obtížemi přetrpěla, jsem autorce určitě ještě chtěla dát šanci. A tu jsem zcela nečekaně vyhrála Lovce, a tak jsem si řekla, proč ne? Rozhodně mě čekalo velké překvapení.

Za tu dobu co čtu její knihy je mi víc než jasné, že Smithová má opravdu dobrý styl, a tak i Lovec je velice svižný, nikde se nezasekává a vlastně se čte skoro sám. Téma je jednoznačně zajímavé a působí neotřele, i když mi to místy připadalo trochu jako mix Jumanji (hra s nečekanými důsledky) a Nezbytných věcí od Kinga (podezřelý obchodník), ale nedá se říct, že by to příběhu nějak škodilo. Samozřejmě se tu opět neustále opakují některé fráze o kterých má Smithová asi pocit, že se musí dostatečně zdůrazňovat, ale vzhledem k tomu, že tomu tak bylo i v Upířích denících jsem si na to už zvykla a vlastně mi to zas až tak nevadilo.

Postavy nejsou nějak zvlášť výrazné ani hluboce propracované, na druhou stranu i přes to, že nejsou ani přílišně originální mi rozhodně nevadily, či spíš mi to žádným způsobem nelezlo na nervy, protože v tomhle případě to není zas až takový extrém. Taky se mi zdálo, že jsou po emoční stránce trochu vyčpělí, protože vzhledem k tomu co se jedné z jejich kamarádek stalo to neprožívali dostatečně věrohodně, ale to asi bylo tím, že jsem se do jejich pocitů nedokázala vžít. Někdy se ani nechovali na svůj věk, ale to jsem zase byla schopna akceptovat vzhledem k tomu jak jednoduchým stylem je kniha napsána. Co se mi líbilo bylo to, že nebylo podmínkou aby se všichni přátelé hlavní hrdinky snesli jak tomu bylo např. v Upířích denících, kde všichni Elenu obdivovali a byla to jedna velká milující skupina. Tady je přece jen ta trocha toho popichování a pošťuchování, což přece jen působí míň uměle. Možná že Jenny byla naivní hrdinka ale její chování mě nijak výrazně neotravovalo, na rozdíl od takové Eleny, kterou jsem nemohla vystát. A její minulost mě upoutala. Možná, že se postavy občas chovaly nelogicky, ale nebylo to natolik do očí bijící abych si kvůli tomu začala rvát vlasy, a vzhledem k tomu, že mě zaujal příběh a byl pro mě vlastně důležitější než samotné postavy, jsem nad tím byla schopna mávnout rukou.

Třebaže hlavní zápletka není moc originální, se samotným pojetím už je to jiné. Jak už jsem psala výše, nápad se mi moc líbil a vlastně kvůli němu jsem byla Lovcem zaujata a chtěla jsem vědět jak to dopadne. K tomu přispěl i fakt, že mi příběh přišel vlastně docela dost napínavý (tedy v rámci autorčina stylu a jednoduchého způsobu vypravování). A ten lehký hororový nádech mi taky sedl. Samozřejmě nemůžu říct, že bych z téhle knížky byla vyděšená, protože jsem přece jen přečetla hromady takových hororů, že jim Lovec nesahá ani po paty, ale líbilo se mi jakým směrem se to odebíralo. Rovněž nemůžu říct, že by tahle útlá knížka byla předvídatelná, většinou jsem ani neměla tušení co se bude dít a na každém kroku jsem byla překvapena nějakým autorčiným nápadem. Například zpracování nočních můr. Některé pro mě byly sice spíš vtipné než hrozivé, ale většina z nich by mě asi nikdy nenapadla. A pak taky to jakým způsobem Hra fungovala a měnila se. Odkazy na severskou a řeckou mytologii pro mě pak byly už jen takovou třešničkou na dortu.

Celkově to byla velice příjemná rychlá oddechovka, která mě zaujala a oproti takovým Upířím deníkům mě i přes své chyby bavila.

Z coverů se mi nejvíc líbí naše česká verze, a to i přes to, že je na ní obličej. Ale dohromady s tím nádherným kruhovitým ornamentem a krásně udělaným písmem to pasuje. Ze zahraničních se mi asi nejvíc líbí německý (poslední) a nejméně pak původní cover prvního vydání (první).


Hodnocení: 75/100
Hodnocení obálky: 4/5