Říjen 2015

Library of Souls

29. října 2015 v 13:18 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Český název: Knihovna duší??
Původní název:
Autor: Ransom Riggs
Překladatel:
Série: Miss Peregrine's Home for Peculiar Children, 3/3
Počet stránek: 280
Datum vydání: 2015 v U.S.A.
Nakladatelství: Quirl Books
Typ: e-book
Žánr: fantasy, mysteriózni, hororové, historické, dobrodružné, young-adult


Opět začínáme tam kde jsme skončili. Wigtům se podařilo zajmout nejen slečnu Peregrinovou a další ymbryne, ale i celou Jakobovu skupinku, takže je na něm a na Emmě aby je společně zachránili, což samozřejmě nebude jednoduché. Coul totiž touží získat vzácné a mocné duše z Knihovny duší a je ochotný pro to udělat naprosto cokoliv.

Po stylové stránce se série určitě zlepšuje, na druhou stranu se mi zdá, že autor dost pokulhává ve vykreslení světa, patřičné atmosféry, v prohloubení charakterů postav a všeobecně aby to všechno dohromady působilo dostatečně kompaktně.

Značnou část knihy nás provází dvojice Jakob a Emma a to byl můj zásadní problém. V první knize se spíš oťukávali,ve druhé se to ztratilo v interakci s ostatními, jenže tady mají konečně volné ruce a to prostě bylo hotové utrpení. Tenhle pár mi nesedl už od začátku, jenže dosud to bylo tak nějak snesitelné jelikož na to nezbývalo zas až tak moc času. To se bohužel netýká Library of Souls. Autorovi se skvěle podařilo mi oba hlavní protagonisty natolik znechutit, že jsem si vyloženě přála aby byl konec. Už jsem to jednou psala, ale Riggs romantiku prostě absolutně nezvládá, bylo to jako kdybych sledovala herce kteří mají naučené repliky, ale styl jejich podání je jako kdyby to odehrály dvě voskové figuríny, naprosto bez citů a jakékoliv chemie. Jakob se prostě musel za každou cenu naskriptovaně strachovat o Emmu a ona zase o něj a to neustále dokola, přičemž nám pořád museli pateticky připomínat, že se navzájem milují (Emmo uteč! Nene, Jakobe samotného tě tu přece nenechám, uteč ty... To přece nemůžu, proboha Emmo! Ach proboha Jakobe!! Miluju tě! Já tebe taky!!). Pane Ransome řekl vám někdo někdy že činy vydají za tisíce slov? A co víc, možná bych tenhle rádoby romantický exces zvládala, kdyby mě oba neiritovali svými naprosto hloupými rozhodnutími, kdy prostě a jednoduše, jako vždy, nerespektují rady které jim kdokoliv dává, i když jsou zcela logické a na místě, a hlavně tohle nerespektování je vždycky dostane do maléru. To prostě nemohl autor myslet vážně. Jasně, postavy musí dělat chyby, jinak by to nebylo reálné, ale prosím jsou chyby a chyby, když vám někdo starší a znalý místa řekne, nechoďte nikam je to tu sakra nebezpečné a vy se just seberete a jdete za první podezřelou postavou kterou postkáte, tak to jako prosím pardon, ale tohle prostě a jednoduše neberu (obzvlášť potom kdy hlavní postavy každého podezírají, takže to vyzní jako tupost největší). Vážně jsem si strašně přála aby byla celá skupinka pohromadě, a to je další věc která mi vadila.
Na začátku tu máme strašnou spoustu postav s různými schopnosti a tudiž skvělým potenciálem ale bum, záhy je většina odklizena někam do ústraní abychom se museli týrat ústřední dvojicí, přičemž se jejich schopnosti pořád využívají tak nějak kostrbatě. A musím zmiňovat Jakoba z kterého se stal permanentní zachránce dne na kterého všichni, ano opravdu všichni, spoléhají i když sami mají své vlastní schopnosti a prakticky si bez něho nedokážou ani sami uprdnout? Ani to, že jeho schopnost nabyla zázračné důležitosti prakticky z ničeho a že o ní nikdy nebyla žádná zmínka předtím? Vážně, to si podivní za ty roky nesepisovali charakteristiky daných schopností, už jen proto, že tu schopnost měl jeho děda a určitě i x osob předtím?

Děj, ach děj. Záchrana podivných před zlem zvaným Coul (teda wighti a hollowgasti), který chce ovládnout svět. Jak nečekané. Musím se zmiňovat o tom, že Coul je ubohý záporák a jeho bratr se ukázal být ještě ubožejší charakter (ale prosím tě, přidat se na stranu záporáků jen proto že tě sestra urazila? hloupější už to snad ani být nemůže... ok může, nakonec si to rozmyslel a rozhodl se bratra sejmout)? Problém je samozřejmě v tom, že se tenhle příběh jen hemží příběhovými dírami, pardon kaňony a pořádně velkými.
Nikdy vlastně nebylo prozrazeno co jsou podivní zač nebo odkud se vzali. Ano, byla bych schopná to tolerovat kdyby byla například nadnesena nějaká teorie a nebo kdyby to bylo napsáno natolik dobře, že by mi to nevadilo, jenže bohužel nebylo. Existuje tolik fantastických světů s lidmi se zvláštními schopnosti nebo co používají magii a není vysvětleno odkud se to vzalo, jenže vy to prostě berete jako fakt, jako součást daného světa a všechno tak prostě funguje, takže na co se plácat v původu daných schopností? Tady sice je ona záhadná Knihovna duší, ale otázkou zůstává: kdo ji vybudoval? A proč a jak a kdo jsou oni knihovníci? Nemá to žádný reálný podklad, co se série týče, protože v předchozích dílech nebyla o Knihovně pražádná zmínka. Ono totiž aby vám vámi vymyšlený svět fungoval musí v něm věci navazovat a souviset a je jedno jestli zpočátku dávají nebo nedávají smysl, ale není to nádhera když nějaká nepatrná zmínak na začátku náhle nabere nečekané důležitosti? Toho se ale v téhle sérii nedočkáme, protože autor svůj svět nedokázal správně poslepovat. Po pravdě, to dost často působí jako puzzle, jehož dílky někdo násilně sestavil tak jak se mu hodily aniž by na své místo pasovaly. A to je smutné, protože to působí hodně ale opravdu hodně nedodělaným a prázdným dojmem.

Na druhou stranu musím uznat, že autor má zajímavé nápady, ale neumí s nimi tak úplně dobře pracovat. Devil's Acre byla například nejlepší část knihy a klidně by mi nevadilo kdyby v něm hrdinové zažili o něco delší dobrodružství. Sharon byl sympaťák a Panloopticon rozhodně nabízel spoustu neotřelých loopu k objevení, ale to je asi tak vše.

Pár postřehů a dojmů v několika krátkých (dobře, ne zas až tak krátkých) bodech:
- nulová napínavost + je mi prakticky ukradené co se s postavami stane
- propočítané zdržování, snaží se někoho zachránit ale do toho se objeví hollow a wighti, takže nastane boj, místo toho aby jednoduše utekli
- mám skupinu postav, proto takticky využívám jen dvě
- jak je to s těmi limity? asi jakou má autor náladu očividně
- vyvraždění zoo paní Wrenové a smrt Fiony zmíněna jen tak mimochodem (jo a věděli jste že wighti zaútočili na tu zoo a zabili toho a toho a že Fiona spadla z útesu? Nee, bože, ale určitě přežila, že.. o čem jsme to mluvili?)... Aha takže proto Fiona odklizena ze scény její schopnost byla asi moc overpowered tak se ji nějak zbavit musel, no a co, že jsme na ni prakticky zapoměli a hrdinové taky, takže nám bylo úplně jedno co s ní je
- poté co se děj nehorázně zdržel záchranou Sergeje před wighty ho Jakob s Emmou nakonec wightům předhodili, počkat cože? takže oni se tak strašně moc snažili aby ho zachránili a pak jen: no víš co, jsi zraněnej, zdržoval by jsi nás, máš pravdu, takže tě tu necháme, však ty to nějak přežiješ, čau...
- vysklení okna je rozhodně naprosto taktický a inteligentní způsob jak se k někomu vkrást, nikdo ten hluk určitě nezaregistruje, vůbec...
- místo toho aby Coul využil situace když Jakob spadl do jámy s Hollowy, prostě se rozhodl několik hodin počkat až se probere a ovládne je
- Jakob se nějakým záhadným způsobem za těch pár hodin napojil na mozkové vlny hollowů a je tak schopný je ovládat jako loutky a vůbec tak nějak nechápu jak je možné že tahle schopnost existuje když přdtím žádní hollow neexistovali (a ten směšný pokus o vysvětlení v knize opravdu neberu)
- nejen romantika ale i se souboji má autor problém, jsou velmi chaotické
- proč se vlastně ymbryne rozhodly pro loopovaní? není to logické, nebylo by místo toho chytřejší se hollowům na začátku postavit a smazat je z povrchu zemského když byl jejich počet tak omezen? protože hollow nebyli tak chytří a jednali jen na základě instinktů, ale zatímco si ymbryn hřály zadky v loopech hollow se vyvinuli ve wighty, tedy vyspělou formu schopnou inteligentního myšlení a hrozba tak narostla do obrovských rozměrů, nemluvě o tom, že byli zabíjeni nevinní lidé, to mi hlava nebere, vlastně si pod sebou podřezávaly větev (a s těmi kecy o bezpečí na mě nechoďte, je to jen další příklad sobeckosti kdy je nikdo jiný než ony samy nezajímal)
- wighti se vůbec nebrání zabíjení hollowů když je proti nim Jakob posílá, což je divné, vůbec je to nepřekvapí, vůbec se nesnaží na to jít jinak třeba je chytit a počkat až se Jakob dostane z dosahu, nějak ho od nich odříznout, protože hollow jsou přece něco jako méně vivinunější wighti, takže tím že je zabíjejí vlastně sami sebe hubí...
- typický problém, horda malých děcek proti ozbrojeným vojákům, ale nějakým zázrakem se ani jeden z těch vojáků, opakuju vojáků, netrefí, asi zanedbávali hodiny střelby...
- klaďasové vyhrávají, ale jak už to bývá, někdo se prostě musí nechat hloupě chytit a stát se rukojmím, protože jak jinak by se záporák dostal ke svému cíli
- hahaha, ten závěrečný souboj s Coulem nemyslíš vážně, že ne Ransome, že ne? tak dlouho jsem se fakt nenasmála, taková pitomot XD XD
- no ne, ymbryne jsou zničehonic schopné mazat vzpomínky, protože mazání vzpomínek ex machina! může i mě někdo vymazat vzpomínku na tuhle sérii?
- no jasně a protože tu byl problém se stárnutím (tedy když se z loopu přemístíte do jiné novější doby věk vás dožene a to je dost nepčíjemné), Abatonský loop tenhle vedlejší efekt nějakým způsobem (další deus ex machina, podívejme se) vyrušil, takže Emma a Jakob forever (ble)
- to závěrečné střetnutí s Jakobovými rodiči bylo, tím chci říct, proč musel autor z jeho rodičů udělat takové trotly? jeho otce jsem měla ráda, ale pak si příjde Jakob oni o něm prohlašují že je blázen a bere drogy, nevěří mu, nemají zájem na tom něco detailněji prozkoumat, jako že si on sám posílal dopisy? a co třeba kdyby prvně zjistili jestli ty jejich náhlé conclusion jsou pravdivé? a prostě, to je hrůza jak autor s jeho rodiči naložil, to měl nějaké rodinné trauma nebo co? Ten konec se mi prostě vůbec nelíbil a upřímně, jeho rodiče lituju, tak špatnou práci s postavami si vážně za tu celou starost kdy jim jejich jediný syn zmizel a neřekl ani slovo! fakt nezasloužili, museli šílet strachy!

Závěrem. Tenhle díl úspěšně celou sérii zazdil, obzvlášť když jsem se rozmýšlela dát ji po trochu lepší dvojce malou šanci. Bravo! Hloupější, nedodělanější, zmatenejší sérii jsem asi nečetla. A přitom to mohlo být fajn...

Hodnocení: 5/10
Hodnocení obálky: 4/5

Yasunari Takahashi - Charle no Kokuhaku (Fairy Tail OST)

26. října 2015 v 16:39 | Denisa Kwapulińská |  Hudba/O.S.T. = vše co mě inspiruje
Oh, úplně jako bych se ocitla v nějaké pohádkové zemi, Takashi prostě sakra umí! Je to já nevím tak nádherně peaceful...


Holow City

22. října 2015 v 11:15 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Český název: Podivné město
Původní název:
Autor: Ransom Riggs
Překladatel:
Série: Miss Peregrine's Home for Peculiar Children, 2/3
Počet stránek: 386
Datum vydání: 2014 v U.S.A.
Nakladatelství: Quirk Books
Typ: e-book
Žánr: fantasy, mysteriózni, hororové, historické, dobrodružné, young-adult


V minulém díle se Jakobovi a jeho podivným přátelům podařilo porazit wighty a zachránit slečnu Peregrinovou, ta ale bohužel zůstala uvězněná ve své ptačí podobě a tak společně budou muset najít způsob jak ji přeměnit zpátky. Nejen, že budou muset čelit hollowům a dalším wightům, jejich putování také bude hrou o čas, protože pokud se jim nepodaří najít další ymbryne, která dokáže slečnu Peregrinovou přeměnit zpět, zůstane jejich ochránkyně ptákem navěky.

Od prvního dílu se autorův styl rozhodně zlepšil a prošel nějakým tím vývojem. Masivní popisování se zredukovalo na snesitelnou míru, všechno je mnohem svižnější a dostalo se většího prostoru pro ostatní podivné děti, objevuje se spousta originálních nápadů, které mě opravdu bavily. Bohužel negativa stále převládají nad těmi dobrými a zajímavými věcmi.

Postavy, s postavami je to pořád docela na štíru. Řekněme, že jediný koho jsem si ze skupinky podivných dětí vyloženě oblíbila je Bronwyn u které nepříliš velká rozvinutost charakteru vzhledem k její jednoduchosti vlastně ani moc nevadí, a pak je tu taky její příjemná povaha. Ostatní si u mě postupně zadělali na spoustu velkých, opravdu velkých vroubků. Zaprvé se většina z nich pořád nechová ani jako děti ani jako dospělí, takže vlastně nevíte jako co je máte brát, což je strašně zmatené a jednoduše to prostě nefunguje. Zadruhé mi hrozně vadila jejich oprsklost a nebetyčná sobeckost. To mám jako sympatizovat a litovat bandu dětí, které je naprosto ukradené, že někdo mimo jejich skupinu může například díky jejich naprosto hloupému ignorantskému chování umřít? Že někteří z nich v klidu a pohodě uvažují nad tím ubližovat zcela nevinným lidem? Ne, tohle prostě ne, proto taky vzdejme hold Sam, která jim to byla schopna z plných plic říct. A raději se nebudu moc pitvat v tom jak idiotsky, hloupě a nelogicky se mnohdy chovají. Jak málo využívají svých schopností a když už, tak ve chvíli kdy je jim to stejně dávno na houby (používejte trochu zdravého rozumu děcka!). Pak je tu samosebou Jakob, jehož chování je taky na teenagera dost zkostnatělé a jeho schopnost prodělává neuvěřitelné změny. Z totálního nic na uber super hollow radar. Ha ha... A to jeho fňukání nad tím jestli se rozhodl dobře když opustil rodiče mi časem začalo dost lézt na nervy (tak to sakra nedělej když toho pak lituješ!). Mimochodem jeho vztah mezi Emmou je čím dál tím víc nereálnější a hrozně vynucený, romantiku autor opravdu nezvládá.

Dějově... Z bodu A do bodu B do bodu C do bodu D a mezitím se snaží najít řešení jak vrátit slečnu Peregrinovou do lidské podoby a musí se vypořádat s hrozbou kterou představují wighti. Jinak ale dost nesouvislé, některé části které byly do příběhu zahrnuty nedávají mco smysl, nebo jsou až moc účelné (šli tam a tam protože to, potkali toho a toho protože tamto). Na druhou stranu je tu alespoň zdostatek nápadů (příběh o obrovi a podivných zvířatech byl rozhodně k zamyšlení), dobrodružný prvek byl zvládnut na jedničku a místy mě to jejich cestování vlastně bavilo. Mám ráda když se mění prostředí, když každou chvíli narážíte na něco jiného a nebo potkáváte nové postavy, nicméně to musí být správně zakomponované a nesmí to celkově působit jako podivný slepencový miš maš. Občas se objevilo něco co překvapilo (mluvící pes byl můj favorit) a nebo něco co zaujalo (podivná zvířata??), bohužel se ale hlubšího vysvětlení nedostane a to mi na téhle sérii vážně vadí. Pozadí příběhu prostě není moc dobře rozepsané a rozhodně nepůsobí stabilně, popravdě je děravé jako ementál a na žádnou otázku se mi ještě pořád nedostalo jakékoliv odpovědi.

Co mi nedalo spát:
1) Ač v prvním díle bylo znatelně řečeno že děcka občas dělají bordel a tudiž by dokázali bojovat, tady raději před wighty zdrhají (proč ne, nějak se to natáhnout musí)
2) Jak vlastně funguje loopování? Neřeklo se, že se musí každý den obnovovat? Jak se tedy mohou ymbryne jen tak sebrat a odletět na nějaký sraz?
3) Kolik děcek vlastně s Jakobovou skupinou putovalo? Někdy to totiž zní jako bych jich tam bylo víc, což mi připomíná o kolik děcek se vlastně slečna Peregrinová starala (jen o těch šest, nebo osm nebo kolik těch protagonistů vlastně bylo)? Mám pocit, že se v tom autor sám nějak zamotal...
4) Někdy to zní jako by si autor pravidla loopování upravoval, v prvním díle jabko shnije přes noc ale tady se děcka klidně přemisťují mezi stoletími či desetiletími jako nic a najednou jsou to třeba dva dny a nebo i víc než je jejich věk dohoní, což mi tak trochu zavářelo mozkové buňky už jenom o tom přemýšlet.
5) Jak u všech podivných mohl Coul dávat rozkazy wightům když byl ptákem? To si jako vždycky někam nenápadně poodletěl a zakrákal jim vzkaz nebo jim nechával znamení vyryté v písku? Prostě nechápu jak mohli vědět kam jdou, kde byli a jak je sledovali.
6) Zprvu wighti tvrdí, že jsou pro ně podivní strašně důležití ale vzápětí jim nevadí po nich střílet a nebo je zabíjet, není to krapet kontraproduktivní??
7) Jakob si očividně vycucal novou schopnost z prstu, proč o ní proboha nebyla alespoň nepatrná zmínka v jedničce?

Závěrem. Dvojka je rozhodně o něco lepší než jednička, bohužel se pořád objevuje značně množství chyb, které mi vadily. Vlastně je taková jedna velká horská dráha, jednou nahoře, jednou dole, což téhle sérii tak úplně neprospívá.

Hodnocení: 6,5/10
Hodnocení obálky: 3/5

Zack Hemsey - Warrior's Lullabye

19. října 2015 v 16:30 | Denisa Kwapulińská |  Hudba/O.S.T. = vše co mě inspiruje
Nádhera, tolik emocí! Přesně dle mého vkusu


Eliška Přemyslovna - Matka otce vlasti

19. října 2015 v 13:29 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Český název:
Původní název:
Autor: Jaroslava Černá
Překladatel:
Série:
Počet stránek: 271
Datum vydání: 2015 v ČR
Nakladatelství: Moba
Typ: Pevná vazba
Žánr: historické


Mladá Eliška Přemyslovna se po smrti svého otce a bratra rozhodne stát jeptiškou, zatímco českým zemím mezitím vládne Jindřich Korutanský a její sestra Anna. Bohužel Jindřichova vláda nedokáže udržet vzpurnou šlechtu na uzdě, a když hrozí že by na trůn usedl rod habsburský, je rozhodnuto. Eliška je zasnoubena s Janem Lucemburským a od té chvíle se bude muset potýkat nejen s těžkým osudem královny, ale také manželky a matky.

Autorčin styl je jednoduchý, nicméně místy se mi zdál občas poněkud strohý a zpočátku mi příliš nesedl. Jak jsem se ale dostávala dál a dál, uvědomila jsem si, že mi to vlastně až tak nevadí, protože mě příběh naprosto pohltil svou atmosférou. Kniha totiž není zaměřena na dobu, ale spíš na samotnou Elišku, její úděl v historii, její pocity a samozřejmě také těžkosti jejího života.

Samotná Eliška je velmi propracovanou postavou. Vyvíjí se a její charakter dosahuje jistých změn podle toho čeho všeho byla svědkem a s čím vším se musí vypořádat. Mimoto není bezchybná a proto je jednoduché se s jejím charakterem víceméně ztotožnit. Ostatní postavy zde také mají své místo od Jana Lucemburského, který se musel provdat do země která mu byla naprosto cizí nebo Richenzy, z které se stala hned dvojí královská vdova. I když příběh není na vedlejší postavy zaměřen jejich osudy tím rozhodně nejsou ochuzeny.

Děj knihy nás provází Eliščiným životem, od dětství až do její smrti, skrz veškeré radosti i útrapy života a doby. Některé aspekty jsou zvládnuty lépe jiné méně, ale to hlavní, účel této knihy byl splněn. Konec ve kterém se Karel IV. vrací zpět do českých zemí byl velmi emotivní a dojemný.

Závěrem, kniha je příjemnou poctou královně Elišce, ženě nad kterou mě hodiny dějepisu nikdy nedonutily nějak zvlášť přemýšlet, ale přitom byla velice důležitým článkem naší historie.

Hodnocení: 8/10
Hodnocení obálky: 2/10

Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku

Město snících knih

14. října 2015 v 16:02 | Denisa Kwapulińská |  Books in my thoughts/Knihy v mých myšlenkách

Původní název: Die Stadt der Träumenden Bücher
Autor: Walter Moers
Překladatel: Pravoslav Prokeš
Série: Zamonie 4/4
Počet stránek: 445
Datum vydání: 2013 v ČR (2004 v Mnichově)
Nakladatelství: Talpress
Typ: Pevná vazba
Žánr: fantasy


1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Vybrala jsem si ji kvůli názvu, který sliboval zajímavé čtení. Knihy o knihách prostě miluju.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Tajuplné knihy

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Číst

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Dokážu se ztotožnit s knížáky, ach ano! Celý život zasvětit knihám a jejich autorům a starat se o všechny knihy s takovou láskou, brala bych všemi deseti! Nechtěla bych být Smeikem, och tak zapšklý tvor, zničit veškeré umění? Chudák, nedal se než jen litovat...

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Nepřeberná originalita a nápady, ne vážně, nic podobného jsem v životě nečetla, bylo to dokonalé svěží a zábavné (a ty nádherné ilustrace!)

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Uf, vysvětlit negativum nebude tak jednoduché, protože je to skvělá kniha, ale přec ji k úplné dokonalosti něco chybí. Možná víc napínavosti, lepší okořeněnost příběhu.

Hodnocení: 9/10
Hodnocení obálky: 4/5


Co týden vzal a dal (21 + 22)

13. října 2015 v 11:22 | Denisa Kwapulińská |  Co týden dal a vzal

Pondělí (28.9.)

Přečtena Hlubina od Nicka Cuttera
Horor, který má všechno co by správný horor měl mít, tedy skvěle psychologicky propracované postavy a hlavně velmi mrazivou atmosféru.
Ať už se tady postavy jen mihnou a prakticky nemají žádnou důležitou roli, dokázala jsem si je velmi oblíbit a to je prostě něco, když je vám sympatický někdo kdo vlastně není pro příběh vůbec důležitý a taky vzápětí zmizí, ale je to velmi příjemné. Psychologická stránka téhle knihy je jednoznačně na jedničku a proto není těžké se s jakoukoliv postavou víceméně ztotožnit, tak trochu ji chápat, což vás vlastně na jednu stranu může i děsit. Krom toho jsem si byla schopna Lukův vnitřní monolog, jeho myšlenky, pocity, užívat na nejvýšší možnou úroveň, jako bych na daném místě byla s ním a všechno s ním zažívala, cože je pro horor sakra důležité!
Vedle velmi dobře propracovaných postav musím jednoznačně pochválit autorův styl, který byl neuvěřitelně atmosférický a dokázal mě do děje vtáhnout hned v počátku. Všechno je psáno tak, že to ve vás podporuje velkou dávku imaginace a představa něčeho hrůzného sunoucího se za vámi v úzké šachtě, to vámprostě pěkně žašmodrchá žaludkem, ale o tom to je. Vedle Kingovek to byl jediný horor z kterého jsem měla velmi ale opravdu velmi nepříjemný pocit, takže autorovi se rozhodně podařilo splnit účel téhle knihy.
Co se týče děje, tak ten graduje opravdu skvělým způsobem. Už od začátku je jasné, že to nebude procházka růžovým sadem, už od začátku víte že všechno půjde do s*aček, otázkou jen je. Kdy a proboha jak?
Jediným mínusem a důvodem proč nedávám plný počet je konec, který byl tak trošku zklamáním po všech těch nechutných šílenost a děsivých zkušenostech. Bylo to divné a bylo to na mě moc násilné (hej jsme dva znudění mimozemšťani tak jsme se rozhodli tebe ano zrovna tebe přívést sem a proto ta nemoc a proto ta divná ambrózie, hold jsme tak trochu sadisti, ale byla to zábava co? hrozná že jo? milujeme zkoumání....), prostě mi to k tomu vůbec nesedlo, ale celkově hodně povedený horor a jsem si jistá, že si od pana Cuttera přečtu další.
Hodnocení: 9/10 (It was so crazily fucked up!!)


Úterý (29.9.)

Začala jsem číst druhý díl Podivných dětí, Hollow City, od Ransoma Riggse a zatím je to lepší než jednička, sice to má pořád své chyby, ale baví mě to víc, no snad se neraduju předčasně.


Středa (30.9.)

Agenti Shieldu! 3. řada!! Laws of Nature:
Začátek naprosto úchvatný! Máme tu probuzeného Inhumans, který nechápe vo co go a jaksi nechtě taví kovy, což očividně dělá problémy (mimochodem ta schopnost je cool). Zničehonic se ale odkudsi vyrojí horda vojáků v černým a asi s ním nehodlají mírumilovně konzultovat, ale hell yeah, objevuje se Skye (pardon Daisy, sakra na to si nezvyknu) a zachraňuje společně s Hunterem a Mackem den. Joei, Jack, Joe? To je jedno prostě něco na J je vyzvednut novým shielďáckým letadýlkem, které vypadá jako naprosto vytuněný kříženec helicarrieru a busu =) Nicméně se dovídáme, že za černou jednotkou stojí nějaká ženská, o co jí asi jde? Podobným případů v poslední době bylo očividně víc... Coulson taky vypadá božsky (juchúúú) a ta ženská očividně inhumans zkoumá, teda je tu záběr na mrtvoly na pitevním stole takže co si mám vyvodit?
Nový týpek, J., je očividně v šoku, ale líbí se mi jak víc myslí na ostatní než na sebe. Skye (Daisy! Daisy!!!) se mu snaží vysvětlit situaci, takový ty kecy o původu Inhumans a DNA, přičemž jeho ksicht skvěle vypovídá o tom jak šíleně to zní (podobný WTF kischt bych po jejím zesumírování asi taky vyloudila XD). Jenže když mu oznámí, že už nemůže žít jako dřív J. má hysterický záchvat, protože hold celý svůj život spěl k tomu aby se mu žilo jak žil a pak bum všechno je v troskách, což ho naštve takže ho Skye (Daisy!!), musí umírnit.
Šutrák co si ve finále tak skvěle smlsl na Simmonsové je monitorován, to se prostě musí sakra co nejdřív vysvětlit! Phil sěluje Bobbi, že má sehnat Fitze (sehnat? jakože někam šel? mimochodem vidět Bobbi v bílým plášti je tak divný nezvyk, vůbec to k ní nepasuje), načež mu volá abychom zjistili, že je na nějaké osobní misi v Maroku. WTF? Fitz, sám, na osobní misi, v Maroku? To je sakra hodně velký nezvyk! Jeho charakter prodělává skrz sérii úžasné proměny. Takže jde za nějakým chlápkem a něco od něj chce, jeho nohsledi ho zajmou a chtějí po něm to co jim slíbil za výměnu a jsou na to drsně, jakože dost drsně a Fitz vůbec nedává mrd, chápete? Fitz, to rozkošný štěnátko, který by vás svým pohledem dokonale uzemnilo a nedává mrd, když mu vyhrožujou že ho podříznou! Haha, pěkně to an ně nahrál, jen do toho válíš!!
Coulson navštěvuje tu ženskou co má černou jednotku, pěkná interrogation, stylová, každý vytahuje z rukávu to co o druhém ví a teda slečinka toho o Philovi ví sakra dost (kde k tomu přišla???). Mezitím Skye a Mack navštěvují Lincolna, sakra on je doktor mých snů =) a očividně ho nezjímá co chcou, jelikož to jediný co chce on je normální život. No, po tom co udělala Skyina matka se mu nedivím, fakt ne. Jenže se objevuje kdosi kdo hodlá dělat problémy a asi po nich půjde, haha, jen nějaký monstrum, který jen jde po Inhumans (aha takže ta ženská jen zkoumala mrtvá těla Inhumans který byli zabiti tímhle přerostlým ježkem, že by Rainin bratranec? XD). Phil mezitím bere roha ve fakt velkým stylu, hold na něj ta ženská ještě nemá, kdepak =)
Fitz zjišťuje, že ta věc, kterou čmajzl v Maroku a která by mu měla pomoct zjistit co je ten monolith zač nese papyrus s jediným slovem a to je Smrt, no to po takovém úsilí fakt jednoznačně potěší. A, sakra, nejedná Fitz poněkud zkratovitě když se naštve? Yop, přesně, leze totiž do té místnosti s monolitem se stylově uzmutou zbraní, totálně badassácky ustřelí zámek (co to kruci děláš? zešílels???) a vleze za šutrem a totálně zoufale se snaží si vyřvat duši z těla. Bože tolik emocí, fakt skvěle zahraný, to zoufálství z toho úplně číší, chudák Fitz... Moment, takže Simmonsová je naživu? Ale kde to ksakru je???? Haha, tohle byl teda nářez díl, se toho stalo tolik...


Čtvrtek: (1.10)

Cycle of the Werewolf by Stephen King
Rozhodně zajímavě postavené, měsíc po měsíci, příběh jednoho člověka za dalším, kde figuruje vlkodlak, některé mají zajímavé myšlenky, pomalu se odkrývají tajemství a zajímavosti města a lidí a je to děsivější a děsivější, stupňuje se to =) Člověk nikdy neví koho šelma dostane a cítím v tom jistý morbdní a ironický humor XD Vlastně zpočátku se to zdá, že jednotlivé příběhy na sebe nenavazují, ale postupně se to skládá dohromady a dává to větší a větší smysl. Postavy jsou velmi dobře vykresleny a rozhodně zaujmou. Na tak krátký příběh to fakt skvěle vrcholí, vážně moc dobře napsané, suspense, prohloubení charakterů, hororový nádech, wow a to všechno za takové nic!
Hodnocení: 8,5/10


Pátek: (2.10.)

Manga Time!
Beach 645: Sniper je očividně velmi překvapený z Kyorakovy schopnosti XD Kyorakovy hry jsou prostě super a chudák sniper nechápe vůbec nic. Natož má Kyo krátký pokec s Nanao, cosi že ho překvapuje, že byla schopná ho následovat, hm, chtělo by to víc insight jejich vztahu =) i když hned po Mayurim a Nemu by to bylo divné. Haha Nanao boduje, prej jestli chcípneš dřív než se vrátím tak oholím všechny chlupy z hrudi tvýho mrtvýho těla XD Hm kecání mezi Kyorakem a sniperem, vysvětlují si navzájem pravidla hry, quincyové asi mají nějakou alternativu na tréning XD Řeší se, že když sniper uvidí Kyoraka pohnout tak Kyoraku prohraje a chcípne, jenže Kyo tím nevypadá vyveden zmíry (my máme vlastně úplně stejnou hru: cukr, káva, limonáda, čaj rum, bum XD by mě zajímalo kde tedy tyhle hry vznikly, když i v Jap. mají stejnou, jáj to musí být dlouhá historie!) Hm cosi o tom, že sniper si plete jeho reiatsu s jeho fyzickou podobou, hm, a že ho nemá podceňovat, protože je kapitán 13 jednotek, doufám, že Kyo zaválí, je mi sympatický už hodně dlouho a nikdy moc prostoru neměl. Haha, Kyo si s ním doslovně hraje XD no samozřejmě že si navzájem prozradí jak jejich techniky fungují, come on Kubo, quit this bullshit already! dobře ale Kyo umí badass pózy fakt dobře XD

One Piece 802: Jé barevná stránka do Jumpu, na ní Luffy, jak jinak, ale zmalovaný a v japonském stylu, kvůli nějakému svátku nebo tak něco? Ale vypadá hustě a určitě bude i barevná stránka! Jasně že je!!! Yohoho!! WTF Zoro si čte noviny? Zase? XD On umí číst?? XD Ale všichni jsou v Japonském, rozkošné! No Slamáci mají cestou k Zou možnost sledovat nádherné krupobití, s kroupama velkýma jak jejich hlavy, nice! XD Po nějaké době zase divný GL počasí, to mě vždycky baví, Barto chce aby byli v bezpečí tak se je snaží zahnat do podpalubí, ale oni chtějí pomoct, LOL oni nemají navigátora? Ale s někým konzultují cestu WTF? A to byli schopni někam doplout a vůbec přežít? Kdo je sakra ten konzultant? (proč mi ta jejich lehkomyslnost připomíná Luffyho? XD) a dává jim nějaký uhozený rady, chudák Usopp ten z toho bude mít snad zástavu srdce XD Luffy volá Nami o pomoc, ostatní tomu nemůžou uvěřit a chudák Law dvojnásob XD Oh, Zoro má chytrý nápad (zase se prokazuje, že si zástupce kapitána zaslouží) a Bartovi říká aby pro začátek začal s bariérou a ten na to že podrobovat si přírodu a její zákony je strašný hřích XD Shift na Marínu, zjišťujeme, že část Bělovousovy eskadry, nějaki AO piráti byli zdecimování nějakým Edwardem Weeblem? WTF? Wait, zdá se, že někdo po jeho pirátech jde, byla to už 16. posádka O_O Haha a admirálským velitelem je Kizaru, nevím jestli volat jemu je dobrý nápad s tou jeho sluníčkovou povahou XD Aha Weeble se tituluje jako jediný pravý Bělovousův syn a demoluje jeho posádky? A je to shichibukai? No zajímavé novinky, a mariňáci si nejsou jistí jestli je to pravda, máme tu zajímavé, opravdu zajímavé věci. Ha, máme tu na něj shift, hm, samozvaný Bělovousův syn, to dost vypovídá. Divnej typas, aha maminka v tom jede, nějaká fúrie která mu to nacpala do hlavy, aha on asi bude jednodušíí a máme tu mamču, která toho využívá, och bože XD a teď chtějí jít na Marca ale synáček má pravdu: neměl bych jít radši po tom typasovi co mi ,,tátu, zabil? Po Černovousovi? No jo, mamča jde po penězích, já to tušila. Mamina se vzápětí dozvídá o Dressroře, Doffym, a říká něco jako Marco a bělovouvovi piráti mluvili cosi o tom, že Luffyho ochrání, takže bychom ho možná měli sledovat protože nás k nima zavede. Bože jen to ne XD i když návrat Marca by nebyl špatný. O týden později, sakra skip! A teď jsou Luffy a Barty v nějaký šílený mlze, bartyho klub očividně dělá jednu prkotinu za druhou ale narazili na cosi co se hejbá, vypadá to jako hora ale hejbá se to? Haha Law oslovuje Usoppa God, tedy bože a Usopp takový potěšený ksicht xD Law pravděpodobně ví o co jde, a směřuej tam vivre card od zbytků posádky. Hm Usopp najednou vypadá vytřeseně, buď má svou typickou nemoc nemoct jít na daný ostrov a nebo kvůli svýmu nově probuzenýmu haki něco cítí XD No Zou asi vypadá pěkně drsně podle jejich ksichtů, není to nějaký živý stvoření? Haha je to slon super no XD a pořád se hejbe, drsný, ostov na zádech mega slona XD Oda hustej nápad (ještě mu chybí želva XD) připravují se na vylodění, ten slon má 1000 let WTF, to je hustý! No, ne tak dechberoucí kapitola jako minule, ale konečně jsme se dostali na Zou!!


Sobota (3.10.)

Celý den v práci, nicméně k večeru jsem si našla trochu chvilky a začala jsem číst Elišku Přemyslovnu - Matku otce vlasti od Jaroslavy Černé. Začátek je takový no, zatím mi moc nesedl, ale uvidí se.


Neděle 4.10

Bloopers z druhé řady Agentů, bože ty lidi jsou prostě dokonalí a vtipní XD



Pondělí (5.10.)

Dočteno Hollow City od Ransoma Riggse
Rozhodně lepší než jednička, ale pořád dost značné množstvé věcí, které mi tak úplně neseděly...


Úterý (6.10.)

Započteno s Library of Souls, která přímo a přesně navazuje na druhý díl, což, no osobně u knih moc ráda nemám... A zatím nic moc no, nevím, to že se vlastně postupně zbavil zajímavých postav a udělal z toho jedno velké dobrodružství Emmy a Jakoba mi dost vadí, obzvlášť když mi začínají čím dál tím víc lézt na nervy, chjo...


Středa (7.10.)

Zase celý den v práci, takže asi tak


Čtvrtek (8.10.)

Manga time!
Bleach 646: Yay Hirako snad po tisíci letech, ne že by se ale nějak zvlášť ukazoval když zdrhá XD teda snaží se skupinku přesvědčit, že to mají nechat na Kyorakovi a hejbnout prdelí, protože nemají čas lelkovat =) Kyo snipera zatím slušně drtí, ale po dlouhé době je zase badass no, chyběl mi... haha Kage bunshin no jutsu Kyoraku style? To si nechám líbit! XD XD Probodl snipera, ale jak všichni víme v Bleachi to takhle nikdy nekončívá, takže se sniper ještě sebere, chjo, taky že jo, WTF ta jeho schopnost? Třetí oko nebo co, nějak to nepobírám. Jeho kulky prej projdou Kyorakových tělem a vším i skrz snipera, Kubo co to taháš za kraviny? Otevře svý oko a nikdo nemá šanci a ach ne, digizměna, ty já nesnáším XD a k tomu dost špatně vypadající a samozřejmě to vypadá že to Kyoraku schytal, Kubo je v tomhle průhledný jak vzduch XD

One Piece 803: Jáj úvodní page Franky závodí s krutopřísným žralokem v lodi Usoppova návrhu =) Haha LOL Barty je v sedmým nebi jelikož konečně vidí Sunny naživo a dokonce ji začal uctívat XD Usopp má výhrady XD Jdou prozkoumat loď ale je samozřejmě prázdná, takže musí za nahoru. Usopp nenápadně: fajn běžte za nimi a hlídejte si záda XD a samozřejmě změna oblečení, která vypadá bohorově, líbí se mi jak Oda mění outfity, on se v tom vyžívá XD Hm škoda, Barty odjžídí protože i kdyby se s ostatními rád setkal asi by to nepřežil, asi si potřebuje oddychnout XD nicméně to jeho zmizení ze scény je ale trochu násilné... No teda! Robin má fakt zvláštní smysl pro roztomilost, ta obludka co nakreslil ten samuraj nebyla rozkošná ani omylem LOL Fuck, swap na Revolucionáře a nečekaný jak něco O_O takže řeší to že pádem Doffyho nastal tak trochu bordel, óóóó, po dlouhé době krásný pohled na Dragona, chyběl nám, chyběl. Koala oznamuje že zbraně které přinesli v sobě mají nějakej divnej minerál, zmiňovala se o tom, nebo ne? Nějak mi to vypadlo XD Dragon ji pochválil a ona z toho zrozpačitěla XD Cuuute =) nicméně povídá o Luffym a Sabovi ale Dragona překvapivě zajímá Robin, hmm, takže se setkali a má o ní strach (protože si mysleli, že byla na Sabaody chycená ale to byla ta imposter, že? XD XD) a fuck chce sehnat všechny velitele divizí revolucionářů a asi rokovat, ta velká válka skutečně bude a brzo! Wow černovousova posádka, dobré je taky zase po dlouhé době vidět. Hm Burgess jim volá ale neví kde je, jak to nemůže vědět? A mají následovat jeho vivre card... oh fuck to je přece to místo kde je Sabo, Dragon a Revolucionáři. Nooooope!!! Našel je, nééééé!!! Jééé Buggy po extra dlouhé době!! Haha má fakt hooodně podřízených, LOL a protože je Doffy z cesty budou chtít dělat bordel =) LOL Buggy měl pod sebou Harujina? Toho Harujina, který se přidal k Luffymu? Proboha jak se pod Buggyho dostal, nicméně rezignoval a to Buggyho určitě nepotěší XD Slamáci se pořád plouží nahoru, teprve na noze slona, chudáci jak dlouho jim to potrvá? XD Ohoh takže samurajové původně směřovali na Zou a doufají že tam najdou svého posledního společníka ninju Raizoua, super! Ty ksichty všech (I Lawa LOL) když zaslechli slovo ninja XD a Luffy samozřejmě září nadšením nad tím že uvidí ninju. Hm někdo na ně padá? Zase se toho stalo sakra moc, Oda poslední dobou válí jak něco...


Pátek (9.10.)

Agenti Shieldu 3 - Purpose in the Machine:
Hm, takže Inhumans v minulosti vysílali nějaký lidi do šutru, ale nikdo se nikdy nevrátil, poor Simmons. Haha Skye si jen tak pokecává s Mackema najednou Fitz je u šutru!!! Taková záchranná akce LOL och ale tím, že tam byl na sebe dostal nějaký písek, takže zjistili, že není ze země a že je to portál, nice Fitz! Konečně se rozjela pořádná záchranná akce. Mezitím jde Hunter po Wardovi, hm sladká pomsta v očekávání, a ví že je s Hydrou a Coulson posvětil jeho smrt, jaj! Mezitím zjišťujeme, že si Ward cvičí pěkný pejsky a že s nikým opravdu nejedná v rukavičkách. Jeho Hydra asi bude šílenější. Záchraný tým se mezitím vydává za asgarďanským profesorem, myslí tím toho profesora, který tam už jednou byl? LOL XD já toho týpka zbožňuju, jak ty mříže vytrhl a pak prej: to on, ukázal na Coulsona XD Konečně zjišťujeme co dělá May, hraje golf, asi se potřebuje uklidnit a hlídá tatíka.
Ne fakt ten asgarďan válí na plný čáře, Amazonka (Bobbi), Roboruka (Coulson XD), oh Ward jde dělat problémky, takový drsný záporák z něj, hmmm =) a Coulsonova skupinka jede do Anglie, kde jen tak mimochodem vstoupili do jámy lvové, jéjdanánky! Opět shift na May, hehe podle tatíka je úplně jako matka, chudák tatík XD LOL Hunter ji přišel nečekaně navštívit a May mu skoro ufikla hlavu XD Hm takže záchranný tým našlel nějakou místnost, která asi ten portál umí v monolitu otevřít dle libosti, uvidíme... Hm Hunter se chce s May spojit v pouti za pomstou Wardovi, tahle kombinace by byla super vražedná =) May je tvrdohlavá a nechce se do toho pustit, ale Hunter umí přemlouvat =) Tým mezitím spouští stroj (líbí se mi, že ta místnost vypadá jak Frankenstainova dílna), podařilo se jim to otevřít a Fitz tam střelil světlici, ale Skye se udělalo dost blbě a zkolabovala nám...
Takže ten mladík kterého chtěl Ward přimět aby vysolil prachy je synáček von Struckera toho hydráckýho parchanta co chcíp, a nebyl to takový tintítko jak vypadal, co s ním má Ward za plány? Aha takže společně budou vládnou Hydře a světu, tedy podmaní si svět nebo něco v tom stylu, co jiného taky, že... Super, Fitz přišel na to, že portál otevírá jistá frekvence takže Skye jde otvírat (don't worry Phil I have same problem as you, I just can't call her Daisy) oh fuck ona to otevřela a Fitz tam skočil, ty šílenče! Další skvělý hrdinský kus, Fitz třetí řadu teda válí!! Našel Jemmu a zachránil ji a šutr explodoval, wow!!!!!! To bylo veeelmi emotivní! Ale Asgarďan ví o Inhumans a nevypadá to dobře... Aww Simmonsová se probudila vyděšená a rozkošně se přitulila ke spícímu Fitzovi awww (Hell Yeah! FitzxSimmons is back!!) Ale do prč! Ten hydráckej synek se zapsal na hodiny Mayina manžela fuuuck!!!
Getting fucking better and better!!!!!

So fucking intense!!!!



Sobota (10.10.)

Flákání se jako obvykle XD


Neděle (11.10.)

Daredevil první díl
No začíná to opravdu rychle, ale vůbec to nepůsobí příliš urychleně, prostě tak akorát. Jejich první případ je zajímavý, očekávám dobrou detektivní práci, nebo něco v tom smyslu, alespoň, i když tohle není detektivka, že. Zajímavé charaktery, Foggy je teda rozhodně fajn XD Jsem zvědavá jak se to vyvrbí, prostě korupce z toho táhne na sto kiláků, dobrý úvod, i když trošku nevím, atmosféricky mi to občas příde takové prázdnější, jako myslím, že se do toho nedokážu ponořit na 100%
Ale konec rozhodně navnadil na další díly, protože se ukazuje, že to bude mnohem hlubší než to vypadá, jo a ty nenápadný marvelovský náznaky propojení byly fajn =)

Hideyuki Tanaka - Shinjidai no saga (as Donquixote Doflamingo from One Piece)

12. října 2015 v 15:53 | Denisa Kwapulińská |  Hudba/O.S.T. = vše co mě inspiruje
A little bit of Doffy's badassnes... prostě záporák jak má být...


Bylo nebylo 19

10. října 2015 v 15:22 | Denisa Kwapulińská |  Bylo nebylo

Takové zajímavé meme, kdy zvěřejňujete první větu knihy, kterou právě čtete. Narazila jsem na něj na blogu Kathsworldofbooks a rozhodla jsem se, že ho budu zveřejňovat každou sobotu.


The monster stood not a tongue's lenght away, eyes fixed on ours throats, shriveled brain crowded with fantasies of murder.


Začátek zní úplně superně a napínavě že? Člověk si říká o co tam jde, jak to dopadne a tak podobně, akorát, že tahle série se u mě dost minula no...

Miss Peregrine's Home for Peculiar Children

9. října 2015 v 15:46 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Český název: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Původní název:
Autor: Ransom Riggs
Překladatel:
Série: Miss Peregrine's Home for Peculiar Children, 1/3
Počet stránek: 232
Datum vydání: 2011 v U.S.A.
Nakladatelství: Quirk Books
Typ: e-book
Žánr: fantasy, mysteriózni, hororové, historické, young-adult


Jakob byl úplně obyčejný kluk, který miloval svého dědečka Abrahama a jeho fantaskní vypravování. Vše se ale změnilo když mu dědeček zemřel doslova před očima, zabit hrůzostrašnou nestvůrou. Od té doby Jakob trpěl nočními můrami a byl svěřen do psychiatrické péče, nic nad čím by jeden mohl jásat. Když mu ale doktor povolí cestu do Británie, kde jeho děda strávil nejlepší roky života, aby se konečně zbavil svého trápení, změní se Jakobův život ještě podstatněji. Narazí nejen na spoustu podivuhodných dětí, ale zaplete se do boje mezi dobrem a zlem a objeví svou vlastní podivnost.

Po dlouhé, opravdu dlouhé, době jsem tu měla knihu, která je vyprávěna z klučičího pohledu a to mě namlsalo + fakt, že by to podle anotace mělo mít hororový nádech. Hned zkraje musím říct, nevěřte anotacím, vydavatelé tam očividně plácají to první co je napadne a hlavně co přispěje prodávanosti ať už to nějakou spojitost s příběhem má nebo nemá (knihy očividně žádné ošetření proti klamání spotřebitele nemají). Ale to že je samotná kniha jiná než jsme čekali ještě nutně nemusí znamenat, že je špatná. Nemusí, jenže...

Autorův styl rozhodně dokazuje, že předtím nic jiného nenapsal, a to už jen tím jak zbytečná kvanta popisů používá. Výsledek je pak velmi rozvláčnělý, autor se jakoby točí kolem ničeho a než se k něčemu prokouše dost to trvá, což nemusí sednout úplně každému.

Postavy zaujmou, o tom žádná, bohužel pro mě byl ale jejich celkový dojem dost neosobní. Každá měla nějakou škatulku a ta prostě a jednoduše definovala jejich charakter (Bronwyn = ta jednoduchá a strašně hodná, Enoch = ten otravný...), žádná plastičnost nebo ohebnost či místo pro rozvoj. A vůbec, ohledně postav je tu pár věcí nad kterými jsem se několikrát musela pozastavit. Tak například Jakob, patnáctiletý kluk, takže byste čekali že se bude alespoň trochu chovat a mluvit jako správný teenager, a to nemusí nutně znamenat, že bude fuckovat, stěžovat si a já nevím co. Sice je představen spíš jako tichý a přemýšlivější typ, jenže to jak byl celkově vykreslen mi prostě k jeho věku vůbec nesedlo. Místy byl naivní, místy zase až moc vyspělý, nevím, tohle autor opravdu příliš nezvládl. A stejné to bylo i s podivnými dětmi. Byť jsou to pořád děti, člověk by řekl, že za tu stovku let přece jen v něčem trochu vyspějí. Prostě a jednoduše, jakoby se autor nemohl rozhodnout jak jsou dětské postavy v téhle knize staré, takže se jednou chovají dětsky, jindy až moc staře, což na mě občas bylo až moc zmatečné.

A rozhodně musím znímit i počínající romantický vztah mezi Emmou a Jakobem, který mi absolutně nedával smysl, jelikož obsahoval nulovou, ba spíš mínusovou vzájemnou chemii. Skoro jako by byl až nepatřičný, protože jsem z obou měla pocit, že jsou spíš dobří přátelé. Celé to prostě bylo velmi násilné, jako by se oba museli do sebe zamilovat a časem mě to hrozně otravovalo.

Příběh je rovněž zajímavý, byť je to typické: hlavní hrdina oplývající schopnostmi aniž tuší že je má se setká se skupinkou která rovněž používá nějaké schopnosti, objeví ji v sobě a vydá se na dobrodružnou cestu/cestu za záchranu světa/cestu za záchranou někoho... To ale neznamená, že něco co tu bylo tisíckrát nemůže být podané zase jinak, a Sirotčinec pro podivné děti rozhodně jiný je. Problém téhle knihy ovšem je, že je to s ní jak na horské dráze. Začátek se mi líbil a bavil mě, pak ale jako by došel dech a začalo to být trochu nudnější, když se Jakob setkal s dětmi moje nadšení opět vzrostlo, ale pak to zase byla po delší dobu nuda až nakonec, kdy se naháněli s wighty jsem se opět byla schopna do příběhu jakžtakž ponořit. Tahleta nevyrovnanost mi poněkud vadila. Nemám problém když kniha začíná nudně pokud se napínavost zvyšuje až je samotné vyvrcholení natolik brilantní, že mě šokuje nebo zaskočí. Tady se to ale nekonalo, když vám prostě postavy příliš k srdci nepřirostou, tak se o ně ani moc nestrachujete a napínavost děje klesá, rovněž mi to nepřišlo ani trochu děsivé jak samotná anotace slibovala, takže tak trochu zklamání. Bylo to jako nádherně vypadající chod, ale naprosto bez chuti, sníte ho, to ano, ale rozhodně si na něm nepochutnáte.

Autor si rozhodně vybral zajímavé téma a fakt, že svůj příběh založil na fotografiích zní o to líp, jenže jde tu hlavně o zpracování. A to nebylo vždy zrovna nejšťastnější. Spousta věcí je nedomyšlených a kazí tak výsledný dojem, nicméně o to víc je tu prostoru pro zlepšení. Uvidíme...

Hodnocení: 6/10
Hodnocení obálky: 3/5