Zásnuby se smrtí

22. června 2015 v 18:59 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Původní název:
Autor: Roman Cílek
Překladatel:
Série: Původní česká detektivka
Počet stránek: 226
Datum vydání: 2015
Nakladatelství: Moba
Typ: Pevná vazba
Žánr: detektivka, drama, krátké příběhy


Zásnuby jsou povídkovou knihou, což pro mě nebylo zrovna příjemné zjištění. Ať už jsem četla všelijaké krátké příběhy, bohužel mě jen málokterý dokáže zaujmout a ještě méně mě pak dokonce i baví. Dostat si mě tedy nějakou povídkou je bohužel velice těžké. I přes to jsem se ale při čtení této sbírky snažila být co nejobjektivnější a nalezla jsem i pár takových, které mě velmi zaujaly či se mi víceméně líbily.



Knížka obsahuje hned 14 povídek, které jsou opravdu velmi různorodé a rozhodně se nedá říct že by se v nich omílalo jen jedno základní téma, což je asi na jednu stranu dobře. Každý si tu totiž určitě najde něco co se mu bude líbit. Na druhou stranu jsem však narazila na příběhy které mi moc do daného žánru nezapadaly a spíš než detektivní bych je označila za dramatické. Pro někoho to může být příjemným spestřením, mě to spíš trochu zklamalo. Co se délky týče jsou velmi kraťounké, pohybují se mezi deseti až dvaceti stránkami což je na můj vkus prostě příliš málo. Ano, pro čtenáře kteří si raz za čas přečtou jeden příběh je to ideální, protože je to rychlé a krátké. Ale ti kteří vyžadují něco delšího či více propracovanějšího pravděpodobně nedokážou tuto sbírku ocenit. Ale i tak musím pochválit to, že autor dokázal i v tak malém ohraničení dokonale vystihnout žánr v tolika různých podobách a většina příběhů má přesně to co má každá detektivka mít. Také skvěle zvládá navození atmosféry, protože většina povídek mě hned svým úvodem zaujala a četla jsem je s chutí, bohužel vyústění mnoha příběhů mi přišla poněkud slabá oproti tomu jak dobrou premisu měla. Také bych asi měla zmínit, že se tu v mnohých případech objevují poměrně dost známé klišé, některé jsou zvládnuté dobře, takže to vlastně ani nevadí, jiná ale už tak skvěle zapracovaná nejsou. Vlastně je to tak nějak půl napůl, a zhruba stejně je to i s předvídatelností některých příběhů. U některých nebudete tušit co se do poslední chviličky stane a jiné poměrně jednoduše prohlédnete. Celkově jsou tedy povídky v tomto ohledu vyvážené. Ty slabší těmi lepšími.

Co se týče autorova stylu, to se posuzuje dost těžko když je každá povídka tak jiná. V některých mi to sedlo v jiných zase ne. Někdy se mi způsob vypravování líbil a jindy mi přišel dost chaotický. Všeobecně, jak už jsem psala, autorovi jde navození atmosféry a trochu pokulhává v dialozích.

Závěrem. Knížka, která se svým založením hodí spíš jako jednohubka mezi hlavními chody.


Okna s výhledem na Oregon (7/10)
Paní Šrubařová je doma se svou dcerou zastihnuta několika muži jejichž úmysly jsou nejasné. K čemu vlastně potřebují klíče od jejich bytu?
Povídka která opravdu začíná ve velkém stylu, její atmosféra mě dostala a vyvíjela se opravdu slibně, nicméně konec mi přišel takový divný a moc se mi nelíbil. Taky mi tu trochu haprovaly vzájemné rozhovory, které mi občas nedávaly smysl a záhadný způsob kterým paní majitelka přišla na to o co vlastně těm mužům jde vyzněl dost prvnoplánovaně.

Smrt krásné mimozemšťanky (7/10)
Když řidič Čtvrtníček najde pod koly svého tiráku mrtvou ženskou musí vynaložit veškerý um aby policii přesvědčil o tom, že ji nesrazil. Vyvstává tu však otázka jak a čím přiničením se tam ona osoba dostala.
Opět velice slibný začátek, který byl zazděným tím že byl výsledný konec tak trochu předvídatelný. Nicméně musím pochválit skvělý humor který se tu vyskytuje.

Pocitová vykopávka s pachutí zla (5/10)
Bohatá panička vyhledá pomoc soukromého detektiva aby ji pomohl udělat velkou tečku za minulostí její rodiny.
Povídka která mě svým příběhem příliš nezaujala a místy mě i poněkud nudila. Občas se mi to zdálo příliš obkecávané, jako by autor kroužil kolem samotné podstaty věci a ne a ne se do ní konečně pustit. Hodně věcí působilo dost nuceně a konec ve mně bohužel nevyvolal žádaný efekt.

Jak zasadit jabloň (4/10)
Příběh muže na cestě za jeho soukromým pojetím spravedlnosti.
Nápad rozhodně zajímavý, ale příliš mnoho zbytečného tajnůstkaření i přes mnohoznačnou zjevnost. Hrdinovo jednání mi přišlo poměrně hloupé takže mě ani nepřekvapilo jak to skončilo, což vlastně mému dojmu ublížilo.

Příběh neuspokojené milenky (6/10)
Když se milenka Petra Jezdínského nevrátí z kanceláře kam si odskočila je jasné, že se stalo něco hrozného. Kdo a proč měl ale důvod ji zavraždit?
Postavy hodně nevýrazné a opět málo napínavé, jelikož jsem některé věci dokázala odhadnout. Konec bohužel vyšuměl, ale zase stylem vypravování dokáže tato povídka velmi upoutat.

Vstupenka do lepších časů (8/10)
Hlavní protagonista utíká s tajemným balíčkem před pronásledovateli. Před kým a proč vlastně?
Nejlepší povídka této sbírky. Dokáže zaujmout, udrží napětí a člověk neví co má do poslední vteřinky čekat. A ten hořkosladký konec byl dokonalou třešinkou na dortu.

Obětovaná (7/10)
Manželský pár Majerových byl na výletě brutálně zavražděn, jakou to má spojitost s dívkou zavřenou v domě podnikatele Jireše?
Opět povídka se zajímavým začátkem, postavy mi byly i během té krátké chvíle docela sympatické a líbil se mi zpětný způsob vypravování. Rozhodně mě bavilo postupné poodkrývání případu.

Zásnuby se smrtí (6/10)
Umělecký fotograf je nalezen mrtvý ve svém bytě. Pitva prokázala otravu, ale kdo a jak jej otrávil zůstává záhadou.
Povídka která upoutá svou lehkou tajemností, vyšetřování docela odsýpá a nikde se nic zbytečně nezdržuje. Konec se mi ale zdál takový mírně vyčpělý a neměl na můj vkus to správné grády.

Sex na rozloučenou (6/10)
Známá topmodelka se pokusila spáchat sebevraždu a formou jejich vzpomínek zjišťujeme jaký důvod ji k tomu vedl.
Tohle je právě jedna z těch povídek které detektivní ani nejsou, a spíš se jedná o takový nepříliš povzbudivý příběh ze života, ve kterém se ukáže že některých rozhodnutí můžeme litovat a peníze opravdu nejsou vše. Především mi ale vadila nelogičnost některých rozhovorů kdy jsem měla problém pochopit co tím daný řečník vlastně chtěl říci a celkově mě samotný děj ani moc neoslovil. Příjemná změna možná, ale postavy nebyly nějak zvlášť výrazné a ani jsem se do toho nedokázala nějak zvlášť ponořit.

Tajný pohřeb v Anežčině Údolí (5/10)
Když hlavnímu hrdinovi umře otec a zjistí že zdědil rodinný dům, nedá mu spát a rozhodne se ho navštívit, nečekal ale že v něm nalezne otcova kostlivce ve skříni.
Opět spíš taková nedektivka a i když byl prvotní záměr hodně dobrý nakoec z toho vyšlo něco co bylo uděláno jen čistě pro příběh. Cítila jsem že tím autor hodně tlačil na pilu a nutil nás abychom si mysleli co chtěl abychom si mysleli a já tohle prostě nemám ráda.

Slaná vůně sedmikrásek (5/10)
Jak dopadne muž který se rozhodl sdílet svůj život se ženou která je tak trochu šílená?
Tahle povídka mi přišla jako nepovedený pokus o drama. Spousta únavných řečí o ničem a některé věci mi ani nedávaly smysl. Zbytečná hra na city, která na mě rozhodně nezafungovala. Prostě mě nijak zvlášť nezaujala.

Palba na nekrytý cíl (5/10)
Mladá žena i s dítětem je rozhodnuta skončit z balkonu pokud nebudou splněny její požadavky, je na vyjednavačích aby jí to rozmluvili.
Zajímavý nápad, spíš to sklouzává svým napětím do thrilleru a zase jsem měla pocit že jsme nuceni do toho s postavami soucítit. Na druhou stranu si myslím, že kdyby to bylo o něco víc a lépe rozvinuté, byla by to vlastně hodně dobrá povídka. Ale takhle mi tam něco zásadního prostě chybělo.

Nositelka justičního tajemství (5/10)
Mladá redaktorka se shodou okolností zaplete do vyšetřování zmizení státního zástupce.
Velice obyčejně a tuctově působící příběh, který vlastně nemá čím by zaujal. Hodně průměrné, nepobaví ale ani vyloženě nenudí. Konec byl otevřený což se každému nemusí nutně líbit.

Věštba paní Žofie (4/10)
Aneb jak věštby dokáží zkomplikovat život.
Začátek byl vlastně docela ucházející, ale ten konec mi přišel dost odbytý. Při čtení jsem rovněž měla pocit jako by mi pořád něco ucházelo, jako kdybych nečela příběh v celku ale něco z čeho chybí pár stránek, což mi hodně kazilo dojem a dost mě to vyrušovalo. Krom toho mi dopisy které psala ta tchyně přišly spíš k smíchu než uvěřitelně.

Hodnocení: 60/100
Hodnocení obálky: 2/5

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Moba
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Káťa Káťa | 23. června 2015 v 18:45 | Reagovat

Tahle kniha nezní zas tak špatně. Třeba ji zkusím. Povídky taky moc nečtu, vlastně jsem četla povětšinou jenom nějaké od Agathy Christie a kolem posledních Vánoc jsem si koupila hrubou sbírku povídekm kde jsou všechny povídky ze Slečnou Marplovou a spousta dalších v angličnině, abych si nějako trénovala. Ty, co mám načtený v češtině se čtou lehce, ty ostatní už jdou trochu húř. Holt v jazycích nejsem moc dobrá. Stejně je ale mou nejoblíbenější povídkovou knihou sbírka fantasy povídek "Prokleté Knihovny" ze série "Legendy" (v té vyšla aj sbírka povídek z tématem "Draci" a myslím, že aj knihy dalšími tématy). Ono je to kniha z edice "Česká Fantastika" z nakladatelstvý "Straky na vrbě". První povídka "Mr. Icy" spadající spíž pod sci-fi se mi nelíbila ale většina ostatních ano. Zvlášte pak "Kudy kráčí sfinga" kde dvojice úpírú z neochotným svolením elfú pátrá v elfské knihovně (autor si s ní musel pořádně vyhrát, opravdu se mi to líbilo, vnitřní knihovna v knihovně, obživlé knihy, vytahování předmětú z knih a tak . . . ). A také "Memorila", kde v budoucnosti pomocí speciálních technologií vstupují "agenti" do myslí lidí (jestli jsem správně pochopila, tak kriminálníku) a pátrají v nich po informacích. Mysle je tam originálně pojata a člověk nevý co fantaskního nebo šíleného tam na postavy čeká a zvláště proto, že v povídce jsou v mysli šílence/psychopata (takže se třeba probojovávají armádou feťákú z rúznorodými zbraněmi jako meče, kopije ale aj motorováé pily či kladiva) nebo procházejí jinými nechutnostmi/morbídnostmi a tak! Dokonce se mi dobře četla aj povídka "Popel, nebo prach" ačkoli se odehrává v postapokaliptyckém světě, co není zrovna múj šálek kávy (jen jsem měla občas trochu potíž ten svět a jeho fungování pochopit, asi aj proto, že to je autorova druhá povídka z tohoto postapokaliptického světa). Některé z povídek se zas dají zaradit do hororového žánru. Múžu ji jenom doporučit, těm co mají rádi fantasy a knihy, se tahle sbírka fantasijních povídek z tematikou knihoven bude určitě líbit. Na webstránkach Databaze Knih je kompletní seznam povídek aj pupis o čem jsou: http://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/legendy-proklete-knihovny-174626

2 Káťa Káťa | 23. června 2015 v 18:48 | Reagovat

[1]: A jejda! Opět jsem místo komentáře k téhle knize napsala doporučení/"recenzi" na jinou (stejně jako minule na Howlúv putující zámek)! Doufám, že to moc nevadí. Když jsem nějakou knihou opravdu nadšena/resp. se mi opravdu líbila, mám tendenci ji doporučovať a psát komentáře/doporučení/recenze jako tohle.

3 Nagadir Nagadir | 24. června 2015 v 15:32 | Reagovat

[2]: Ne nevadí, alespoň třeba narazím na něco nového...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama