Červen 2015

Co týden vzal a dal (13)

30. června 2015 v 12:35 | Denisa Kwapulińská |  Co týden dal a vzal

Pondělí (22.6.)

Too lazy to do something reasonable XD


Úterý (23.6.)

Tak tedy konečně dočten Pád od Lauren Kate a mé pocity jsou rozporuplné. Něco se mi líbilo, něco bohužel ne, místy občas dost protahované a ano vlastně i nudné. Velká absence děje téhle knize dost škodí, na druhou stranu, konec byl opět o něco zajímavější a do dalšího pokračování se s jistotou dám, jelikož zvědavost je moje velká slabina XD

Čtení kraťasu, sexy romantiky od Clary James: Her Last Love Affair. Povídka, kterou jsem si stáhla z kobobooks v paklíku 4 v 1 a zadarmo, neberte to i když je to žánr který nevyhledáváte. Nicméně po přečtení toho začínám dost litovat. Last Affair začíná neuvěřitelně klišovitě, máme tu úspěšnou novinářku která se dostala fakt ke skvělému příběhu ale pro nedostatek důkazů jí to šéf zamítne. A aby to nebylo málo následně hrdinka zjistí že má leukémii, takže se ji všechno hroutí před očima. Drama jak něco! Její závěr? Kašlu na všechno co jsem předtím dělala, jdu si užívat života dokud mi zbývá = začít bouřlivý vztah s pokud možno největším počtem chlapů než umře. Jako WTF? To myslí vážně? Fakt to autorka myslí vážně? Takže když budu umírat můj hlavní cíl bude zběsile sexovat s chlapama? A opravdu to někdo autorce zbaští? Při čtení takovýhle příběhů si vážně občas připadám jako mimozemšťan protože nechápu ten zájem o ně. No nic zpátky ke kritice. Tahle povídka se vlastně ani nedá označit za příběh, protože to nemá smysuplný děj, jde jen o sex, sex a sex v různých podobách s různýma chlapama. Dobře asi by mi to nevadilo kdyby to nebylo zařazeno do paklu sexy romance, protože ta romance se jako poděla kam? Vždyť tohle je porno! A jen tak mimochodem při některých dialozích jsem měla chuť třískat hlavou o stůl, protože jsou jednak děsně zmatené a za druhé vážně stupidní. No, ke konci se nějaký ,,děj,, objeví, hrdinka si najde další objekt zájmu ale ,,nečekaně,, se do něj zamiluje, ale přirozeně s ním nemůže být protože je smrtelně nemocná a bla bla bla, takže ho od sebe odhání. On ji to nebaští ale po loučícím sexu (to jako fakt???) mu prozradí svůj problém s umíráním a aby to bylo správně dramatické, omdlí, takže pan dokonalý volá záchranku. The End! Tuhle povídku oficiálně nazývám největší blbost ze všech blbostí co jsem četla a vyrovnají se ji jen některé určité díly Upířích deníků XD
Závěr: 3/10 (protože jsem prostě až moc hodná no) OMG Somebody really reads something like this and call it story for real??? I would need electron microscope to find some!

Mangačtení: Po opravdu hodně dlouhé době jsem se vrhla na Kuroshitsuji. Ona je to měsíční záležitost a já prostě nesnáším tak dlouhé přestávky, takže si raději počkám víc měsíců ať si můžu přečíst víc kapitol najednou a neunikají mi souvislosti.
Kapitola 102: Úvodní stránka s rozkošně malým Cielem a jeho otcem, už dlouho je mi jasné proč Sebby vypadá tak jak vypadá XD Jinak co se týče tohohle dílu, pokud pominu ty čachry s technologiemi (tik v oku, ale nemám ráda až tak velké przdění historie), musím si dávat zas a znovu otázku proč Ciel vypadá v ženských šatech tak děsně rozkošně? XD XD Jinak Sebby jako vždy zachránil den, ono to ani jinak nejde že a Bard mě dostal poznámkou o Supermanovi, nicméně Bardíku budeš muset se správným popisem zajít do poněkud větších hloubek XD A jak vidím ani Sebby nedokáže odolat Cielovi v šatech, chudák Ciel, bere ho vůbec ještě někdo vážně? Pak opět dokonalý souboj, teda souboj, Sebby vs tank, ale jak já zbožňuju jeho beast mode, prej: než pohybující se pevnost je to spíš pohybující se pec (samozřemě že po výbuchu tanku), zajímalo by mě kdo ho učil humoru. A pak překvapení kapitoly. Němečtí shinigami!!! Juchúúú, já shinigami v téhle manze vážně zbožňuju a nemůžu se dočkat co budou mít v plánu tihle dva, ale vypadá to že to ještě bude hodně zajímavý.
Kapitola 103: Krásná úvodní stránka s těma německýma shinigami, bože vždycky si učurkávám když je kdokoliv z nich v akci, shinigami mě vždycky moc zajímali a patří mezi ně moje nejoblíbenější postavy (Grell, Undertaker, Ronald Knox) XD Ho ho nenápadný foreshadowing světový války, Sasho, Sasho jsem si jistá že si to bude užívat a sakra, co má vlastně Ciel společného se shinigami? Už několikrát to bylo nakousnuto, dokáže je vycítit a to by neměl! Bude konfrontace? Protože ty já žeru XD Tak nakonec ne, hold práce nepočká sakra, následuje epický útěk lokomotivou (Sullivanová a Cielovi poskoci) ale oběvuje se Wolf, sakra a já si ho oblíbila jestli udělá nějakou blbost tak mě to naštve!! Uf naštěstí zabil tu německou šmejdu a zdá se že svou lady oparvdu zbožňje. Plot twist někdo po něm střelil! Ale no tak Toboso to nemyslíš vážně? To bylo tak předvídatelný! Cože jak to ta němčourka přežila když jí střelil do hlavy? Hm Sebby a jeho super hlášky a děsně dojemný konec s Wolfim. Pffft...
Kapitola 104: Úvodní stránka s Wolfem a Sullivan, hej hej hej, proč tak emočně sakra! Wau, Wolfova minulost je vážně zajímavá byť krátká. Vymívali mu mozek a měl se stát ochráncem Sullivan ale v případě nutnosti ji i zabít, je jasné že k ní časem přilnul a nebyl toho schopný. Zdá se mi to a nebo je tu paralela k Sebbym? A pak vytahování kulky z Wolfiho těla, ale Come on! to vážně dáte kudlu do ruky nekomu nezkušenému? Chápu že za něj má Sullivan zodpovídat když je jako její komorník, ale to ještě neznamená že ho bude rozřezávat a pižlat se v něm. Ale jinak ta scénka byla docela hezká a Ciel, z toho prostě nemůžu. Se vždycky tváří že ho nikdo nezajímá a když už tak, jak jen z toho bude profitovat, ale pffft, já mu to nežeru.
Kapitola 105: Och, barevná stránka + pořadí v hlasování o nejoblíbenější postavy, tak to jsem zvědavá. Sebby nečekaně první ale Ciel druhý? To ho vážně má tolik lidí rádo? I když v Japonsku je teď moe móda, takže roztomilost letí. Undertaker třetí a Grell čtvrtý, ok to ujde, alespoň jsou započítaní XD Zpět k příběhu, opět tu máme německé shinigami a Sasha se mi líbí čím dál tím víc. Přece jenom ta jeho zamilovanost do způsobů vývoje lidských technik v zabíjení je roztomilá XD Krátký sčuk s Willem a Grellem (ach jsem v sedmém nebi, jak dlouho v manze nebyli?), krátký pokec a vzpomínka na dva shinigami chlápky co spolu skonali (mimochodem se jedná o ty dva z muzikálu, takže je to potvrzeno, jsou to canon postavy). A pak se tu dozvídáme zásadní věc o shinigami. To, že kdysi byli lidi a tedy mají city a že se jedná o lidi, kteří spáchali sebevraždu, což musím říct dává na všechny shinigami úplně jiný pohled. Teď budu hrozně moc dlouho přemýšlet kdo a čím byli než zemřeli a proč se vlastně rozhodli skoncovat se životem. Jinak ten nápad se mi líbí, pokud si pamatuju dle Bible je sebevražda neobyčejně velký hřích a zasluhuje si určitý trest, a upřímně, žít dál jako shinigami a sbírat duše mrtvých, to je no, dost velký trest. I když asi jak pro koho (Sasha XD). A pak tu máme Dietricha který nám zmiňuje Undertakera (konečně zase vstoupil na světlo boží), stavil se v Německu a má nějaký bussines ve Francii, čuchám čuchám že v blízké době s ním bude další arc. Na což se tedy těším, protože pokaždé když se objevil stálo to za to a vlastně ten zásadní arc odkdy mě Kuroshistuji začalo bavit bylo to s tou lodí plnou zombie ve které měl prsty =) Undertaker si nám dělá z Dietricha prču, ale tak prostě přibral no, i když ej pravda že za mlada to byl štramák XD XD Hm, tak nám Undertaker smutní nad fotkou Cielova otce, pročpak to? Víme že měli nějaký vztah, víme že tu je nějaký vztah s Cielovou rodinou a zajímalo by mě jaký. Počkat co myslí tím Earl je pořád s námi? Má to být nějaký napětí ve čtenářech kdy budeme hádat jestli to má znamenat že je Cielův otec živý a nebo to má souvislost s něčím jiným? Bože já chci vědět co plánuje, ta tajemství kolem Udetakera jsou nejlepší XD
Kapitola 106: Úvodní stránka s Undertakerem, bude další arc zase o něm? Doufám, protože ho zbožňuju XD WTF, jen dvanáct stránek o tom jak se to mezi Wolfim a Sullivan ujasnilo a to je vše? Zklamání a to pekelné, pfft!! Příští kapitola musí stát za to Toboso jinak si mě nepřej!

Anime time!
One Piece anime 594: Skvěle zvládnutá epizoda, od toho jak Luffy utvořil allianci s Lawem který vypadal, že toho okamžitě lituje XD Hold nepočítal s tím že jsou Slamáci taková banda pošuků XD Nějaké info, záběr na Mariňáky a nakonec objevení se Smileyho, všechno krásně pasovalo a nepřišlo mi, že by něco bylo zbytečně natahovaný a Lawovi ksichty rozhodně za to stály XD XD Ne ale je to vážně chudák, si myslel že aliancí hodně získá a je z něj cítit že je tak trošku chce využít, ale jak se později ukáže přilnul k nim víc než měl v úmyslu XD
One Piece anime 595: Začíná to vtipně, trojka Nami (teda Sanji v Namině těle pro upřesnění), Brook, Zoro i když mi to přišlo trochu protahované, pár dobrých vtipků ale zbytek byl takový tlačený, i když konec je zase dobrý, chudák Law, toliko k utajování plánů XD



Středa (24.6.)

Nová Pevnost se skvěle vypadající přílohou Armagedon ve slevě, četla jsem anotaci a ta vypadala moc nadějně. Jinak téma týdne je Batman, pěkné zesumírování ale na mě až moc málo Jokera XD Znovu seriálové novinky z kterých se asi vyloženě těším jen na Minority report (ten film byl boží) a Netflix/Marvel projektů jako Punisher, Blade a Ghost Rider. Samozřejmě potěšila zmínka o Kung Fury které jsem tady na blogu nedávno zmiňovala, očividně se z toho stal fenomén a pane Sandbergu, koukejte v brzké době natočit něco podobného a šíleného ano?? V manga sekci mě zaujal Kamen Rider, aneb upřímně o téhle manze jsem nikdy neuvažovala, ale teď začínám, vypadá to dokonale šíleně a ano jako malá jsem pravidelně koukala na Strážce vesmíru, takže by nebylo špatné zavzpomínat na staré dobré časy. Co dál? Rozhodně se těším na příští číslo, pěkná knižní příloha a téma věnované Fantastické 4 a Ant-Manovi, to prostě musím mít!!

Jinak jsem se dneska vrhla na psaní recenze na Veneri Verbum a to v angličtině, což byl vážně záběr vzhledem k tomu, že jsem nic tak dlouhého v angličtině už dlouho nenapsala XD Ale bavilo mě to a asi to začnu dělat častěji.

A taky přemýšlím že se přidám do Společného dobývání edice Pevnost, což je pěkná challenge a doma mi leží Plástev jedu, kterou bych si tak už konečně mohla přečíst XD


Čtvrtek (25.6.)

Manga time!
Bleach: Vzpomínka pokračuje. OK, Bazze jsem předtím nijak nežrala ale teď jsem po tom flashbacku změnila názor a v tomhle druhém se mi líbí ještě víc, sakra práce!!! Hm, zajímavé info o tom že Juugo neměl velký Quincy talent, prakticky žádný, takže proto používá ten meč? Ywach si emzitím v tom okolí utvořil svou zástavu a chce nějaký ochránce což mají být právě sternitteři. Bazz s Juugem (hlavně teda Bazz aby bylo jasno) se příhlásili že jimi chtějí být, ale byli jednoznačně odmítnutí, co taky Bazz čekal?, ale líbit si to nenechal, takže chtěl jít s oficírem na férovku. Ale objevil se tam Ywoušek s rozhodnutím že si svou pravou ruku vybere sám, a ano byl to Juggo což jednoho nasere XD
Naruto: WTF Kid is that you? (myslím Kida z One Piece), ta technika má asi vypadat badass ale no mě příjde dost ulítlá. Oh fuck Sasukeho Suusano lítá, to mě po*er! Jinak zklamání, Sakura bojovala asi čtyři panely a pak přišel Sasu zachránce, chudák holka ani svých pět vteřin slávy si neužije. Kishimoto proč ty ženské charaktery tak zazdíváš? Psycho Shin vypadá v rejži ale má nějaký zvrácený plán, trapné, hm takže jeho kloni se proti němu postavili, nuda, zííív, nic nečekaného... Hm, že by Zetsu armáda verze Shin? Naštěstí se Naruto klonuje a jde se bojovat, konečně pořádně, Sasuke taky, chybělo mi to tady. Záporák (haha spíš parodie na záporáka) chce využít zmatků a portnout se s Juubimonem i s děckama někam do pryč, ale Sarada má asi už všeho plné zuby takže Juubimona stylově zarazila do země. Fuck you all! Raging fists of protecting!! Sara se mi líbí čím dál tím víc, ta holka má vlohy, jo, je asi po taťkovy no XD
One Piece: *she passed because she was too much hyped* Ale vážně, takhle jsem se na OP mangu netěšila už dlouho =) Ok Doffla vypadá poražen, ale je opravdu všemu konec? Luffy je totiž out takže ho Law musí s pomocí Shambles zachránit, och drmatický záběr na ležícího Dofflu a brejle, Odo nenapínej!!! XD Lidé zmatení a Gatz komentuje že Bircage mizí takže asi výhra, lidi brečí, klimax. Všichni vypadají moc nadšeně na to aby už byl konec, Dressrosa konečně zase země svobody, bla bla bla, Rebecca brečí na omdlelým Luffym, Gatz se nemůže vymáčknou nad vítězem, haha, mám tušení, že doom is not over yet, Luffy je (Lucy) prohlášen vítězem. Barty je v sedmém nebi, posádka šťastna, Kyros brečí radostí, och to je ale dojemné, takový tvrdý muž... aww, ok je oficiálně konec? Všechno šťastné a dobré? Já nevím, pořád mám takový nepříjemný pocit, že se Doffla ještě postaví na nohy aby tam mohl přijet Kaido a sejmout ho XD Jinak proč kruci Oda neukáže záběr na celý Doffyho ksicht, stop teasing us you damn troll!! XD Fakt se těším na další kapitolu.


Pátek (26.6.)

Youtube time!
Chápejte Dressrosa arc si strašně užívám a poslední dobou hledám i různé zajímavé OP teorie a že jich je, některé dávají smysl, jiné ne, některé jen z části. Jsem zvědavá co se z toho fakt stane.


Sobota (27.6.)

Krom youtubení jsem upravovala i svou One Piece fanfikci, tu novou z Dressrosa arcu XD XD Takže malá ochutnávka:

Proběhla městem až k paláci kde se ji podařilo proplížit dovnitř, chodbami doslova proletěla a zastavila se až před svým pokojem. Na chvíli se vydýchala, pak uchopila kliku u dveří a otevřela. Stačí když si roztáhne si pár knížek po stole, ve svém dokonalém plánu ale daleko nedošla protože se zarazila doslova v půli kroku. V jednom z jejích křesel seděl Doflamingo, začten do nějaké knížky kterou měl rozevřenou v klíně. Když vešla zvedl hlavu a zabodl se do ní pohledem.
,,G, kde jsi byla?" zeptal se, neznělo to jako výhružka ale spíš zklamaně.
,,Na procházce, venku, to snad nemám zakázané, ne?" odpověděla lehce vzdorovitě a ublíženě nafoukla tváře.
,,Ne, jistěže ne," povzdychl si, prudce knížku zaklapl až sebou trhla a položil ji na její psací stůl. ,,Chodit si přece můžeš kam chceš, v tom ti nebráním," pokračoval mírně a vyrazil jí naproti. ,,Pokud nebudeš dělat žádné hlouposti tak mi to nevadí," zastavil se a mlčky na ní shlížel v náznaku jakéhosi očekávání.
,,Hlouposti? J-já nevím o čem to mluvíš. Proč bych měla dělat nějaké hlouposti?" snažila se neznít nervózně ale moc se jí to nedařilo.
,,G, ty přece víš že poznám když lžeš," zdrsněl jeho hlas.
,,Ale já nelžu!" vyhrkla, ,,byla jsem se projít, to je fakt! Nevím co ti Diamante zase navykládal, pořád strká nos do věcí po kterých mu nic není," procedila skrz zaťaté zuby.
,,Diamante dělá jen to co jsem mu řekl ať dělá," přerušil její výlev. G poklesla ramena, jasně, věděla, že to má asi nařízené, ale přesto ji zabolelo když jí teď Doflamingo přiznal že jí nechává sledovat. Jejich rodina byla založena na vzájemné důvěře, což vysvětlovalo proč si poslední dobou připadala tak odstrčená. Nedůvěra, podezření. Neuměla si představit že by ji odstavili na úplně vedlejší kolej, vždyť nikoho jiného neměla takže co by si počala? Kousla se do rtu a roztřásla se.
,,To proto mě teď ze všeho vynecháváte?" selhával ji hlas. Doflamingo si znovu povzdychl.
,,S tebou to nemá nic společného, tak se s tím nesnaž trápit tu svoji malou hlavinku," zatvářil se unaveně, tenhle typ rozhovorů nepatřil mezi jeho oblíbené. G se odjakživa strašně podceňovala a o svém zaslouženém místě v rodině neustále pochybovala. Jeden by řekl že si myslí, že si to nezaslouží.
,,To tvrdíš, ale někdo smazal mé jméno ze seznamu účastníků v Corrida Colosseu! Je to už víc než tři roky co jsem se naposledy zůčastnila a jsem si jistá že letos bych už vyhrála. Víš že jsem celou tu dobu věnovala studiu a tréningu, Diamanteho bych zvládla. Jsem si tím jistá, tak proč se nemůžu zůčastnit?! Domníváš se snad, že si, že si tu výhru nezasloužím?" vyhrkla. Doflamingo byl teď už vyloženě otrávený.
,,Nastaly nějaké změny v plánech a jak už jsem jednou řekl s tebou to nemá nic společného," ne rozhodně nechtěl mluvit o tom, že na to aby Diamantého zvládla bude muset na sobě ještě trochu zapracovat. ,,Krom toho, ty žádné ďáblovo ovoce nepotřebuješ. Soustřeď se na své kvality, zapracuj na haki a nezabývej se tím co by mohlo být," snažil se jí dodat trochu sebevědomí. ,,Teď zůstaň tady a buď hodná holka," zabořil jí ruku do vlasů, rozcuchal je a odkráčel pryč. G si posmutněle povzdychla a doploužila se ke svému psacímu stolu. Složila se na židli, opřela si hlavu o desku a hleděla z otevřeného okna ven. Nastala dost prekérní situace. Nemohla pokračovat v hledání Lawa a i kdyby její zprávu o setkání dostal nemohla se tam dostavit. A její sen o Colosseu taky ztroskotal. Co teď? Náhle jí úplně zamrazilo, protože dostala nápad. Colossea se přece může zůčastnit v přestrojení a až vyhraje určitě ho tím potěší natolik, že mu bude jedno že porušila jeho zákaz.


Neděle (28.6.)

Youtubení, opět, zabíjte mě XD


Tweety s city

29. června 2015 v 18:42 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Původní název: Tweetheart
Autor: Elizabeth Rudnick
Překladatel: Radka Kolebáčová
Série:
Počet stránek: 270
Datum vydání: 2012 v ČR (2010 v U.S.A.)
Nakladatelství: CooBoo
Typ: Měkká vazba
Žánr: fikce, romantika, young-adult


Claire je beznadějně zamilovaná do Jasona Whitcomba, školního esa, jenže ten si ji nevšímá a ona nemá dost odvahy na to si s ním byť i jen promluvit. Její nejlepší kamarádka Lottie se ji tedy snaží dodat odvahy a příspět i několika nápady. Ani jedna z nich však netuší, že jejich nejlepší kámoš Will už dlouhou dobu Claire tajně miluje a pohled na to jak jeho láska trpí ho neuvěřitelně trápí. Jeho kamarád Bennet ale dostane nápad, proč Claire netweetnout jako její idol a zlepšit ji náladu? Nikoho by ale ani ve snu nenapadlo, že se to na konec může až tak strašlivě zvrtnout.

Hned na začátku knížka určitě upoutá svým zpracováním, nic podobného jsem ještě nečetla a upřímně jsem chtěla vyzkoušet jestli to bude fungovat. A jelikož mám takovéhle netradiční věci ráda v konečném důsledku jsem si to vlastně i užila. Nápad rozhodně zajímavý a jsem ráda že nebyly zahrnuty jen tweety, ale i e-maily, blogové zápisky či příspěvky do školních noviny, celé to hezky doplňuje atmosféru. Nicméně jsem místy měla tak trochu problém se vyznat v tom kdo komu píše a kdo s kým mluví, a jestli danou věc může či nemůže vidět i třetí strana. Možná je to tím že jsem za celý život napsala asi jen deset tweetů, ale i tak by to mohlo být trochu přehlednější. Co musím vyzvednout je humor čili geekovský narážky, jakožto geek osobně jsem si to opravdu vychutnávala a přišlo mi to i milé, chci říct, že se s tímhle v mnoha knihách nesetkávám (prakticky nikde), takže mě Tweety v tomhle dost oslovily.

Ohledně postav, ty by se s přehledem daly rozdělit na dvě části. Tu horší, tedy ženskou část. Obě holky na mě prostě občas řešily až moc triviálních hloupostí a občas něco až moc prožívaly. Chápu že když je člověk zamilovaný dělá hlouposti (taky jsem si to prožila XD), ale od toho jsou tu kamarádky aby dané chování mírnily. A právě Lottie mi místy moc jako ta nejlepší kamarádka nesedla, občas se mi zdála lehce falešná, a měla jsem pocit, že se v něčem dost přetvařuje. A samozřejmě tu lepší část, mužskou půlku. Páni, páni, páni. Jak Will tak i Bennet byli mnohonásobně lépe propracovaní než obě dívky. Jejich humor byl skvělej, jejich rozhovory, jejich myšlenky, vážně mě bavilo číst to co si mezi sebou psali. Bennet byl prostě bůh a ve většině případů mě jeho vtípky rozsekaly. Will mi naopak nevadil i přes ty své zamilované eskapády, přišlo mi to dost normální, uvěřitelné a musím autorku pochválit za to, že se dokázala tak důvěryhodně vcítit do chlapecké duše. Celkově, i když jsem ale některé postavy zpočátku nemusela, skrz příběh mě vlastně zajímalo jak to s nimi dopadne, protože ono je to čím dál tím lepší a lepší. Nad čím mi trochu rozum stál byl ale fakt, že tahle čtveřice se každý den viděla ve škole a přesto tak zásadní problémy neustále řešila on-line, tím chci říct, neměli čas si někam zajít? Pochopila bych to kdyby každý byl v jiným městě nebo chodil do jiné školy, ale když se na to kouknu z reálného hlediska příjde mi to jako dost smutný příklad kamarádství. Ale to už asi moc řeším XD

Dějově. No začátek se jeví jako nudná slaďárna a nenechte se zmílit on to je klasický zamilovaný příběh se spoustou klišé, na druhou stranu je to napsnáno hodně příjemně a nemůžu říct že by mě na tom něco vyloženě štvalo či lezlo na nervy. Příběh se totiž postupem času značně zamotá, zkomplikuje a autorka dokázala zrychlit tempo a navodit správnou atmosféru, tím chci říct, že jsem měla starost s tím jak to dopadne. Jediné co mi pak vlastně vadilo bylo to jak předramatizované bylo to prozrazení o Willovi, z komára se udělal velbloud a to mě opravdu zklamalo. Být to udělané jinak asi bych celou knihu hodnotila lépe.

Závěrem? Ano Tweety nejsou nic složitého, nic světoborného, ale víte co, jako oddychovka je to naprosto skvělé. Tak nevím jestli mě to bavilo proto, že jsem předtím četla tolik detektivek a měla jsem chuť na něco naivního, ale opravdu to nebylo tak hrozné jak jsem očekávala.

Hodnocení: 7/10
Hodnocení obálky: 1/5

Akira Senju - Sorrowful Stone (Fullmetal Alchemist: Brotherhood)

29. června 2015 v 12:57 | Denisa Kwapulińská |  Hudba/O.S.T. = vše co mě inspiruje
Pro mě nejemotivnější OST z Fullmetalu Brotherhood, protože Greeeeeed!!! >_<


Moje nové e-booky 6

28. června 2015 v 16:07 | Denisa Kwapulińská |  My new E-books

Po dlouhé době přicházím s několika novinkami, které mi do mého Kobodesktopu přibyly a rozhodně se jedná o zajímavé e-booky...


1) Legacy Code (Autumn Kalquist): Young-adult sci-fi dystopie. Před třemi sty lety byla Země zničena, naštěstí několik málo přeživších uteklo a jejich potomci si v sobě nesou Legendární kód, gen, který ženám umožňuje přerušit těhotenství. Era a Dritan jsou společně umístěni na nejbezbečnější loď s možností mít dítě. Jsou šťastní nebo alespoň do té doby než Era zjistí že její dítě má v sobě Defekt, a jako by to nebylo málo ukáže se že je loď poškozená. Hlubší pátrání vynese na povrch nebezpečná tajemství a spoustu lží.

2) On Dark Shores - The Lady and The Other Nereia (J.A. Clement): Zlodějka Nereia je schopna udělat cokoliv proto aby svou mladší sestřičku dostala zpod vlivu lichváře Copelanda, což se ale zatím nikdy nikomu nepodařilo. Samotná země se sice vzpamatovává z války ale je jasné že události budou mít zásadní vliv na malé přístavní městečko Scarlock. Jak to ale souvisí s Copelandem a Nereiou?

3) Blood Singers (Tamara Rose Blodgett): Julia Wadeová je mladá čerstvě ovdovělá žena, která se musí potýkat s dvojí nabídkou, přičemž je třeba její vlastní krve. Upíři ji potřebují aby vyrovnala potravní nabídku mezi lidmi. Vlkodlaci si zase přejí být měsícem nepozměnitelní. To vše je v možnostech těch kterým se říká Vzácní...

Co týden vzal a dal (12)

28. června 2015 v 9:31 | Denisa Kwapulińská |  Co týden dal a vzal

Pondělí (15.6.)

Po velmi dlouhém zvažování jsem se rozhodla zveřejnit krátké videjko o filmovém Lokim. Je to už nějaká doba co jsem ho udělala a sestává jen z obrázků co jsem tak nějak všude možné nabrala, snažila jsem se o nějaký ten feeling, protože prostě Loki >_<




Úterý (16.6.)

Nic co by stálo za zmínku...


Středa (17.6.)

Den vyhrazen knihovně, jelikož se mi doma nashromáždila pěkná kupička musela jsem ji spěchat vrátit, ale samozřejmě že se to neobešlo bez dalšího půjčování. Tentokrát jen dvě knížečky a to zbytek série Andělé od Lauren Kate, jejíž první tři díly jsem si nedávno koupila. Já totiž když už mám číst sérii tak se snažím najednou sehnat co nejvíc dílů, protože to nerada čtu rozkouskovaně. Krom toho jsem ale při návštěvě ukořistnila další záložky, no pěkně se mi hromadí, ale záložek nikdy není dost =)
Jinak jsem dočetla Babu jedovou od Věry Fojtkové, v konečném důsledku to vlastně byla docela dobrá kniha. Teda na to, že na začátku jsem nemusela postavy a nějak zvlášť mě to ani nebavilo, postupně se to ale zlepšilo.


Čtvrtek (18.6.)

Započato čtení Tweety s city. Vlastně jsem si tuhle knihu půjčila jen kvůli tomu zvláštnímu zpracování, které mě na první pohld zaujalo. Nicméně, momentálně to na mě působí jako jen další nudná, typická slaďárna, ale první dojmy se vždycky můžou změnit.


Pátek (19.6.)

Nečekaně Manga time!
Beach: Minulost Bazz B a Juuga, OMG, ti dva byli tak neuvěřitelně rozkošní! Hlavně Bazz! Si tam skotačí po lese v lesklý zbroji jak nějaký samozvaný hrdina. Vlastně předtím mě jeho charakter nijak zvlášť nezaujal, ale teď, no mé sympatie k němu rostou, ach ty flashbacky... Jinak nahlédnutí i do Ywachových minulých plánů, jelikož se zdá že v příští kapitole zjistíme co, jak a proč jsou sternitteři. Nemůžu říct, že by mě zrovna tohle zajímalo, ale nu což....
Naruto: WTF Sarada snad nemyslí vážně to, že se vydává na osamělou pouť za pravdou a nehodlá se vrátit domů, Sasuke hadra LOL XD Na druhou stranu Narutův flashback na Iruku a to jaké to je být bez rodiny, když Sarada zmiňuje že vlastně ani pořádnou rodinu nemá zbytečně zaplácává prostor, ok Iruka byl důlžitý, ale tohle my už stejně dávno víme. A pak úžasné Saradiny vzpomínky na to jak byla malá, bože ona byla tak rozkošňoučká! A Sakura, páni, proč si nenechala ty vlasy tak jak je tam měla? Vypadala úžasně, tak krásně maminkovksy... a prostě ten jejich vztah byl naprosto úžasnej. No takže spějeme k tomu, že si Sarada uvěomí, že je Sakura její matka i kdyby nebyly pokrevně příbuzné? Kvůli tomu zaplácávat kapitoly, vzdych, na druhou stranu doufám, že se to neprotáhne jak v případě jiného Uchihy. Ha! Narutovo Talk no Jutsu se za ty roky nepředpokládaně vyvinulo, ukecal Uchihu během pár minut, to chce potlesk!! XD Jinak doufám, že Sakura Kuliočkovi nakope, chci ji vidět pořádně bojovat!!
One Piece: Uf, musím to rozdýchat než začnu číst, jinak zkolabuju XD Super! Úvodní coverová stránka hlásá že se One Piece zapsal do Guinssovy knihy rekordů jako manga od jednoho autora s největším počtem prodaných výtisků vůbec. Gratulace Odo, ty si to zasloužíš! A pak ta úvodní barevná stránka samotné kapitoly, to je prostě úžasné. Líbí se mi jak jsou Slamáci stylizovaní do oblečení různých zemi a ty vlajky, česká je na panelu se Zorem a hned u barelu s pivem XD
Ale teď už k manze samotné. Luffy jde do boje ale Doffy ho svým awakeningem pěkně masakruje a vůbec to jeho ovoce je fakt úžasný. Law pro jistotu portuje Rebeccu do bezpečí, protože Doffy prostě do toho hodlá dát všechno. Všechno kolem jsou struny, jen mě zajímá jestli uvidíme probuzené formy i u jiných postav. Špikuje se a že to plameňákovi fest jde, Luffy na tom vypadá bledě. Hm, jeho haki je asi očividně silnější protože Luffyho probodl i když se snažil o haki a ještě se mu směje, fakt bastard XD Nicméně on je ještě pořád znavenej z nového Gearu, sakra, mě zajímá s čím na něj příjde když sliboval jednu ránu. Líbí se mi jak je Luffy naštvaný, už dlouho takhle nebyl, možná naposledy v Alabastě, když to bral setsakra vážně? Doffy na něj posílá nějaký šílený útok ale Luffy ho konečně zasáhl a olalááá, tříští mu brejličky + masakruje půlku okolí. Sakra teď čekat na další kapitolu na to jak se to dořeší, hlavně jsem zvědavá na toho Doffyho... Hype!!!

Přišel mi recenzák od Moby.


Sobota (20.6.)

Rozbalování recenzáku, sakra, bylo to zabalený jako kdyby to bylo snad ze zlata, nemohla jsem se k té knize vůbec dostat XD
Jinak jsem začala číst Pád of Lauren Kate. Začátek je docela dobrý a zajímavý,ale postupem času se tempo značně zpomaluje, což není moc dobrý, ale ještě je tu pořád ten konec, takže si počkám.


Neděle (21.6.)


Bylo nebylo 16

27. června 2015 v 17:13 | Denisa Kwapulińská |  Bylo nebylo

Takové zajímavé meme, kdy zvěřejňujete první větu knihy, kterou právě čtete. Narazila jsem na něj na blogu Kathsworldofbooks a rozhodla jsem se, že ho budu zveřejňovat každou sobotu.


Daniel zíral do zátoky.


Aneb věta která nám moc neřekne, na druhou stranu člověk chce vědět o co Danovi a Camovi jde a tak, takže je na jednu stranu rád že to začíná o něm.

Z náčrtníku 1

25. června 2015 v 20:13 | Denisa Kwapulińská |  Design, kresba etc.
Před hódně dlouhou dobou jsem si koupila náčrtník s tvrdými deskami, ale začala jsem do něj přispívat asi tak před dvěmi třemi lety? Už přesně nevím, ale dlouho jsem se do něj nepodívala až asi tak před měsícem a našla jsem pár zajímavých věcí... Rovněž jsem ale do něj od té doby zase začala příspívat a sakra mě to baví... takže se těšte na moje random kresbičky...

Random obličej úplně nahoře je takový nesmělý pokus o tenhle způsob kreslení vlasů, rozumějte, témř všechny postavy které kreslím mají vlasy děsně ježatý, je to jednoduchý a ano nejsem kdo ví jaký kreslíř, takže udělat něco jinýho je pro mě záběr jak svině XD Pokud vám náhodou ksichtík někoho připomíná tak je to v pohodě, mě všechny moje ksichtíky někoho připoímínají protože se pravděpodobně inspiruju v kresbách autorů toho nepřeberného množství mang co jsem přečetla...
Následně můžete narazit na pokus o různé styly kreseb očí, protože jo, většinou používám jedny a ty samý a zkusit si jen tak nanečisto něco jiného bylo osvěžující (ignorujte Orochimarovo oko, to bylo plánovaný XD)...


Z jiného úhlu


Unboxing 7

25. června 2015 v 19:49 | Denisa Kwapulińská |  Unboxing
Další mobácká knížka, ale jaká? Rozhodně se nemůžu dočkat až se do ní pustím, vypadá totiž slibně...


Starý dobrý mobácký balíček, chyběl mi XD


Baba jedová

25. června 2015 v 19:01 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Původní název:
Autor: Věra Fojtová
Překladatel:
Série: Původní česká detektivka
Počet stránek: 246
Datum vydání: 2015
Nakladatelství: Moba
Typ: Pevná vazba
Žánr: detektivka, drama


Valentýna je mladá a perspektivní, proto neváhá si u samozvaného uměleckého fotografa Radima Merce vydělávat lechtivými fotkami. Bohužel je ale do Radima bezmezně zamilovaná, on však její city nesdílí. Proto je po nepříjemném prozření rozhodnuta změnit svůj život, a hned na to naráží na citlivého a ohleduplného Adama, který by ji mohl pomoci zapomenout. Nic ale není takové jak se na první pohled jeví. Když je Radim Merc nalezen ve svém ateliéru podříznut doslova od ucha k uchu je na podporučíku Mauserovi a poručíku Janovičovi zjistit kdo za vraždou stojí.

Kniha se čte opravdu velmi dobře a rychle. I když se mi děj jevil zpočátku trošku pomalejší, přesto mě dokázal relativně zaujmout a než jsem se nadála, zjistila jsem, že už je konec. Autorka tedy rozhodně ví jak stupňovat napětí. Upřímně si totiž raději přečtu knihu která začíná slabě ale končí výborně než naopak. Také tomu napomohla i vzájemná … mezi postavami. Vztahy jsou tu popsány celkem věrohodně a rovněž se mění či vyvíjejí. A to různé popichování či skvělý černý humor se sarkasmem je jen třešinka na dortu. Upřímně, jestli nějaká kniha obsahuje tenhle typ humoru má u mě zpoloviny vyhráno, jsem na něj totiž strašně zatížená. Co mě ale občas zaráželo byl místy zvláštní slovosled, který mi tak nějak nesedl a užití podivných slov či spojení, které mi absolutně nic neříkala (,,to mě fakt medí,, doteď si nejsem jistá jestli je to opravdu něco reálného nebo jen chyba tisku, prosím, pokud někdo chápe co tím autorka chtěla říct chci to osvětlit!).

Postavy jsou opravdu různorodé a co se mi na nich asi nejvíc líbilo je to, že i když to tak na první pohled nevypadá, jsou ve svém jádru značně propracované. Ale o tom to je, o tom je umění vypravovat, když vám autor naservíruje postavu která vás třeba zkraje nezaujme nebo ji nemáte rádi, ale skrz příběh si ji buď oblíbíte nebo alespoň pochopíte. Valentýna je na první pohled namyšlená nána, která si je jistá tím, že ona a jen ona jediná má pravdu. Skrz celý příběh ale poznáme i její druhou stránku. Je sice pravda že mi ta její eskapáda s Adamem přišla trošku urychlená a její změna byla příliš zčistajasna, ale nakonec to docela dobře fungovalo. Stejné je to s poručíkem Janovičem, který působí jako mrzout a protiva, ale nakonec vás asi jeho špičkování s Mauserem začne bavit. Takže i když mi většina postav byla ze začátku nesympatická, ke konci jsem si uvědomila, že jsem si přece jen některé oblíbila.

Děj, jak už jsem se zmínila, ten se zpočátku opravdu vleče a opravdu jsem měla problém se do knihy začíst. Ne že bych se vyloženě nudila, ale o nějaké extra zábavě taky nemůžu mluvit. Jakmile ale začne vyšetřování a na scéně se objeví Janovič s Mauserem, kniha dostává velký spád a všechno neuvěřitelně rychle utíká. Nejen tím, že vyšetřování působí dynamicky, ale i střihem na Týnu s Adamem, které tomu dodává patřičné napětí. A čím víc se dostáváme k závěru tím víc je kniha napínavější. Samotné jádro děje sice nepůsobí kdovíjak originálně, ale zrovna v tomhle poměru a s těmihle přísadami to tvoří velice dobrý konečný výsledek.

Závěr. I přes některé nesrovnalosti je to velice čtivá kniha do které se pohroužíte ani nevíte jak.

Hodnocení: 80/100
Hodnocení obálky: 2/5


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Moba

Zásnuby se smrtí

22. června 2015 v 18:59 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Původní název:
Autor: Roman Cílek
Překladatel:
Série: Původní česká detektivka
Počet stránek: 226
Datum vydání: 2015
Nakladatelství: Moba
Typ: Pevná vazba
Žánr: detektivka, drama, krátké příběhy


Zásnuby jsou povídkovou knihou, což pro mě nebylo zrovna příjemné zjištění. Ať už jsem četla všelijaké krátké příběhy, bohužel mě jen málokterý dokáže zaujmout a ještě méně mě pak dokonce i baví. Dostat si mě tedy nějakou povídkou je bohužel velice těžké. I přes to jsem se ale při čtení této sbírky snažila být co nejobjektivnější a nalezla jsem i pár takových, které mě velmi zaujaly či se mi víceméně líbily.