Kapitola 53. - Pravá tvář aneb trpělivost došla

15. července 2015 v 14:14 | Denisa Kwapulińská, Etsuko a Argo |  Naruto: Charllee team

Jeeej lidi! Já nezapomněla!!! Ehm, po extrémně dlouhé pauze přináším várku dalších dílů... Nezabíjejte mě za mojí laxnost XD


"Arwen," promluvil zcela vážným tónem, "pro jeho dobro ho varuj. Pokud s tím nepřestane a nenechá vás na pokoji, povstanu a zabiju ho. Jeho přítomnost nás všechny ohrožuje, vesničané se zbytečně bojí o vesnici. Nikdy bychom nezničili domov který milujete, pokud by jste si to samy nepřály, ale jeho chování to ohrožuje…" zamračil se. Arwen přikývla, měl pravdu. Pokud nebude Mishi opatrnější tak mezi nimi dlouho nepobyde. Na jednu stranu by byla ráda že by se ho konečně zbavily ale nechtěla ohrozit Argo ani Ayame, budou muset vymyslet náhradní plán a to co nejrychleji. I trpělivost Černého vlka má své meze.

"Příteli?" oslovila ho zase po nějaké době.

"Ano?"

"Já, před pár dny jsem si vzpomněla na naše první setkání," začala.

"Vím," přikývl.

"Proč až teď a nikdy předtím? Stejně jako s tím začátkem. Ta kobka, studená, temná a ohromná bolest vyvolávající nenávist. Co se stalo? Proč si na nic ze své minulosti nemohu vzpomenout?" dožadovala se odpovědi.

"Zapečetil jsem ti vzpomínky," promluvil klidně.

"Zapečetil vzpomínky?" vyjekla.

"Ano, když jsme se poznali slíbil jsem že tě budu chránit a nedovolím nikomu aby ti ublížil. Tvá minulost byla strašná, proto jsem se tě rozhodl od ní uchránit aby si mohla začít nový život. Nechtěl jsem aby jsi trpěla kvůli tomu co ti ten zmetek provedl, proto jsem to udělal. Ovšem ani má pečeť není všemocná a může se stát že nějaké kousky prosáknou na povrch, tak to bylo se zpomínkou na naše první setkání. Pokud by si chtěla znát celou svou minulost tak stačí říct a já pečeť odstraním," pohlédl ji zpříma do očí. Arwen chvíli mlčela. Sváděla v sobě poměrně těžký boj, dozvědět se kdo skutečně je nebo co dělala a obava z toho co to přinese.

"Minulost je pryč," řekla nakonec. ,,Zmizela stejně jako to děvčátko co zažilo ty hrůzy. I když jsem si někdy přála vědět kdo jsem a kdo byli mí rodiče tak teď už to není podstatné. Mám novou rodinu a nový život. Minulost už není důležitá a já ji raději nechci znát. Děkuji že jsi mi o tom pověděl, příteli," usmála se na něj.

"Promiň mi to," omluvil se.

"Chránil si mě a já jsem ti za to vděčná," natáhla k němu ruce a znovu mu objala čumák. Černý vlk se krátce na to opatrně odtáhl.

"Měla by si jít, Argo se začíná budit."




"Dobře," přikývla, "a ještě jendnou díky," usmála se naposledy než ho opustila a vzpamatovala se.

"Arwen?" zašeptala Argo a pomalu se k ní plížila.

"Nespím," odpověděla jí, takže se za ní už bez obav vyšplhala a usadila se vedle. "Copak se děje?"

"Arwen, cítila sem chakru černého vlka, děje se něco?" zeptala se.

"Mluvila jsem s ním a zeptala jsem se ho na pár věcí kvůli své minulosti," objasnila.

"A?"

"Nakonec jsem usoudila že raději nechci nic vědět, že mi to za to nestojí, mám novou rodinu a minulost už není podstatná."

"To je dobře," usmála se Argo spokojeně, dělala si starosti ale teď když věděla o co jde se už nestrachovala.

"Přítel mi řekl ještě jednu věc," zvážněla.

"Jakou?" spozorněla.

"Chtěl abych varovala Mishiho, jestli si prý nedá pokoj tak Černému vlkovi už došla trpělivost a příště už povstane."

"To už došlo tak daleko?" podivila se, Černý vlk byl přece jeden z nejtrpělivějších démonů jací kdy byli a teď tohle.

"Ano," souhlasila.

"Asi bude opravdu lepší když ho varujeme, protože nikomu bych nepřála aby zemřel rukou Černého vlka, jednoho z nejkrutějších démonů vůbec, ani Mishimu ne," přemítala o tom.

"Taky si myslím," přikývla. Mishi kterého vyrušila nepatrně sílící chakra ze spánku se schoulil do klubíčka, přetočil na druhý bok a znovu usnul. Kvůli zimě byl ale první kdo se ráno probudil a jelikož toho moc nenaspal byl nevrlejší než obvykle. Bedlivě se rozhlédl po táboře, Kurenai tým spokojeně spal, po ohništi nikde žádné stopy jako kdyby včera nepekli žádného jelena, ovšem problém byl hlavně v tom že Arwen ani Argo nebyly v dohledu a jejich věci se zdály být zbalené a pryč. Doslova to v něm hrklo jak se vyděsil při pomyšlení že vzaly roha ale nalevo od něj v té chvíli zašustilo křoví ze kterého se obě vynořily společně s několika kusy masa. Už už je chtěl začít peskovat ale v poslední chvíli si jen povzdychl a nechal to být, ta noc byla hrozivá a nějak neměl náladu si hned po ránu vyřvávat plíce, alespoň prozatím.

"Dobré ráno," vylezlo z něj nakonec.

"Dobré," odvětily a Arwen mu podala velký list s ohřátým srnčím. "Posnídejte."

"Hm," přijal od ní jídlo a pustil se do něj. Ostatní se už také započali pomalu budit a děvčata každému přistrčila porci masa, což všechny vzbudilo naprosto dokonale a ihned. "Jak jste se vyspaly Arwen, Argo?" zeptal se jich Mishi jen tak mimoděk. Holky se na sebe zaskočeně podívaly a uvažovaly jestli se nepřeslechly.

"Ale jo, docela dobře," odpověděla Arwen s mírným podezřením.

"Proč jste nás nevzbudili na hlídku? Vystřídali bychom se a nemuseli by jste být vzhůru celou noc," zajímalo ho, on toho sice v noci ani tak moc nenaspal ale nebyl tu sám.

"Chtěly jsme aby jste se vyspali, byla to náročná cesta a ještě nás toho dost čeká," pokrčila rameny.

"Navíc když jsme bývaly s Charlleem na misích tak jsme taky tak hlídaly a on si mohl v klidu odpočinout," vzpomněla si Argo a v očích se ji nakrátko mihla bolest z jeho ztráty.

"Biorytmus jinchuurikiho je jinačí než u klasického shinobiho, byť třeba toho nejlepšího. Sneseme daleko větší zátěž a několik dní jen čistě sprintovat to pro nás není problém," dodala Arwen.

"Jo, to jsme viděli," přikývl Kiba.

"Copak nejste unavení?" musela se Hinata zeptat protože jí to nedalo.

"To víš že jsme ale není to tak strašné," odvětila.

,,Aha," hlesla a dál už se věnovala své snídani, stejně jako zbytek skupiny.

"Holky, s váma bych chtěl chodit častěji na mise," pochvaloval je Inuzuka a Akamaru souhlasně zaštěkal, s nimi to byla naprosto ojedinělá zkušenost. Obě na to však nic neřekly, jen mlčely.

,,No měli bychom se zbalit," vstal Mishi, ,,a taky zamést poslední stopy," řekl když se rozhlédl po jejich stanovišti.

,,To je dobrý nápad," přikývla Kurenai a všichni se tedy začali balit až na Arwen a Argo které byly s touto čiností dávno hotovy, krátce na to bylo dobaleno i douklízeno. Ještě jim však chyběla jedna věc, Ayame se pořád nevracela. Mishi nějakou chvíli chodil v kruhu jak vynervovaný lev ale nakonec si sedl a upřel pohled do lesa na místo kde poslední z děvčat zmizela.

,,Počkáme," řekl což přítomné značně udivilo, takové jeho podivné chování ještě nezažili. Byli si jisti že na ni čekat nebude a prostě vyrazí.

,,Myslíš že nás v noci slyšel?" zašeptala Argo.

,,Je to možné, tím líp pro nás," odvětila Arwen a v čekání se pokračovalo. Takto uplynuly tři hodiny a na Mishi Mishim se konečně počala projevovat jeho typická netrpělivost a zhoršující se nálada.

"Kde je, sakra? Ta si to teda vypije, tahat se se zločincem," vrčel a znovu začal chodit v kruzích. Náhle se však Argo a Arwen postavily a popošly pár metrů před skupinku, z míst kam upíraly zrak se vynořila Ayame. Vypadala unaveně, měla velké kruhy pod očima ale přesto se tvářila spokojeně.

"Dobré ráno," usmály se na ni a podaly jí snídani.

"Díky," pousmála se, sedla si a hladově se do toho pustila.

"No konečně jsi tady, kde si celou tu dobu byla?!" chtěl vědět Mishi a zlobně na ni pohlížel. Nečekal totiž že se to tolik protáhne.

"S Deiem přeci," odvětila klidně.

"Ach ano, no jasně! Víš vůbec že jsme kvůli tvému zdržení ztratili tři hodiny? Už jsme dávno mohli být na cestě ale ne, ty jsi se musela někde kamarádíčkovat se zločincem a pochybuji že jste celou noc jen mluvili. Netušil jsem že Charllee - san dovolil aby ses s někým takovým poflakovala jako nějaká běhna!" zvýšil nepříjemně hlas, krom toho si dovolil říct až moc. Ayame měla v několika prvních vteřinách chuť se po něm vrhnout, ne proto co říkal o ní ale proto že to vztahoval na Charlleeho, jenže ji zarazila jedna podstatná skutečnost. Arwen totiž značně viditelně projela černá chakra která se v mžiku zformovala do vlčí siluety se dvěma ocasy. Objevila se u Mishiho a než se vzpamatoval jednu mu natáhla. Rána ho odhodila až nad řeku odkud se dvakrát odrazil, dokud v ní definitivně neskončil. Ještě po něm chtěla skočit ale k zemi jí srazily Ayame a Argo které pohotově zareagovaly. Pevně ji držely a s pomocí svých chaker ji uklidňovaly (pozn. Argo: "To vše se událo během tří vteřin a čtyřiceti sekund."). Hinata mezitím vyděšeně vyjekla a Kiba se Shinem a s Kurenai byli doslova v šoku. Mishi se okamžitě a zlověstně vyhrabal na hladinu a civěl na děvčata jak se ta jejich netypická chakra pomalu uklidňuje a mizí. "Co si," začal ale byl nekompromisně přerušen.

"Drž hubu, kreténe, ještě slovo a zabiju tě já!" zařvala Argo a stále se soustředila na Arwenino klidnění. Situace se nepříjemně vyhrotila. Zbytek ani nedutal a Mishi se zamračil, i on pochopil že to co se stalo před chvílí mohlo skončit jeho smrtí. Zamrazilo ho protože to bylo extrémně rychlé, ani nezaznamenal výbuch chakry jen to jak se objevila u něj s rudýma očima planoucíma nenávistí a jednu mu vrazila. A pak jak letěl, zahlédl jak se Arwen odrazila ale vzápětí jí tmavomodrý a bílý záblesk srazil k zemi a všechny chakry se propletly. Bylo to těsné, velmi těsné. Uvědomil si jak velkou moc nad nimi Charllee - san musel mít, chvíli ještě zíral nepřítomně před sebe ale pak se mlčky usadil. Během toho Ayame a Argo opatrně pustili Arwen, ta se trochu mátožně posadila a pořádně zatřepala hlavou aby se jí vyjasnil zrak.

"Dobrý?" řekla Ayame starostlivě.

"Ne," zavrčela v odpověď.

"To bude," poplácala ji Argo konejšivě a společně jí pomohly na nohy. Hinata, Kiba a Shino se stáhli za Kurenai, a i ona se tvářila značně vyděšeně. "Srabi," povzdychla si a protočila očima. Mezitím se k nim Mishi vzdorovitě dobelhal a i když měly ve tvářích krvelačné výrazy tvářil se jako by mu to nedělalo žádné starosti, rozhodně neměl v úmyslu nechat se jimy zastrašit. Najednou se však z lesa vyřítila hromada kunaiů a shurikenů, Mishi jich stačil pár odrazit ale to už se kolem všech zavlnily Arweniny vlasy a utvořily silnou bariéru.

"Co se to děje!" vyjekla Hinata a těkala očima ze strany na stranu, díky Byakuganu byla schopna prohlédnout ven.

"Uklidněte se, jste v bezpečí. Nic se vám nestane," vsvětlila jim Ayame.

,,No výborně," zamumlal Shino otráveně.

,,Náhodou je to super!" úžasl Kiba a snažil se vyzkoumat jak to funguje a jak moc účinné to je, ale když se pokusil do vlasů bodnout kunaiem jeden pramen mu zbraň vyrazil z ruky.

,,Nedotýkejte se toho!" varovala je Argo a přísně pohlédla na mladého Inuzuku který chtěl svůj nezdařilý pokus opakovat.

,,Kolik jich je?" zeptala se Kurenai a vypadala znatelně nesvá, zřejmě se jí příliš nelíbilo být opklopená něčím takovým.

,,Odhadem asi něco kolem padesáti," odpověděla jí Ayame a rozhlédla se, ,,kam se poděl Mishi?"

,,To je ale idiot, ale dobře mu tak jestli se Arwen připlete do cesty," ušklíbla se Argo, po chvíli se vlasová bariéra stáhla takže se jim naskytl pohled na to jak to vlastně s nezvanými návštěvníky dopadlo. Arwen odvedla velmi dobrou práci, nikdo z nich nepřežil.

,,Blíží se další, měli bychom asi co nejrychleji vypadnout," ozval se Mishi lhostejně, v obličeji měl však výraz který hovořil o tom že ho kosení nepřátel opravdu náramně baví. Zdálo se že se konečně odhalila jeho pravá tvář.

,,Budu hádat, rudá je vaše oblíbená barva," Ayame dost chladně poukázala na to že byl zase od krve a nejspíš se mu to ještě i líbilo. Ne Mishi opravdu nemohl být jen tak někdo když ho k nim Danzou přidělil, nejspíš pro ně přece jen může představovat podstatnou hrozbu. Nepřátelská skupinka se však stále rychle blížila a tak jim nezbývalo nic jiného než se dát na úprk. Během několika vteřin se zorganizovalo rozesazení na vlcích a pak vyrazili do Konohy, tentokrát už nikde nezastavovali. Těsně před velkou bránou Konohy Černý vlk vyskočil do vzduchu a ladně se přenesl přes překážku, na druhé straně však už doskočila Arwen která všechny cestující držela vlasy ve vzduchu, v závěsu za ní byli bílí vlci s ostatními.

"Co se děje?" zajímala se Argo protože si všimla jak očima bedlivě pročesává okolí.

"ANBU s jouniny a není jich tu málo," zavrčela v odpověď.

,,Co kdybys mě pustila dolů?" protestoval Mishi hlasitě jelikož se mu nelíbilo to jak byl zavěšen, Arwen jeho přání splnila takže sebou bolestivě plácl na zem ostatní co držela však jemně položila "Taky jsi mohla být trochu jemnější," namítl ublíženě a mnul si pozadí.

"Neřekl jste si," odeskla mu a popošla dopředu před skupinu stejně jako Ayame a Argo, roztáhly se do pyramidové obrany.

,,Co kdyby jste si přestali hrát na schovávanou?" řekla Ayame dostatečně hlasitě a po chvíli se ze všech stran vyrojili ANBU.

"I ty Kakashi!?" ozvala se Argo rozhořčeně a zpoza křoví vylezl kopírovací ninja.

"Co se děje?" chtěla vědět Arwen.

"Dostali jsme hlášení že by mezi vámi mohl být špeh Akatsuki," promluvil velitel jedné ANBU skupinky.

"A proto vás musíme prohledat," dodal Kakashi který se netvářil zrovna nadšeně.

"Cože?" vyjekla Kurenai naprosto nechápavě ale to už se kolem nich semkli příslušníci bojových jednotek. Arweniny vlasy však nebezpečně ožily, kolem Ayame se začala pomalu zvedat voda a Argo tasila kunaie, byly připraveny se neadekvátně bránit.

"Padejte od nás!" dodala tomu Argo na důraznosti svým nebezpečným zavrčením, Anbu se poněkud zarazili a někteří poplašeně couvli až na jednu jednotku která nevšímavě přistoupila blíž.

"Ayame, Arwen, Argo, prosím, nic vám neuděláme máte mé slovo," ozval se velitel ANBU jednotky Divokého tria z Listové. Děvčata ještě chvíli setrvávaly v zuřivém módu ale nakonec se uklidnily a nechaly se prohledat. Avšak ani v jejich batozích nebyly nalzeneny žádné známky spojitosti se zločineckou organizací, stejně tak vyvázl bez újmy i Kurenainin tým. Zbýval už jen Mishi.

"Kapitáne, podívejte se na tohle," ozval se ANBU jenž zrovna prohrabával jeho batoh a vytáhl z něj černý kabát s červenými mraky.

,,No teda Mishi," zakroutila Yuuhi nechápavě hlavou, všichni od něj raději pohotově uskočili a vytasili své zbraně.

,,Ale to není moje!" zděsil se, pak ale s psychopatickým výrazem pohlédl na holky. ,,To vy! Vy jste mi to tam nastrčily!" řekl s napůl šíleným tónem a vrhl se směrem k nim, Anbu ho ale nenechali a srazili ho k zemi.

,,Uklidněte se," nakázal mu nejbližší člen přičemž mu velitel začal pro jistotu pečetit chakru. "Mishi Mishi, půjdete s námi. Je zbytečné se snažit utéct," vytáhli ho na nohy a odvedli pryč.

"Abych nezapomněl, Kurenai, máte se co nejrychleji dostavit za Hokagem, už na vás netrpělivě čeká," vzkázal jim Kakashi a pak se vypařil.

"Tak jdeme," zavelela a tak spěšně zamířili k Sarutobimu. Zaklepali na dveře kanceláře a na vyzvání vstoupili. Hokage zvedl hlavu od nějakých papírů.

"Vítejte, jsem rád že jste v pořádku vrátili," usmál se, "donesli jste mi to co jsem chtěl?" zeptal se s neskrývanou nadějí.

,,Ano," přikývli všichni a Kurenai mu předala balíček.

,,Konečně jsem se tě dočkal," zamumlal potěšeně a začal balík horlivě rozbalovat, papír doslova létal na všechny strany. Ostatní se nenapadně posunuli blíže a s napětím očekávali co se z toho vyklube. "Konečně! Konečně se mi bude spát jako v nebi," radoval se.

Spát? V nebi? nechápali a zmateně si mezi sebou vyměnili pohledy. Když Sarutobi konečně rozložil balík zjistili že je to bílá a až po zem dlouhá košile. Na prsou měla obraz hlav čtyř dosavadních hokage a na zádech nápis.

"To je pyžamo?" vyjekli všichni.

,,Hokage - sama, to jsme celou tu cestu... hned na začátku jsme ztratili Mishiho, bojovali jsme proti Orochimarovi a bandě neznámých ninjů, zachránili jsme život ženě ze které se vyklubala dcera výrobce, seznámili jsme se s Kabutem, s Deidarou, spali jsme v Akapláštích a opět jen o chlup unikli nepřátelům, zjistili že Mishi je špion Akatsuki a to vše jen proto že jste si obědnal noční košili?" vyhrkla Kurenai která nevěřila vlastním očím a byla z celé té události mírně v šoku.

,,Ano, to s Mishim je politování hodná událost. Nikdo nemohl tušit co skrývá, ovšem Kurenai tohle není jen tak ledajaká košile, je ušita z toho nejjemnějšího a nejcennějšího hedvábí, konečně mě v noci nebudou dráždit švy," rozplýval se slastně. ,,Děkuji že jste mi to doručili, nyní máte volno," rozpustil je, Kurenai přikývla a mlčky opustila místnost, její tým ji následoval. Děvčata však setrvávala, když osaměli hokage odložil pyžamo a zcela vážně na ně pohlédl. "Mishiho teď vyslýchají a věřím že si nějakou dobu pobyde i ve vězení než ho odtamtud Danzou dostane, proto vás teď bude mít na starost Kakashi. Momentálně je to za této situace nejpovolanější člověk a samozřejmě i vaše osobní ANBU jednotka, a..." najednou si povzdychl a odmlčel se.

"Hokage - sama, pokud máte strach že bychom mohly napadnout Konohu, tak to vám nemusí dělat starosti. Je to náš domov," usmála se Ayame hřejivě.

"To jsem rád," přikývl, "máte volno, žádná mise už nebude, teď ale jedna smutná zpráva. Koncem týdne se bude konat Charlleeho pohřeb, tak ať to víte, za všechno se vám omlouvám," řekl starostlivě.

"To je v pořádku a děkujeme," uklonila se mu děvčata a odešla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama