Library of Souls

29. října 2015 v 13:18 | Denisa Kwapulińská |  Knižní

Český název: Knihovna duší??
Původní název:
Autor: Ransom Riggs
Překladatel:
Série: Miss Peregrine's Home for Peculiar Children, 3/3
Počet stránek: 280
Datum vydání: 2015 v U.S.A.
Nakladatelství: Quirl Books
Typ: e-book
Žánr: fantasy, mysteriózni, hororové, historické, dobrodružné, young-adult


Opět začínáme tam kde jsme skončili. Wigtům se podařilo zajmout nejen slečnu Peregrinovou a další ymbryne, ale i celou Jakobovu skupinku, takže je na něm a na Emmě aby je společně zachránili, což samozřejmě nebude jednoduché. Coul totiž touží získat vzácné a mocné duše z Knihovny duší a je ochotný pro to udělat naprosto cokoliv.

Po stylové stránce se série určitě zlepšuje, na druhou stranu se mi zdá, že autor dost pokulhává ve vykreslení světa, patřičné atmosféry, v prohloubení charakterů postav a všeobecně aby to všechno dohromady působilo dostatečně kompaktně.

Značnou část knihy nás provází dvojice Jakob a Emma a to byl můj zásadní problém. V první knize se spíš oťukávali,ve druhé se to ztratilo v interakci s ostatními, jenže tady mají konečně volné ruce a to prostě bylo hotové utrpení. Tenhle pár mi nesedl už od začátku, jenže dosud to bylo tak nějak snesitelné jelikož na to nezbývalo zas až tak moc času. To se bohužel netýká Library of Souls. Autorovi se skvěle podařilo mi oba hlavní protagonisty natolik znechutit, že jsem si vyloženě přála aby byl konec. Už jsem to jednou psala, ale Riggs romantiku prostě absolutně nezvládá, bylo to jako kdybych sledovala herce kteří mají naučené repliky, ale styl jejich podání je jako kdyby to odehrály dvě voskové figuríny, naprosto bez citů a jakékoliv chemie. Jakob se prostě musel za každou cenu naskriptovaně strachovat o Emmu a ona zase o něj a to neustále dokola, přičemž nám pořád museli pateticky připomínat, že se navzájem milují (Emmo uteč! Nene, Jakobe samotného tě tu přece nenechám, uteč ty... To přece nemůžu, proboha Emmo! Ach proboha Jakobe!! Miluju tě! Já tebe taky!!). Pane Ransome řekl vám někdo někdy že činy vydají za tisíce slov? A co víc, možná bych tenhle rádoby romantický exces zvládala, kdyby mě oba neiritovali svými naprosto hloupými rozhodnutími, kdy prostě a jednoduše, jako vždy, nerespektují rady které jim kdokoliv dává, i když jsou zcela logické a na místě, a hlavně tohle nerespektování je vždycky dostane do maléru. To prostě nemohl autor myslet vážně. Jasně, postavy musí dělat chyby, jinak by to nebylo reálné, ale prosím jsou chyby a chyby, když vám někdo starší a znalý místa řekne, nechoďte nikam je to tu sakra nebezpečné a vy se just seberete a jdete za první podezřelou postavou kterou postkáte, tak to jako prosím pardon, ale tohle prostě a jednoduše neberu (obzvlášť potom kdy hlavní postavy každého podezírají, takže to vyzní jako tupost největší). Vážně jsem si strašně přála aby byla celá skupinka pohromadě, a to je další věc která mi vadila.
Na začátku tu máme strašnou spoustu postav s různými schopnosti a tudiž skvělým potenciálem ale bum, záhy je většina odklizena někam do ústraní abychom se museli týrat ústřední dvojicí, přičemž se jejich schopnosti pořád využívají tak nějak kostrbatě. A musím zmiňovat Jakoba z kterého se stal permanentní zachránce dne na kterého všichni, ano opravdu všichni, spoléhají i když sami mají své vlastní schopnosti a prakticky si bez něho nedokážou ani sami uprdnout? Ani to, že jeho schopnost nabyla zázračné důležitosti prakticky z ničeho a že o ní nikdy nebyla žádná zmínka předtím? Vážně, to si podivní za ty roky nesepisovali charakteristiky daných schopností, už jen proto, že tu schopnost měl jeho děda a určitě i x osob předtím?

Děj, ach děj. Záchrana podivných před zlem zvaným Coul (teda wighti a hollowgasti), který chce ovládnout svět. Jak nečekané. Musím se zmiňovat o tom, že Coul je ubohý záporák a jeho bratr se ukázal být ještě ubožejší charakter (ale prosím tě, přidat se na stranu záporáků jen proto že tě sestra urazila? hloupější už to snad ani být nemůže... ok může, nakonec si to rozmyslel a rozhodl se bratra sejmout)? Problém je samozřejmě v tom, že se tenhle příběh jen hemží příběhovými dírami, pardon kaňony a pořádně velkými.
Nikdy vlastně nebylo prozrazeno co jsou podivní zač nebo odkud se vzali. Ano, byla bych schopná to tolerovat kdyby byla například nadnesena nějaká teorie a nebo kdyby to bylo napsáno natolik dobře, že by mi to nevadilo, jenže bohužel nebylo. Existuje tolik fantastických světů s lidmi se zvláštními schopnosti nebo co používají magii a není vysvětleno odkud se to vzalo, jenže vy to prostě berete jako fakt, jako součást daného světa a všechno tak prostě funguje, takže na co se plácat v původu daných schopností? Tady sice je ona záhadná Knihovna duší, ale otázkou zůstává: kdo ji vybudoval? A proč a jak a kdo jsou oni knihovníci? Nemá to žádný reálný podklad, co se série týče, protože v předchozích dílech nebyla o Knihovně pražádná zmínka. Ono totiž aby vám vámi vymyšlený svět fungoval musí v něm věci navazovat a souviset a je jedno jestli zpočátku dávají nebo nedávají smysl, ale není to nádhera když nějaká nepatrná zmínak na začátku náhle nabere nečekané důležitosti? Toho se ale v téhle sérii nedočkáme, protože autor svůj svět nedokázal správně poslepovat. Po pravdě, to dost často působí jako puzzle, jehož dílky někdo násilně sestavil tak jak se mu hodily aniž by na své místo pasovaly. A to je smutné, protože to působí hodně ale opravdu hodně nedodělaným a prázdným dojmem.

Na druhou stranu musím uznat, že autor má zajímavé nápady, ale neumí s nimi tak úplně dobře pracovat. Devil's Acre byla například nejlepší část knihy a klidně by mi nevadilo kdyby v něm hrdinové zažili o něco delší dobrodružství. Sharon byl sympaťák a Panloopticon rozhodně nabízel spoustu neotřelých loopu k objevení, ale to je asi tak vše.

Pár postřehů a dojmů v několika krátkých (dobře, ne zas až tak krátkých) bodech:
- nulová napínavost + je mi prakticky ukradené co se s postavami stane
- propočítané zdržování, snaží se někoho zachránit ale do toho se objeví hollow a wighti, takže nastane boj, místo toho aby jednoduše utekli
- mám skupinu postav, proto takticky využívám jen dvě
- jak je to s těmi limity? asi jakou má autor náladu očividně
- vyvraždění zoo paní Wrenové a smrt Fiony zmíněna jen tak mimochodem (jo a věděli jste že wighti zaútočili na tu zoo a zabili toho a toho a že Fiona spadla z útesu? Nee, bože, ale určitě přežila, že.. o čem jsme to mluvili?)... Aha takže proto Fiona odklizena ze scény její schopnost byla asi moc overpowered tak se ji nějak zbavit musel, no a co, že jsme na ni prakticky zapoměli a hrdinové taky, takže nám bylo úplně jedno co s ní je
- poté co se děj nehorázně zdržel záchranou Sergeje před wighty ho Jakob s Emmou nakonec wightům předhodili, počkat cože? takže oni se tak strašně moc snažili aby ho zachránili a pak jen: no víš co, jsi zraněnej, zdržoval by jsi nás, máš pravdu, takže tě tu necháme, však ty to nějak přežiješ, čau...
- vysklení okna je rozhodně naprosto taktický a inteligentní způsob jak se k někomu vkrást, nikdo ten hluk určitě nezaregistruje, vůbec...
- místo toho aby Coul využil situace když Jakob spadl do jámy s Hollowy, prostě se rozhodl několik hodin počkat až se probere a ovládne je
- Jakob se nějakým záhadným způsobem za těch pár hodin napojil na mozkové vlny hollowů a je tak schopný je ovládat jako loutky a vůbec tak nějak nechápu jak je možné že tahle schopnost existuje když přdtím žádní hollow neexistovali (a ten směšný pokus o vysvětlení v knize opravdu neberu)
- nejen romantika ale i se souboji má autor problém, jsou velmi chaotické
- proč se vlastně ymbryne rozhodly pro loopovaní? není to logické, nebylo by místo toho chytřejší se hollowům na začátku postavit a smazat je z povrchu zemského když byl jejich počet tak omezen? protože hollow nebyli tak chytří a jednali jen na základě instinktů, ale zatímco si ymbryn hřály zadky v loopech hollow se vyvinuli ve wighty, tedy vyspělou formu schopnou inteligentního myšlení a hrozba tak narostla do obrovských rozměrů, nemluvě o tom, že byli zabíjeni nevinní lidé, to mi hlava nebere, vlastně si pod sebou podřezávaly větev (a s těmi kecy o bezpečí na mě nechoďte, je to jen další příklad sobeckosti kdy je nikdo jiný než ony samy nezajímal)
- wighti se vůbec nebrání zabíjení hollowů když je proti nim Jakob posílá, což je divné, vůbec je to nepřekvapí, vůbec se nesnaží na to jít jinak třeba je chytit a počkat až se Jakob dostane z dosahu, nějak ho od nich odříznout, protože hollow jsou přece něco jako méně vivinunější wighti, takže tím že je zabíjejí vlastně sami sebe hubí...
- typický problém, horda malých děcek proti ozbrojeným vojákům, ale nějakým zázrakem se ani jeden z těch vojáků, opakuju vojáků, netrefí, asi zanedbávali hodiny střelby...
- klaďasové vyhrávají, ale jak už to bývá, někdo se prostě musí nechat hloupě chytit a stát se rukojmím, protože jak jinak by se záporák dostal ke svému cíli
- hahaha, ten závěrečný souboj s Coulem nemyslíš vážně, že ne Ransome, že ne? tak dlouho jsem se fakt nenasmála, taková pitomot XD XD
- no ne, ymbryne jsou zničehonic schopné mazat vzpomínky, protože mazání vzpomínek ex machina! může i mě někdo vymazat vzpomínku na tuhle sérii?
- no jasně a protože tu byl problém se stárnutím (tedy když se z loopu přemístíte do jiné novější doby věk vás dožene a to je dost nepčíjemné), Abatonský loop tenhle vedlejší efekt nějakým způsobem (další deus ex machina, podívejme se) vyrušil, takže Emma a Jakob forever (ble)
- to závěrečné střetnutí s Jakobovými rodiči bylo, tím chci říct, proč musel autor z jeho rodičů udělat takové trotly? jeho otce jsem měla ráda, ale pak si příjde Jakob oni o něm prohlašují že je blázen a bere drogy, nevěří mu, nemají zájem na tom něco detailněji prozkoumat, jako že si on sám posílal dopisy? a co třeba kdyby prvně zjistili jestli ty jejich náhlé conclusion jsou pravdivé? a prostě, to je hrůza jak autor s jeho rodiči naložil, to měl nějaké rodinné trauma nebo co? Ten konec se mi prostě vůbec nelíbil a upřímně, jeho rodiče lituju, tak špatnou práci s postavami si vážně za tu celou starost kdy jim jejich jediný syn zmizel a neřekl ani slovo! fakt nezasloužili, museli šílet strachy!

Závěrem. Tenhle díl úspěšně celou sérii zazdil, obzvlášť když jsem se rozmýšlela dát ji po trochu lepší dvojce malou šanci. Bravo! Hloupější, nedodělanější, zmatenejší sérii jsem asi nečetla. A přitom to mohlo být fajn...

Hodnocení: 5/10
Hodnocení obálky: 4/5
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Káťa Káťa | 30. října 2015 v 17:46 | Reagovat

Tohle jsem měla v úmyslu si přečíst už nějaký čas, ale po tvých recenzích vážně pochybuju, že to číst budu. Nemám ráda moc otevřené konce, resp. takové, kde se neysvětlí "otázky" ohledně hlavných hrdinú či fungování světa, do kterého je příběh zasazen. Ostatně proto jsem přestala sledovat animované seriály na DisneyChannel, tehdy ještě Jetix, protože většinou to skončilo tak, že série skončila s tím, že bude další ale tu ani nazačali dělat, takže spousta věcí zústala nedořešena. U A.T.O.M. Alpha Teens on Machines, které jsem měla jako puberťačka měla ráda, se to ještě dalo skousnout (byť jsem byla děsně zvídavá, co se doopravdy stalo z otcem hlavního hrdiny) ale u Galaktic Football som sledování nechala po první sezoně, protože ta tředí skončila obrovským cliffhangerem, zmizením několika postav. Ne tak dávno jsem se na to po dlouhé době podívala, abych zjistila, jestli se to hnulo, ale stále náznak, že by v tom tvúrci mínili pokračovat nebo aspoň info proč nepokračují a to mají oba seriáli značný počet fanouškú.
S tím, že se něco v závěru z čista jasna objeví, aniž by o tom předtím nepadla aspoň zmíňka, bych se ještě smířila, nebýt těch "příbehových kaňonú" jak píšeš. Byť mám ráda takové příběhové zvraty, že někde začátkem se cosi mihne aniž by to mělo pro děj význam, ale později to významu nebyde. Třeba v Rowlingovej knížkách se mi tohle líbilo (napr. na začátku prvního dílu byla zmíněna postava, která sehraje významnou roli ve třetím díle, nebo o jednom předmětu, co se objevil už v druhe jako dúležitá součást děje, a dalším co se mihne v páté, se až v šestém a sedmém dílu dozvýme, co jsou doopravdy zač a jejich dúležitost pro děj. Na prvotinu, jsou knihy Rowlingové docela dobré a nedá se jim podle mě upřít, že mají jakési kouzlo, které ke čtení přitáhne aj ty, co knihy moc nemusí. No, skrátka mám raději uzavřené konce.

2 Káťa Káťa | 30. října 2015 v 17:58 | Reagovat

[1]:A jejda! pardon! Když mě to z těmi nedokončenými seriáli fakt štve. Mám prostě smúlu na takové seriáli. Už více krát se mi stalo, že jsem sledovala nějaký seriál, oblíbyla si ho a napjatě/zvídavě sledovala díl za dílem, abych zjistila co, jak a proč, a pak to najednou přestali "vyrábět" byť finále série skončilo tak, že bude další sezona, ale ono nic! A některé otázky, které se řešili, zústali nevysvětlené. Proto jsem také sledování seriálú do jisté míry omezila.
Mimochodem, doufám, že budeš ze svými fanfikcemi a povídkami pokračovat, čtou se fakt dobře. Na Deja Vu se tě ptát ani nebudu, byť pořád ještě doufám, že v něm budeš pokračovat. Chápu ale, že asi nemáš moc času.

3 Káťa Káťa | 30. října 2015 v 18:01 | Reagovat

[1]: P.S.: Oprava, místo "stále náznak" tam má být "stále ani náznak".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama