Kapitola 58. - Poslední rozloučení

10. srpna 2015 v 14:59 | Denisa Kwapulińská, Etsuko a Argo |  Naruto: Charllee team

A je to tady. Den D, den na který se nikdo moc netěšil, děvčata obzvlášť, Konoha se rozloučí s další obrovskou legendou...


Kakashi opět nervózně korzoval po pokoji a čekal až za ním Argo příjde zkontrolovat Rexe.

,,Co jí mám říct? Co jí mám sakra říct?" opakoval si stále dokola a div do podlahy nevyšlapal důlek. Její bratr zmizel krátce po tom co ho naposledy navštívila a on netušil jak na to bude reagovat. Bude se na něj zlobit, že ho nezastavil? Co když mu už nikdy nebude důvěřovat? Měl chuť mlátit hlavou o zeď. Pak se ozvalo zaklepání. Hatake sebou cukl, přihrnul se ke dveřím a trhl s nimi tak silně div je nevytrhl z pantů.

,,Argo?" řekl a zatvářil se provinile.

,,Co je?" pronesla nechápavě.

,,J-já... on, on, tvůj bratr..." začal koktat. Argo jen nadzvedla obočí. ,,Chci říct, tvůj bratr odešel," vydechl nakonec. Bělovláska se ještě chvíli tvářila nechápavě ale pak posmutněla.

,,Aha," hlesla jen a vešla dovnitř, zamířila přímo do jeho kuchyně, kde si nalila čerstvé kafe.

,,Chtěl jsem mu v tom zabránit, ale on prostě..." vzdychl Kakashi a pohlédl na ni.

,,To nic," řekla, ,,když se k něčemu odhodlá, nikdo mu v tom nezabrání. Ani já, natožpak ty," mračila se do hrnku.

,,Tím chceš říct co?" sedl si naproti ní a nenuceně ji pozoroval.

,,Dík za kafe," zvedla se po chvíli ticha a mírně se na něj usmála. Kakashi zkoprněl a cítil jak rudne, ještě nikdy se na něj takhle neusmála. Téměř ani nezaregistroval že odešla.

,,Jasně, není zač," řekl jako v mrákotách a vytáhl dárek od Rexe, dlouze si ho prohlížel a přemýšlel.

….......................

Byla půlnoc. ANBU, hlídající bývalý Charlleeho tým, seděli v hloučku na jedné ze střech odkud měli skvělý výhled na byt Divokého tria. Tentokrát z nich nikdo kupodivu nespal. Děvčata se celý den chovala velice podivně, nervozita z nich jen čišela a byly více agresivní. Takové chování se jim příliš nepodobalo a proto raději bděli kdyby se náhodou něco stalo.

Znenadání se otevřelo okno a z něj vyskočily všechny tři dívky, dopadly bezpečně na ulici pod oknem (mimo kontejner) a prchaly směrem k Zakázanému lesu.

"Kam to běží?" vyjekl Hashi.

"Nejspíš bychom to měli zjistit. Za nimi!" rozkázal velitel, celá skupina se zvedla jako jeden muž.

"Samozřejmě! Míří do Lesa smrti!" křikl Izano, když poznal směr.

"Sakra, snad nemají v úmyslu pláchnout? To přece nesmí!" zpanikařil další člen.

"To nesmí…" vyslal velitel dávku chakry do nohou a zrychlil. Ostatní ho okamžitě napodobili. Nesmí přece dovolit aby se z nich stali nukenini, hledaní ninjové! Ač by to ANBU nikdy neměli dělat, velice si děvčata oblíbili, a i když to s němi někdy bylo těžké, vždy u nich našly pomocnou ruku (Etsuko: Naposledy při zbavení se Mishiho a ukecání rady).

"Holky!!!" zařval na ně v hrůze, když se dostali na paseku s jejich oblíbeným stromem, kde se k jejich překvapení zastavily. ,,Kam jdete? Víte, že z Konohy nesmíte odejít! Staly by jste se Nukeniny a to bychom opravdu nebyli rádi!" promluvil trochu vyčítavým hlasem, ale ani jedna z nich na to nereagovala. Nabyli dojmu, že jsou možná opět pod vlivem nějakého jutsu, ale Ayame a Arwen náhle a nečekaně objaly Argo.

"Buď na sebe opatrná," šeptla Ayame se slzami v očích.

"Budu," slíbila bělovláska a přehodila si přes rameno vak, který ji Arwen až doposud přidržovala.

"Počkejte, kam chceš jít?" zarazil je velitel. Ale Argo se jen trochu smutněji usmála a vypařila se. Ayame ani Arwen se ji nepokusily zarazit, jen hleděly na její záda pomalu mizící v temnotě lesa.

"Veliteli Speciálních taktických jednotek," oslovila ho Ayame a použila při tom celý jeho titul, což celou skupinu značně udivilo jelikož jej tak nikdy neoslovovaly.

"Argo se vrací domů do své země," pokračovala Arwen.

"Cože?" vyjekli.

"Argo odešla, a až skončí pohřeb tak my také, takže to bude konec vaší služby," vysvětlila.

"Jak to? To přece nejde!" vyhrkl něchápavě a zmateně.

"Obě máme neodkladné záležitosti které si musíme vyřešit, a nejlépe bude když se v Konoze neukážeme dokud se přes ni nepřelije vlna nelibostí vůdči nám," přidala se Ayame.

"To není moudré," zakroutil energicky hlavou. ,,Co kdyby jste se přidaly k některé nepřátelské vesnici nebo nedej bože k Akatsuki? Šli by po vás veškeré speciální jednotky, tedy i my," vydechl a bylo nad slunce jasné, že takováto situace by se mu absolutně nezamlouvala a hodně se mu příčila, nicméně by to neznamenalo, že by zanevřel na své povinnosti. Horší na tom však bylo, že každý kdo by se jim postavil by to měl setsakra těžké, ať už by se jednalo o jednu vesnici, nebo rovnou všechny.

"To nehrozí," zarazila proud jeho myšlenek. "Nikdy bychom nenapadly náš domov a domov Charlleeho-senseie."

,,A jste si tím naprosto jisté? Co kdyby nastaly nějaké nové okolnosti?" otázal se.

,,Veliteli, měl byste za ta léta moc dobře vědět jak silné pouto nás k Charlleemu pojí, a žádná, jakákoliv, okolnost by na tom nic nezměnila," zdůraznila Arwen.

Muž, který této jednotce velel, který měl možnost sledovat co všechno se stalo, jakou mocí vládly a čemu se zamezilo, stále mírně pochyboval, ale... Ano, bylo tu to malé ale. Charllee obětoval svůj život a to nejen kvůli svým svěřenkyním, ale i kvůli Konoze a dalším lidem, vesnicím, zemím. Kdyby děvčata zničila Konohu, zmařila by práci svého sensei a jeho smrt by pak byla zbytečná. Nejspíš opravdu nehrozí, že by se něčeho takového dopustily.

,,Můžu se zeptat co tedy hodláte dělat?" zeptal se nakonec.

,,Já bych si ráda promluvila s jedním dávným přítelem z dětství," pokrčila Ayame rameny.

"A já najdu toho, kdo nám zničil budoucnost," zamračila se Arwen děsivě.

"Jak ho chceš najít?" zajímal se, až moc dobře věděl koho tím má na mysli.

"Já sama ho nenajdu, ale můj démon ano."

"Neměli bychom to říct Hokagemu - sama?" nadhodil Hashi jen tak mimochodem.

"Nechte to prosím až na dobu kdy opustíme vesnici," pohlédla na něj Arwen zvláštním pohledem.

"Vrátíte se?" vzlykl mladík, a i ostatní měli na krajíčku. Vidina odchodu těch se kterými strávili deset let, se kterými trénovali, bojovali a honili je křížem krážem po celé Ohnivé zemi, byla bezútěšně smutná.

"Vrátíme se všechny tři," slíbila jim Ayame s nádechem melancholie.

"Tady budete mít dveře vždy dokořán," usmál se velitel smutně, a v duchu si začal nadávat, že o jejich loajalitě vlastně kdy pochyboval.

"Měli bychom se vrátit, mám pocit, že náš zběsilý běh skrz Konohu nezůstal úplně nezpozorován," vzpomněl si zástupce velitele, a tak se celá skupina pomalu vydala zpět.


DRUHÝ DEN
Když se Ayame a Arwen vzbudily, sluneční kotouč už dávno visel na obzoru. Venku bylo jasno a příjemně, což se jim pranic nelíbilo. Byly by radši kdyby bouřilo a lilo jak z konve aby se v záplavě kapek skryly slzy, které sem tam každé ukáply když se oblékaly do smutečních šatů. Na Arweniném nočním stolku ležela naprasklá a ošoupaná páska. Kromě vzpomínek, páru fotek a znalostí, které jim sensei vštěpoval do paměti, to bylo to jediné co jim po Charlleem zbylo. Arwen se zastavila a chvíli na ni zírala.

"Arwen? Arwen!" volala jí Ayame z chodby. "Pojď už musíme jít!" pobízela ji chvatně. Jinnchuriki Černého dlouhosrstého vlka si dlouze povzdechla, vzala ochrannou čelenku a odešla za svou společnicí. Obě se pomalým krokem vydaly k sídlu hokageho. Když vyšly z poslední, úzké, boční uličky, spatřily jak se kolem hlavní budovy začínají shlukovat obyvatelé vesnice. Byla jich neuvěřitelná spousta.

Charllee musel být docela oblíbený, pomyslela si Arwen poněkud překvapeně.

"Říkala si něco?" zeptala se jí Ayame.

"Co? Ne, já... jen jsem si říkala, že Charllee musel být oblíbený," řekla nahlas.

"Jo, to asi byl," souhlasila, pak znovu vykročily. Jak se blížily, lidí stále přibývalo, ale jen co je zaregistrovali, rozestoupili se a uvolnili jim cestu aby mohly bez potíží projít. Na konci stály ve dveřích budovy dvě postavy. Obě je na dálku poznaly, byl to Sarutobi, třetí hokage Vesnice ukryté v listí a vedle něj Hatake, sharingan, Kakashi. Oba se usmívali.

"Ahojky," pozdravil je Kakashi.

,,Hokage - sama, Kakashi - sensei," kývly jim na pozdrav a zarputile hleděly do země. Hiruzen jim položil ruce na ramena, čímž je donutil vzhlédnout.

"Ayame, Arwen, to bude dobré," usmál se na ně povzbudivě, "jste pod ochranou samotného hokage a nikdo z Konohy vám neublíží."

Zdá se, že dopis z Písečné zafungoval, pomyslely si. ,,Děkujeme," řekly nahlas a oplatily jim úsměvy.

"No já půjdu nahoru. Nemusíte spěchat, obřad nezačne dokud tam nebudete," objasnil jim Sarutobi.

"Nemějte obavy, přijdeme včas," slíbil Kakashi. Hokage přikývl a zmizel v temné chodbě. Trojice osaměla.

"Ty umíš chodit včas?" ulítlo Ayame rychleji než namydlený blesk.

"Ale vždyť já chodím včas," bránil se.

"To jo, se sedmihodinovým zpožděním, ale hlavně že přijdeš včas," rýpla si do něj Arwen.

"Náhodou jednou jsem přišel," připomněl jim.

"Jo ale to bylo proto, že jsme ti pohrozily že ti zlikvidujeme studenty, jinak bychom tam tvrdly ještě dneska," odfrkla si Ayame.

"Stejně mě zajímá jestli tam přišel včas kvůli svému týmu nebo kvůli Argo," zamyslela se Arwen. Kakashi při zmínce o majitelce Bílé kočky zrudl až za ušima.

"Tak je mi to jasné," usmála se a Ayame se rozchichotala. Kakashi se k nim přidal, sice to byl vtip na jeho účet, ale byl rád, že holky alespoň na chvilinku zapomněly na důvod dnešního setkání.

,,Tak pojďte," popohnal je a ač nechtěly, vydali na střechu. Už byli v posledním patře. Avšak před nimi, těsně u posledních dveří, k jejích smůle stála osoba o které si myslely, že se jí nadobro, a když né to tak alespoň na hodně dlouho, zbavily. Jejich Ex - sensei na to nejspíš měl jiný názor.

"Jak to, že jste na mě nepočkaly doma až si vás vyzvednu?!" zahřímal Mishi Mishi nabroušeně, a vůbec vypadal, že je v neobyčejně špatné náladě.

,,My nepočítaly s tím, že tě pustí," ucedila Arwen a chtěla kolem něj projít on jí však zastoupil cestu.

,,Nebuď drzá," zpražil ji.

,,Neprohlašujete pořád, že se nás zbavíte? Tak proč to tedy sakra pořád opakujete a nic neděláte?" zavrčela nebezpečně. Kakashi i Ayame kmitali očima z jednoho na druhého a nevěděli jak zasáhnout, ani jeden z nich nechtěl situaci ještě víc zhoršit, obzvlášť v den Charlleeho pohřbu.

,,Mishi, nemohl by jsi brát v úvahu co je dneska za den a dát jim proboha pokoj?" osmělil se nakonec Hatake, protože měl pocit, že to vzájemné vraždění se pohledy a vrčení nikdy neskončí.

,,Jsem jejich sensei, tak..." náhle se zarazil. Jedna... dvě... ,,Kde je ta třetí?" vydechl a rozhlížel se jako kdyby počítal s tím že se Argo někde schovává.

,,Jáká třetí?" kontrovala Ayame.

,,Byly jste tři a teď jste dvě! Tak kde je?" supěl.

,,Ale my jsme tři. Jedna, dvě, tři," ukázala postupně na sebe, Kakashiho a Arwen, která se začínala uklidňovat.

,,Kakashi je chlap," nenechal se Mishi vykolejit.

,,Fakt? Tak to promiň," uchechtla se, ,,ale vždyť támhle přichází třetí!" ukázala do postranní chodby, ze které se nesly zvuky něčích kroků. Z ní se zcela nečekaně vyloupl Maito Gai se svým blýskavým leč o něco smutnějším úsměvem. Arwen i Kakashi vyprskli smíchy.

,,Ty!" zachrčel Mishi a jeho obličej dostal neobvykle rudý nádech, jestli to bylo zlostí nebo ponížením či dokonce obojím se nedalo s přesností určit. ,,Počítejte, že si to s vámi vyřídím," sykl a odkvačil nahoru.

,,Děje se něco?" zaujalo Gaie, když se kolem něj prořítil rudovlasý shinobi.

,,Ne, vůbec nic," zakroutila Arwen hlavou. ,,Myslím, že už bychom měli jít, určitě čekají jen na nás," kývla hlavou směrem vzhůru.

,,Můžu tě doprovodit?" nabídl se Gai nečekaně.

,,Díky," přikývla a zavěsila se do něj. V tuhle chvíli brala kohokoliv, hlavně když to odradí toho nesnesitelného idiota Mishiho.

,,Ayame?" pohlédl na ni Hatake a nabídl ji rámě.

,,No proč ne," usmála se a přijala nabízenou ruku. ,,Argo o tom říkat nemusíme," dodala. Oba páry vystoupaly až nahoru, skrz dveře na otevřené prostranství střechy, tam zaujali svá místa v první řadě mezi lidmi které Charllee velmi dobře znal a tudíž měli jakési výsadní právo tady nahoře být. Mishi je zlostně pozoroval z místa u vchodu opřen o zeď, kde se snažil pochopit jak je možné, že je Arwen v tak těsné blízkosti člověka o kterém všude rozhlašují, že ho nesnášejí.

Celkově to místo bylo to velice neobvyklé pro takovýto obřad, nicméně Charlleeho tělo se nenašlo a hřbitov zdaleka neskýtal tak velký prostor jako prostranství před budovou hokageho, kde se shromáždili zbylí vesničané a další ninjové. Díky velké obrazovce mohli sledovat to co se děje na vrcholku budovy. Když se vše utišilo začalo poslední rozloučení s Charlleem Kowalskim.

,,Vážení," začal hokage, který stál na malém stupínku před řadou ostatních, přičemž vedle něj byla na stoličce Charlleeho fotka s černou stuhou, ,,sešli jsme se zde, abychom se rozloučili s jedním z nejlepších a nejpracovitějších shinobi naší vesnice. S mužem, pro kterého byli zdější obyvatelé důležitější než jeho vlastní život, který neváhal obětovat, a jehož památka nám bude připomínat, že stále existují ti kteří nezdolně bojují proti zlu. Charllee neměl žádné příbuzné ani žádnou rodinu, nicméně po sobě zanechal tři vynikající studentky, o které se staral tak jako by do jeho rodiny patřily a které s ním pojilo velmi silné pouto. Rovněž měl velmi mnoho dobrých přátel a kolegů," udělal krátkou pomlku. ,,Vesnice přišla o laskavého, chápavého a nadějného shinobiho, jehož budeme v našich srdcích postrádat," zakončil, pak sestoupil a jeho místo vystřídal Kakashi.

,,Eh," začal trochu nervózně, ,,nevím jak bych... víte, vy kteří jste Charlleeho znali víte jaký to byl člověk. Měl své chyby a své přednosti, jako kluk to byl děsný sígr a autority ho moc nevzrušovaly, ale i když měl těžký život, měl svůj sen, kterého se držel. Vždycky chtěl dělat něco pro vesnici, ale to čím se vlastně nakonec stal, to jakým byl, to jak jsme ho všichni znali zapříčilo setkání s jeho studentkami. To z něj udělalo ještě úžasnějšího člověka, takového který neváhal ztratit svůj život," jeho hlas mírně zakolísal. ,,Vím, že na něj nikdy nezapomeneme," dodal nakonec a vrátil se zpět na své místo. Po něm mělo proslov pár dalších Charlleeho kolegů joninů. Asuma který rovněž zavzpomínal na zážitky z klukovských let i Kurenai. Gai který vyzdvihl jeho pracovitost a pevnou vůli a tak podobně. Nakonec před všechny předstoupila Ayame. Oči se jí třpytily slzami a chvíli musela sbírat odvahu aby promluvila.

,,Charllee pro nás znamenal mnoho," řekla rozechvěle. ,,když jsme se objevily nedaleko Konohy ujal se nás aniž bychom tušily co jsme zač. Učil nás a trénoval abychom mohly chránit jeho milovanou vesnici. Byl pro nás přítelem, otcem i bratrem a v každé těžké chvíli stál při nás. Díky němu jsme nepropadly temnotě a mohly jsme žít šťastný život. Byl pro nás nedílnou součástí života, nedokázaly jsme si ani nechtěly představit jak by svět vypadal bez něj. Zanechal v našich srdcích velké prázdné místo. Charllee... chybíš nám," vydechla, sestoupila a když se vrátila na své místo nechala se obejmout Kakashim.

Sarutobi ostatním jemně pokynul aby začali před Charlleeho pomíček s fotkou klást bílé kamélie. Prvně se tak měli prostřídat všichni na střeše a nakonec měli udělat uličku pro další lidi z vesnice, kteří také mohli přispět nějakou květinou a popřát jim upřímnout soustrat. Jakmile se dostala řada na Arwen, zastavila se před senseiovou fotkou, na které se usmíval, a dlouze se na ni dívala.

"Já…," promluvila znenadání a otočila se, všichni zpozorněli, "jsem jinchuuriki Nibi no Kuroi Ookami, černého dvouocasého, v některých krajinách dlouhosrstého černého vlka, legendárního démona ze Západu…" celé shromáždění zatajilo dech. O tom, že nějaké démony mají vědělo, ale o jaké se přesně jedná jim nebylo známo. "Ayame, je majitelkou Ichibi no Shiroi Ookami, jednoocasého bílého vlka, Legendy z Východu," někteří z lidí utrpěli těžký šok, "a Argo je majitelkou Shiroi Neko, bílé kočky, Legendárního démona Mrtvé země," udělala krátkou pauzu aby si to mohli všichni přebrat a trochu se s tím vyrovnat. ,,Černý a Bílý vlk se měli stát zkázami všech shinobi vesnic. Orochimarův bratr, TJJMV, chtěl s jejich pomocí zničit všechny národy a nastolit teror. Tento plán se ale mu nepodařilo uskutečnit," stiskla pevně Charlleeho ochrannou čelenku, kterou stále držela v ruce. ,,Vím jak se na nás díváte. Jsme pro vás jen monstra, protože ještě stále máte v paměti Kyuubiho. Proto jsme pro bezpečí vesnice a jejich občanů Konohu zapečetili, je to nejmocnější ochrana které jsme byly na přání Charlleeho - sensei s pomocí prapůvodních démonů schopné. Chtěl aby se už nikdy neopakovalo to co se stalo při útoku Kyuubiho. Pokud budeme moci nazývat Konohu našim domovem, pečeť démonů vytrvá. Nepřestaneme ji chránit našimi životy, tak jak jsme to dělaly doteď," pokračovala. ,,Charllee - sensei nás vychoval, dal nám domov, lásku, ochranu a toto bylo to nejmenší co jsme pro něj mohly na oplátku udělat… Opravdu moc nám chybí," stekly ji slzy po tvářích, pak sklopila hlavu a vrátila se k Ayame, která ji objala. Chvíli se obě navzájem utěšovaly.

Jakmile se shromáždění utišilo po jejím prohlášení, předávání květin se opět rozjelo dokud nepoložili bílou lilii i poslední účastníci. Hokage se to právě chystal rozpustit, když někdo Kakashimu zlehka poklepal na rameno.

,,Kdo umřel?" zeptala se daná osoba tiše.

"Charllee," odvětil aniž by se namáhal otáčet.

"A který?" nedal cizinec pokoj.

Proboha, co je to za debila? pomyslel si Hatake a chvatně se otočil, vzápětí však strnul. Vyjeveně zíral na osobu v kápi před sebou neschopen jediného slova.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Káťa Káťa | 10. srpna 2015 v 15:43 | Reagovat

Páni, přečetla jsem to za chvíli! A líbilo se mi to! Jsem fakt ráda, že pokračuješ a že přibyla zbrusu nová kapitola! Doufám, že brzo bude další protože ten závěr . . . pořádný napínák! Jsem fakt napjatá/zvídavá, kdo je ten záhadný chlápek v kápi a co z toho bude!

2 Denisa Kwapulińská Denisa Kwapulińská | 10. srpna 2015 v 18:21 | Reagovat

[1]: Další kapitola je napsaná, jen dodělávám poslední úpravy a je na co se těšit =)

3 Lousie Lousie | 11. srpna 2015 v 23:06 | Reagovat

*-*
kto?
kto je to?

som strašne zvedavá

neznášam takéto ukončenie kapitoly
asi pôjdem niekoho obetovať Jashinovi aby to bola tá osoba v ktorú dúfam

:3

bojím sa sklamania

aj keď to určite aj tak bude ďalšia úžasná kapitola

:/ *-*
:3 XDD

4 Denisa Kwapulińská Denisa Kwapulińská | 14. srpna 2015 v 7:42 | Reagovat

[3]: Neprozradíme, to je tajemství, ale příští týden by to mělo vyjít =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama