Ensnared

14. prosince 2015 v 13:13 | Denisa Kwapulińská |  Knižní
Původní název:
Autor: A.G. Howardová
Překladatel:
Série: Splintered (Šepotání), 3/3?
Počet stránek: 205
Datum vydání: 2015 v U.S.A.
Nakladatelství: Amulet Books
Typ: e-book
Žánr: fantasy, young-adult, romantika


Závěrečný souboj na bále Alyssa přežila ale za jakou cenu? Zach a Morfeus jsou uvěznění v Kedkolijinde, její matka zmizela v Říši Divů a nejspíš je zajatcem jedné z pavoučic, přesto se ale nevzdává. Vzpomínky jejího otce hrají klíčovou roli a proto se s ním vydává na cestu plnou nebezpečí. Na cestu při které musí opět a definitivně čelit Červené, na cestu na jejímž konci možná najde svůj happyend.

Po velkém a otřesném zklamání jménem Divotání jsem měla docela velké obavy se do Ensnared pustit, naštěstí, byť poslední? díl nedosahuje kvalit jedničky, se nejedná o výslovnou katastrofu. Autorčin styl je jako vždy čtivý a i když sem tam škobrtá v ději, kniha ubíhá poměrně rychle. Zároveň musím na pravou míru uvést kostrbatost vět dílů předešlých. Cooboo ze mě asi radost mít nebude, ale jejich překlad bych si za rámeček rozhodně nedala. V angličtině věty působí velmi plynule a svižně, nenarazila jsem na nic krkolomného, bohužel český překlad měl občas velmi divný slovosled a je mnohem chaotičtější. Taky tak trochu nechápu proč Jeba měnili na Zacha, trvalo mi docela dlouho než jsem si zvykla, ale to už je jen drobný detail.

Postavy. V Ensnared se opravdu dočkáme výrazného zlepšení oproti dvojce, a to především proto, že prostor dostávají i jiné postavy než výhradně Alyssa nebo Morfeus. Alyssin otec byl dost velkým tahounem, jeho minulost, rodina, všechno kolem něj mě nadmíru bavilo, i když místy nepůsobil dostatečně otcovským dojem, stejně tak prohloubení charakteru Červené, které jí dodalo větší rozměr. Už to není jen další tuctový záporák a to je dobře. Bohužel pořád jsou tu věci které mi na daných postavách vadí. Alyssa je zbytečně sobecká a krutá, u lépe vykreslených postav by mi to asi nevadilo, ale u ní mi to prostě vůbec nepříjde cool, spíš naopak. A nechci nic slyšet o její podsvětnické stránce, protože je to jen špatně vytvořená výmluva proč se chová jako totální slepice. Krom toho v závažných situácích opět přemýšlí nad hloupostmi, jako jestli být se Zachem nebo Morfeem, když by měla třeba řešit co se stalo s jejím otcem. Morfeus se konečně vrátil do víceméně starých kolejí, a protože má na starosti větší problémy než neustále vzdychat nad Alyssou dá se to snést. Nejvíc mě asi bavila Zachova změna, chemie mezi ním a Morfeem, jeho pošramocený vztah s Alyssou, na druhou stranu mi nepřišla dostatečně promyšlená a něco tomu chybělo. Samozřejmě, jako vždy se postavy občas chovají zcela nesmyslně, hloupě, zbrkle a to zcela zbytečně. Jak zmiňuju neustále, postavy musí mít chyby a musí chybovat, ale ve snesitelné a pochopitelné míře, takové Harryho úsudky rozhodně nebyly vždy správné (upřímně řečeno protože byl zaujatý), ale u něj to působilo lidsky a ne otravně. Tady mi to jako vždy lezlo na nervy.

Dějově se tu rozhodně dočkáme několika zajímavých zvratů a nečekaných věcí, i když už od začátku mi víceméně bylo jasno jak to skončí a to je můj problém. Aby mě děj bavil nesmím tušit k čemu to směřuje, musím pochybovat, musím být napínána, popřípadě i když vím jak to skončí musím se do toho tak zažrat, že na konec zapomenu, ale tady se to nekonalo. Takže samotný závěr byl pro mě spíš utrpením než třešničkou na dortu. Do toho musím započítat věci které postrádají smysl a souvislost, věci které jsou udělány tak aby Alyssa a Morfeus zákonitě opět skončili spolu (takže musíme odstranit tamtu a tuhle postavu protože by překážely) a věci které všechno zbytečně komplikují a protahují, popřípadě nutné náhody které postrkují děj (něco nutně potřebuju a hele právě jsem to našla, není to fajn?). Tohle všechno je pro mě jako pěst do obličeje, hrozně mě to vyrušuje, nedokážu se kvůli tomu pohroužit do děje a odvádí to mou pozornost (asi jako kdyby jste sledovali kouzelníka a každý jeho trik prohlédli, pak to naprosto pozbyde své kouzelnosti). Velkým zklamáním pak pro mě byla závěrečná bitva od které jsem čekala že bude víc epic, když k tomu vlastně celá trilogie směřovala, sice ta bylo pár světlých chvilek, ale v konečném důsledku mi to přišlo příliš rychle odbyté. A celkové konečné vyúčtování, vyřešení situace v Říši Divů po bitvě, a toho jak vlastně kdo skončí, to bylo nejen velmi zdlouhavé ale i nudné, nechápala jsem proč se v tom autorka tak plácá. Strašně moc vysvětlování a skutek utek.

Závěrem. Závěr trilogie který začínal naprosto skvěle jehož prostředek byl jednou lepší jednou horší, ale ten konec, ten konec byl ke zemdlení. Celkově kniha nebyla špatná a ani série samotná, ale četla jsem už lepší.

Hodnocení: 7/10
Hodnocení obálky: 2/5
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama